Uznat protilátky? Stát je dál proti

Odborníci se přou, zda k prokázání bezinfekčnosti stačí přítomnost protilátek po covidu

Když si premiér Andrej Babiš loni v létě dupl, prosadil, aby se ve školách, v obchodech, restauracích ani u kadeřníka nemusely nosit roušky. Že to později dopadlo jinak – tedy že se ochrana dýchadel přece jen zavedla všude, protože vir udeřil s o to větší silou –, už nikdo z historie pandemických kotrmelců nevymaže. Nyní předseda vlády vážně koketuje s myšlenkou, aby se za bezinfekční považovali i jedinci, u nichž se prokáže přítomnost protilátek po prodělaném covidu. Jenže zatímco před rokem ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Babišovi v disputaci o roušky ustoupil, i proto, že experti nebyli úplně jednotní, tentýž ministr teď couvat z hradeb v otázce protilátek nehodlá.

„Platí, že imunita není jednoznačně zobrazitelná pouze protilátkami. Je to nespolehlivý ukazatel,“řekla Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministra zdravotnictví a též předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti. Dle ní může covid dostat i jedinec, jenž protilátky má. A naopak negativní test na protilátky neznamená, že se organismus nedokáže chránit. „Proto závěrem je, že přítomnost protilátek nelze využít jako prokázání bezinfekčnosti,“uvedla Vašáková.

Mezi dalšími odborníky však v otázce protilátek nepanuje stoprocentní shoda. Kupříkladu Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků tvrdí, že protilátky po prodělaném covidu poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu, stejný názor zastávají epidemiolog a ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Jiří Beran, epidemiolog Roman Prymula či imunolog Václav Hořejší. „Aby se protilátky uznávaly, je opravdu rozumné. Jsem rád, že i pan premiér se o to zasazuje a argumentuje tím, že takhle je to třeba v Rakousku,“uvedl Hořejší před časem pro LN.

Podle Vašákové jsou testy na protilátky proti covidu, jež lidé zhusta podstupují, zbytečné. Vyplatí se jen ve dvou případech: u člověka, jenž jeví příznaky jako u covidu, přitom PCR test mu vyšel negativně, a pak u dárců krevní plazmy, která se využívá k experimentální léčbě covidu.

Drahé a běžně nedostupné Imunitní systém vytváří množství protilátek, avšak jen takzvané virus neutralizační protilátky dle odborníků chrání tělo účinně vůči koronaviru. Očkováním je člověk získá určitě, po prodělaném onemocnění je za nějakou dobu mít nemusí. „Dlouhodobá imunita proti covidu je založena na takzvaných paměťových buňkách, které se vyskytují v tkáních, zejména v kostní dřeni,“uvedla pro LN Vašáková.

Podle primářky Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové by se měli očkovat i lidé vybavení protilátkami, platí prý analogie jako u chřipky. Ostatně i covid se podle Roháčové časem stane chřipkou. A před očkováním proti této nemoci se protilátky též neměří. „U žádné nemoci, kterou očkujeme, se neprovádí měření protilátek. Řada lidí chřipku prodělá inaparentně (bez příznaků – pozn. red.), ani o tom neví a stejně je pak naočkujeme,“řekla Roháčová.

Když se jedinec nakazí covidem, tělo začne vytvářet „zbytečně“velké množství protilátek proti všemu možnému. Oproti tomu očkováním získá právě virus neutralizační protilátky, jež jsou proti covidu účinné.

Zjistit jejich přítomnost je však drahé a běžně nedostupné. „Stanovení protilátek je z praktického hlediska nereálné, protože vyšetření je poměrně drahé, aby se dělalo plošně. A dostupná běžně jsou pouze vyšetření celkového množství protilátek a to neříká, jestli jsou to protilátky tzv. virus neutralizační,“uvedl už dříve pro LN Milan Kubek, předseda České lékařské komory.

Vyléčení z covidu jsou podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka po aplikaci vakcíny chráněni dokonce silněji. „Lidé, kteří prodělali covid a pak se nechali očkovat, zasadili pomyslnou druhou ránu koronaviru. První byla, že covid prodělali, druhá je očkování,“řekl Chlíbek a zdůraznil, že očkování považuje za skutečně nejlepší způsob k získání imunity.