Most na Pelješac už stojí
Hrubá stavba chorvatského mostu na poloostrov Pelješac, který umožní vyhnout se bosenskému území, je hotová. Jezdit se po něm začne příští léto, chorvatští politici mluví o „epochální chvíli“.
Není nejvyšší, už vůbec ne nejdelší, ani nejde o žádný mimořádný design. Přesto budí 2,4 kilometru dlouhý most spojující chorvatskou pevninu s poloostrovem Pelješac mimořádnou pozornost. „Je to fascinující dílo, které bude sloužit nám i dalším generacím,“řekl v místě stavby v noci na čtvrtek chorvatský premiér Andej Plenkovič poté, co byl poslední segment pelješackého mostu usazen na své místo.
Někteří šli ještě dál. „Konečně přestaneme být my, obyvatelé nejjižnější části Chorvatska, občany druhého řádu, potupně čekajícími v kolonách na to, abychom se mohli dostat do srdce naší domoviny,“vyjádřil se starosta Dubrovníku Mato Frankovič.
Pozadí pro politické projevy tvořily tisíce místních obyvatel, kteří se přišli na ceremonii podívat. Součástí byl i ohňostroj.
Snazší cesta do Dubrovníku Pelješacký most bude sloužit automobilům a pro běžný provoz má být otevřen příští rok, před začátkem letní turistické sezony 2022. Jeho hlavní význam spočívá v tom, že umožní silniční spojení do nejjižnější části Chorvatska v okolí Dubrovníku bez nutnosti tranzitu přes území Bosny a Hercegoviny.
Součástí spojení jsou i komunikace navazující na vlastní most. Ty na poloostrově Pelješac zahrnují mimo jiné dva tunely o úhrnné délce asi tří kilometrů.
Zatím musí motoristé na cestě do Dubrovníku překonat asi desetikilometrový úsek bosenského území, pro nějž se vžilo pojmenování Neumský koridor. Vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina není, na rozdíl od Chorvatska, členem EU, znamená takový průjezd dvojí hraniční kontrolu a zejména v letní turistické sezóně často i dlouhé čekání na hranicích. To zprovozněním Pelješackého mostu – jak zmínil dubrovnický starosta – odpadne.
Zatímco chorvatští politici zdůrazňují, že most „konečně zajistí územní integritu Chorvatska“, v pozadí jsou i geopolitické aspekty. Bosna a Hercegovina zůstává i téměř 26 let po skončení jugoslávských válek v 90. letech 20. století politicky nestabilním státem a případné zhoršení situace by mohlo oblast kolem Dubrovníku efektivně odříznout od zbytku Chorvatska. Pelješacký most takový scénář vylučuje.
V době, kdy byl most teprve ve stadiu projektu, vzbudil odpor obyvatel přístavu Neum, stejně tak části bosenských politiků. Zprovozněním mostu totiž přijdou mnozí rezidenti Neumu o obživu – motoristé mířící do Dubrovníku tam při tranzitu často využívají služeb obchodů, restaurací či benzinových čerpacích stanic. Většina zboží je v Bosně a Hercegovině znatelně levnější než v Chorvatsku.
Bosna a Hercegovina se zprvu proti pelješackému mostu tvrdě stavěla, zejména s odkazem na to, že most ztíží přístup lodí do přístavu Neum. Časem se však ostří neshod otupilo: důležitý kompromis se podařilo najít prostřednictvím zvýšení mostu oproti původnímu projektu. Most nyní umožňuje proplout plavidlům o výšce až 55 metrů. Přístav v Neumu je ostatně v současnosti vybaven pouze pro přijímání mnohem menších plavidel.
Dohadování mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou stran výstavby mostu dlouho komplikovaly i spory o přesném průběhu námořní hranice mezi oběma státy. Zatímco Chorvaté tvrdili, že most bude překlenovat pouze chorvatské teritoriální vody, bosenští politici to zpochybňovali. I tady se ale podařilo najít kompromis. Stavba mostu byla nakonec vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a nejšetrnější k životnímu prostředí. Mezi další uvažované varianty patřil tunel, případně kapacitní lodní spojení.
O tom, že prvotní vášně kolem mostu již utichly, svědčí i účast Dragana Čoviče, předsedy Chorvatské demokratické unie Bosny a Hercegoviny, na ceremoniálu u příležitosti dokončení mostu. „Snažili jsme se přesvědčit naše krajany, že most není proti nim, naopak,“řekl Čovič.
Čínská stavba za evropské peníze
Pelješacký most představuje zdaleka největší infrastrukturní projekt v Chorvatsku za poslední roky.
Velkou většinu nákladů na stavbu, 85 procent, pokryla dotace z Kohezního fondu Evropské unie. Brusel přispěl částkou 357 milionů eur (asi 9,2 miliardy korun).
Na zhotovitele mostu vypsali Chorvaté otevřenou soutěž, v níž zvítězila čínská firma China Road and Bridge Corporation (CRBC). Číňané nabídli nejnižší cenu i nejkratší dobu výstavby.
Čínský velvyslanec v Chorvatsku, který se dokončení hrubé stavby pelješackého mostu zúčastnil prostřednictvím videokonference, zdůraznil, že se jedná o první případ, kdy čínská firma zvítězila v soutěži na stavbu spolufinancovanou Evropskou unií. Podle něj jde o „vzorový příklad čínsko-chorvatsko-evropské spolupráce“.