Vrátí se vir na podzim? V trasování jsou mezery

Loňské léto přineslo krátký odpočinek od covidové epidemie. Přesto už na konci prázdnin bujel vir nanovo a s novým školním rokem se dočista vymkl kontrole. Právě zkušenost z minulého roku říká, že v létě se zadělává na budoucí problém.

Letos by se virus mělo podařit zbrzdit díky plánovanému povinnému testování ve školách i na pracovištích. Oddělovat zrno od plev je však důležité už nyní. Hlavním nástrojem k tomu zůstává trasování. Jenže v systému stále zůstávají nedotrasovaní lidé. A právě ti mohou být příčinou příštího rozmachu epidemie.

Data Chytré karantény zveřejněná v polovině července udávají 396 nedořešených pozitivních případů z posledních čtrnácti dnů. Dalších 332 je nedořešených rizikových kontaktů, opět za stejnou dobu.

Podle Dobroslava Šrámka, který se na projektu Chytré karantény podílí, jsou však uvedená čísla zkreslující. Zahrnují totiž i takové případy, kdy se hygienik nakaženému nedovolal. Nebo se spolu domluvili, že si kvůli doplnění údajů zavolají o den později.

Další data v souhrnu už vypovídají právě o nedotrasovaných případech. Těch bylo v období od 1. do 10. července více než sto. Důvodem je podle Šrámka i to, že některé laboratoře dodávají výsledky pozitivních odběrů pozdě.

Také další číslo v údajích Chytré karantény poukazuje na možné budoucí trable. Lidé průměrně v sedmidenním horizontu hlásili 1,37 kontaktu. To je údaj, který vypovídá o tom, kolik nakažený uvedl potenciálně rizikových setkání.

Číslo vyhlíží jako podezřele nízké vzhledem k tomu, že se nákaza nyní šíří hlavně mezi mladšími lidmi s bohatým sociálním životem.

Do statistik trasování se některé údaje promítají skutečně s obrovským zpožděním. Stává se totiž, že lékaři nevyplní u pacienta údaj o prodělaném covidu na portál Ocko.uzis.cz. Z něj lze stáhnout certifikát nejen o očkování, ale i potvrzení o prodělané nemoci. I to je relevantní pro cesty do zahraničí. O tyto certifikáty se lidé často začali zajímat až ve chvíli, kdy je potřebovali. A když je na uvedeném portálu nenašli, zkontaktovali svého lékaře. Ten to zpětně doplnil, ovšem v celém systému to vyskočilo v kolonce „případ“. Nikdo se mu – logicky – nevěnoval, protože už šlo o proběhlé onemocnění, vykazován je ale v úhrnných tabulkách coby nedotrasovaný jedinec.

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že počty nedořešených případů znamenají jen aktuální stav front v momentě, kdy je report generován. „Reálně nedořešených případů administrativně uzavřených po 48 hodinách je kolem deseti až dvaceti denně, ani v těchto případech se ale nejedná o projev nedostatečné kapacity trasování, nýbrž v drtivé většině jde o projev nesprávně zadaných údajů, například telefonních čísel, na něž se nešlo dovolat,“uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová, s tím, že aktuální kapacity jsou teď dostatečné, a pokud by to epidemická situace vyžadovala, jsou připraveni je navýšit.

Co se týče nízkého počtu kontaktů, Šrámek z projektu Chytrá karanténa vysvětluje tento údaj tím, že mezi rizikové kontakty už se nepočítají ti, kteří mají za sebou dvoudávkové schéma očkování, a ani tací, již v posledních šesti měsících prodělali covid. „Pokud nakažený nahlásí někoho z rodiny s tím, že je dotyčný očkovaný, do trasování ho hygiena nezahrne. Ale pokud to samé tvrdí nakažený o kolegovi z práce, pak se údaj ověřuje,“uvedl Šrámek.

Faktem však také je, že virus se nyní šíří především mezi mladými. A tato věková kohorta nijak vysoká čísla proočkovanosti rozhodně nehlásí. Naopak, jsou na chvostu žebříčku. Na šíření viru mezi mladými upozorňovala na začátku července hlavní hygienička Pavla Svrčinová. „Ve věkové skupině 20 až 29 let je výskyt nemoci 81 případů na sto tisíc obyvatel. Vykládáme si to tím, že přestali dodržovat pravidla, začali se více stýkat. Denně máme hlášené a kontrolujeme party, oslavy, návštěvy barů, kde se nedodržují pravidla,“uvedl Svrčinová pro server iRozhlas.cz.

Na fakt, že lidé hlásí málo kontaktů, upozorňují odborníci od počátku epidemie. Důvodů může být několik – zejména je to přisuzováno „demotivaci“financemi, kdy vytrasovaní lidé musejí do karantény a přijdou tak o část výplaty.

Dle Šrámka však podobné počty kontaktů vykazují i v jiných zemích. Velká Británie, jež má velmi podobnou metodologii jako Česko, měla v dubnu v průměru dva kontakty na jednoho pozitivního. „Nikde nejsou počty kontaktů násobně vyšší,“uvedl Šrámek.

Navyšovat kapacity? Nyní ne „Čím je epidemie menší, tím je plošné testování méně efektivní, a naopak efektivnější je testování na základě trasování. Právě cílené testování by mělo plošné testy postupně nahradit, ale v situaci, kdy by bylo výhodné se spolehnout na trasování, ještě nejsme,“uvedla Mezioborová skupina pro epidemické situace složená z odborníků pod vedení epidemiologa Petra Smejkala na konci května. Podobné apely vznášeli experti též v červnu, kdy zdůrazňovali, že je potřeba navyšovat kapacity trasovačů.

To však teď hygienické stanice neplánují. Byť i nadále pomáhají s trasováním profesionální call centra, na hygienách se mu věnují jednotky lidí. Třeba na krajské hygieně v Karlovarském kraji se na trasování podílí průměrně jeden pracovník stanice. Navyšovat kapacity neplánují. Krajská hygiena Olomouckého kraje uvádí, že se jejím zaměstnancům daří trasovat všechny pozitivně testované, u nichž laboratoř uvolní výsledek a importuje jej do systému infekčních onemocnění, a to včetně trasování kontaktů těchto pozitivních osob. Bez výraznějšího časového prodlení se daří trasovat i na Vysočině. Problémy nemají ani v kraji Jihočeském.

Buď jak buď, trasování je jeden z nejlevnějších způsobů, jak se s epidemií vypořádat, a právě teď, kdy jsou čísla nákazy poměrně nízká, je efektivní. V momentě, kdy se nákaza rozmůže a nakažených i rizikových kontaktů je mnoho, je naopak trasování omezené. Proto záleží na tom, kolik lidí nyní trasování uniká. Odvine se od toho, s nakolik silnou epidemií bude republika bojovat na podzim.