Lázně už se na návštěvníky těší

Zápis mezi světové dědictví přinese prestiž, ale i výdaje – města musejí budovat novou infrastrukturu. Požádat mohou o dotace

Seznamy světového dědictví UNESCO se v posledních dnech značně rozrostly, prestižním statusem se mohou nově pyšnit i další čtyři lokality v Česku: Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské Lázně, ale také první přírodní památka v rámci Česka – Jizerskohorské bučiny.

Jde o významný milník v historii těchto míst. Nálepka UNESCO může zasáhnout do běžného života tamních obyvatel, přinese i nutnost milionových investic. Města se budou muset připravit na výrazný příliv turistů z celého světa. Bučiny, které jsou součástí CHKO Jizerské hory, se budou naopak snažit o zachování málo dotčené přírody.

Pro západočeská lázeňská města je příval nových návštěvníků největší výhodou, která ze zařazení na seznam plyne. „Je to obrovská přidaná hodnota pro to, aby se město stalo atraktivním. Pro nás to znamená potenciál, abychom získali do budoucna další návštěvníky,“řekla LN primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (za ANO).

Na příliv turistů se už připravují i Mariánské Lázně. „Bude důležité, abychom si nastavili správné parametry, abychom se vyhnuli takzvanému overtourismu (přehlcení turisty – pozn. red.). Zkušenosti s turismem už ale máme z minulosti, takže doufám, že se s tím popasujeme,“přidal se starosta Martin Kalina (Piráti).

Krumlov by mohl vyprávět... Za poslední téměř rok a půl si však města od silného turistického provozu zejména kvůli pandemii odvykla. Především Karlovy Vary, jejichž centrum bývalo extrémně závislé na klientele z Ruska, už pozorují částečný úbytek zhruba od roku 2018, kdy Rusové začali ve velkém rozprodávat svá lázeňská sídla.

Koronavirus však stále brzdí návštěvnost. Žádný z dopravců dosud neobnovil přímé spojení s Amerikou, pomálu je spojů s asijskými státy, do Česka se nevracejí ani Rusové. Do propagace lázeňských měst nově zařazených na seznam UNESCO se proto bez odkladu pustila tuzemská agentura CzechTourism.

„Obratem úspěch propagovali na sociálních sítích našich zahraničních zastoupení, a to především v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku, ze kterých mají turisté v současné situaci nejsnazší přístup do České republiky,“vyjmenoval LN ředitel turistické agentury Jan Herget. Na hosty z Asie, Ruska či Ameriky se zaměří nová kampaň na roky 2022 a 2023, jichž budou západočeské lázně hlavním tahákem.

Být součástí prestižního seznamu ale není zadarmo. Kromě toho, že výbor organizace důkladně dohlíží na to, zda se členské lokality nemění nežádoucím směrem, města se na zvýšený turismus musejí nejprve přichystat. Problémem je zejména nedostatečná infrastruktura a parkovací kapacity.

Své o úskalích žádaného statusu ví i Český Krumlov, který je na seznamu od roku 1992. „Když návštěvnost dosahovala 2,5 milionu lidí ročně, tak jsme museli vybudovat speciální parkoviště s parkovacími systémy, objednávkový systém na autocary či zmodernizovat autobusové nádraží,“popsal LN krumlovský starosta Dalibor Carda (ČSSD) s tím, že město muselo

Na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO má Česká republika šestnáct památek investovat z vlastních prostředků okolo sta milionů korun. Další výdaje vyžaduje také průběžná údržba a opravy.

S notnými výdaji už počítá vedení Karlových Varů. „Každý Karlovarák ví, že má město dlouhodobé problémy, a to je především nedostatek parkovacích míst či špatné řešení infrastruktury. To je něco, co budeme muset okamžitě řešit,“říká primátorka Ferklová.

Pro prostředky na rozvoj infrastruktury si ale lokality zařazené do UNESCO mohou zažádat v rámci vládního dotačního programu pro podporu cestovního ruchu v regionech. Dotace činí maximálně polovinu celkových uznatelných nákladů. „Dalším zdrojem financování budoucích projektů bude také podpora veřejné infrastruktury cestovního ruchu v rámci Integrovaného regionálního operačního programu pro roky 2021–2027, kde bude asi 1,4 miliardy korun,“upřesnil pro LN mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Vedení západočeských lázeňských měst také vyvracejí obavy, že by členství v UNESCO významně ovlivnilo restrikce v nových výstavbách či rekonstrukcích starých budov. Lokality už totiž pod ochranou památkářů

Dalších sedm zápisů si vysloužily české zvyky, tradice a kulturní události byly dříve. Podle zkušeností Českého Krumlova jde však o větší závazek: „Musíme udržovat historický charakter města tak, aby při jednotlivých rekonstrukcích nebyly narušovány hodnoty, které jsou podstatou zápisu. A to nejen co se týče domů, ale také ulic či takzvané střešní krajiny a zeleného horizontu kolem města – ani ten nesmí být narušen moderními velkými stavbami,“upozorňuje Carda. „Už si ale nedokážu představit, že bychom v UNESCO nebyli. Je to značka, která ukazuje, že to místo je unikátem pro celý svět. A tím se jen tak někdo pochlubit nemůže,“dodává.