Čína útočí na vzdělávací firmy
Komunistická vláda uvalila přísné regulace na doučovací byznys, chce tak nepřímo motivovat rodiny, aby měly víc dětí
Kvalitní vzdělání má v současné čínské společnosti vysokou váhu. Řada rodičů je proto ochotna obětovat mnohé, aby ho jejich, zpravidla stále ještě jeden, potomek mohl získat.
Hlavně kolem doučování a příprav na vstupní testy na vysoké školy se proto rozvinul velký byznys. V posledních letech se jednalo o jednu z nejrychleji rostoucích oblastí čínského hospodářství. Celková tržní hodnota celého odvětví dosahovala až 300 miliard dolarů. S akciemi řady vzdělávacích firem se obchodovalo na burze.
Právě proti nim ovšem v minulých dnech čínská vláda zakročila. Rozhodla totiž, že společnosti nabízející vzdělávací služby budou muset mít nově charakter veřejně prospěšných společností. Nebudou tak už moci získávat kapitál na burzách. Jak uvedla agentura Bloomberg, způsobilo to u řady z nich výrazné propady hodnoty cenných papírů, v některých případech až o devadesát procent.
Vláda také stanovila, že poskytování doučovacích služeb již nesmí probíhat během prázdnin a víkendů, jak tomu bylo dosud.
Pokud jde o poskytovatele vzdělávacích služeb, nebylo to poprvé, co Peking sáhl po přísné regulaci. Srovnatelným způsobem vláda již předtím postupovala proti společnostem z odvětví fintech, nabízejícím finanční služby za využití moderních technologií, či proti alternativním zprostředkovatelům dopravy.
Nejnovější rozhodnutí čínské vlády dávají analytici do souvislosti s její snahou zabránit dalšímu zvyšování rozdílů ve společnosti. Budoucí životní cesta mnoha mladých Číňanů se často rozhoduje u přijímacích zkoušek na vysoké školy. Kdo dosáhne při několikadenních testech dobré známky, má šanci dostat se na některou z renomovaných univerzit v Pekingu nebo Šanghaji. Tím se mu otevírají vyhlídky na zisk kvalitního vzdělání, případně důležitých kontaktů, jež mohou pomoci v další kariéře.
Vytoužená vstupenka pro lepší život
Především ale lze tímto způsobem získat práci a právo na trvalý pobyt v daných univerzitních městech. A tím i přístup do jejich sociálního systému.
V Číně totiž neexistuje jednotný sociální systém, ale stále je ještě uplatňovaný decentrální model, zvýhodňující mimo jiné obyvatele měst před lidmi z venkova. S trvalým pobytem se otevírá přístup k nejrůznějším službám, počínaje registrací u lékaře až po zajištění školní docházky pro děti. Jinými slovy, během jediného dne, kdy probíhají přijímací zkoušky, se rozhodne o dalším osudu mnoha mladých lidí.
Tomu také odpovídá konkurenční boj mezi potenciálními zájemci o místa na vysokých školách, který je vedený všemi prostředky, včetně nezákonných. Ambiciózní rodiče do něj mnohdy vloží všechny úspory, aby dětem zajistili lepší budoucnost. Někdy spoléhají i na protekci.
Hlavním důvodem, proč se čínská vláda rozhodla pro tak zásadní krok a omezila vzdělávací firmy, je ovšem její snaha o zvrácení nepříznivého demografického vývoje v zemi. Při představě, kolik je bude stát zajištění kvalitního budoucího vzdělání pro jejich ratolesti, se mnozí rodiče zdráhají uvažovat o dalším potomkovi.
Čínská vláda teprve v nedávné minulosti oficiálně opustila „politiku jednoho dítěte“, jež byla přijata v roce 1979 s cílem omezit prudký nárůst počtu obyvatelstva. Již v roce 2016 povolila rodinám mít dvě děti, letos v květnu dokonce i třetí.
Důvodem byly nepříznivé výsledky posledního sčítání lidu z roku 2020. Z něj vyplynulo, že v důsledku silné regulace porodnosti v minulých dekádách vzrostl počet obyvatel země nejpomaleji za deset let, a to sice o 5,38 procenta na 1,41 miliardy obyvatel.
Peking se obává ohrožení svých globálních ambicí Někteří analytici, jako například demograf I Fu-sien z univerzity ve Wisconsinu (USA), se na základě vlastních propočtů domnívají, že celkový počet obyvatel Čínské lidové republiky ve skutečnosti již poklesl na 1,29 miliardy. Vědec, který je dlouhodobým kritikem čínské vlády, to uvedl v textu pro South China Morning Post.
Podle něj vykazují nemocnice ve statistikách víc porodů, protože pro ně znamenají větší státní dotace. Stejně tak naznačil možné podvody při registraci dětí, při nichž se je rodiče snaží přihlásit do některého z velkých měst, aby získali přístup k sociálním službám.
Čísla zveřejněná čínským statistickým úřadem též naznačila, že povolení možnosti mít druhé dítě před pěti lety nevedlo k očekávanému výsledku. Na jednu ženu v Číně připadne statisticky 1,3 dítěte, což je údaj srovnatelný s rychle stárnoucími populacemi některých vyspělých států, například v Itálii nebo Japonsku.
Čínské vedení dlouhodobě považuje nepříznivý vývoj obyvatelstva za největší brzdu budoucího rozvoje země. V ohrožení je i ambiciózní cíl stanovený prezidentem Si Ťin-pchingem, že se má jeho země v dohledné době stát největší ekonomikou světa.