Zelenou revoluci čeká kompromis
Část opatření, která mají podle představ Bruselu vymýtit z Evropy ekologickou zátěž, u politiků a v průmyslu narazí.
Od roku 2035 nová auta výhradně bez benzinu a nafty, povinná renovace a modernizace všech veřejných budov, rozšíření obchodů s emisními povolenkami i na leteckou, lodní dopravu a budovy, výrazné navýšení podílu solárů, větrníků a dalších obnovitelných zdrojů nebo vyšší daně z pohonných hmot.
To je jen část návrhů, které nedávno představili EU komisaři v rámci balíčku nazvaného Fit for 55 s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent vůči roku 1990 a pak do roku 2050 udělat z Evropy první kontinent s nulovou bilancí škodlivých emisí. Už teď je jasné, že ambiciózní plán v některých pasážích a v některých členských zemích narazí. A bez kompromisních řešení nemá šanci na schválení.
Vyplývá to z vyjádření českých europoslanců, které LN oslovily, i prvních reakcí tuzemských ministrů. Bitva o finální znění nových zelených nařízení se svede především s ohledem na domácí podmínky jednotlivých států.
Česko chce jádro a plyn
Česko usiluje o to, aby dostalo větší prostor využití jaderných elektráren a EU aspoň přechodně podporovala i spalování plynu. Podle šéfa resortů průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) jsou základní snížení emisí o 55 procent a posléze nulová bilance emisí proveditelné. Ale cíle, které obsahují některé dílčí pasáže, ministr odmítá. „Problematické cíle jsou v dopravě, vytápění a chlazení a energetické účinnosti. Zároveň není respektována technologická neutralita a úloha plynu a jádra,“vytýká Havlíček projektu Fit for 55.
Všichni se shodují, že náklady na takovou zelenou revoluci budou obrovské, nikdo dnes ale neví, jak moc. Miliardy eur zčásti zaplatí podnikatelé a všichni Evropané
ve vyšších účtech za energie, paliva i technologie. Zčásti jim to má kompenzovat speciálně vytvořený sociální fond a cílené dotace.
Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová označuje takovou podporu za socialistickou utopii, která nemůže fungovat. „Dotace přidělené jednomu podnikateli automaticky poškodí druhého, který je nedostane,“říká. Za velmi nebezpečné opatření považuje zejména rozšíření systému emisních povolenek na bydlení (vytápění) a dopravu a další zpřísnění limitů vypouštění CO2 pro automobily.
Celý balíček Fit for 55 je podle Vrecionové špatný už ze své podstaty a cíl snížit emise CO2 do roku 2030 o 55 procent je nereálný.
Její kolegyně v Evropském parlamentu Kateřina Konečná z KSČM soudí, že splnění „Zelené EU dohody“není jisté, ale lze se cíli přiblížit aspoň na dohled. Připomíná, že výraz klimatická neutralita (požadovaná od roku 2050) neznamená nulové emise, ale nulovou bilanci.
To znamená, že EU a její průmysl, doprava, zemědělství a další sektory budou nadále vypouštět emise skleníkových plynů (zejména CO2) a ty by až po odečtení množství, které pohltí lesy, půda nebo eliminují technologie ukládání uhlíku, měly mít nulovou nebo zápornou bilanci.
A jedná se také o společný cíl pro všechny státy EU, takže některé země na tom budou lépe a budou mít zápornou bilanci emisí a jiné budou mít bilanci emisí stále kladnou, to znamená budou dál vypouštět víc, než pohlcují. Dohromady za celou EU by to pak mělo dát onu nulu. Nicméně některé návrhy jsou podle Konečné skutečně sporné. Například cíl vyrábět nová dieselová a benzinová auta jen do roku 2035.
Na bouřlivé reakce ohledně tak brzkého ukončení fosilních pohonů aut upozorňuje i poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák, člen hnutí STAN. Podle některých názorů se takový zákaz může minout účinkem, protože lidé budou déle provozovat starší neekologické vozy, jelikož pro ně elektromobilita bude z finančních či jiných důvodů hůře dostupná. „Tyto obavy chápu, zároveň ale věřím, že technologický vývoj nám v následujících letech přinese řešení, která zvýší dostupnost a využitelnost elektromobility, například díky vývoji nových typů baterií. Očekávám také zvýšení investic do rozvoje infrastruktury, jako jsou dobíjecí stanice,“
říká europoslanec Polčák. Celý balíček opatření ponese podle něj bezesporu velké náklady, ale zároveň to přinese i velké příležitosti, mimo jiné pro rozvoj a transformaci ekonomik, a to údajně obzvlášť v případě méně rozvinutých regionů.
Je to drahé, ale nezbytné
„Na splnění tohoto ambiciózního cíle máme 29 let. S tím, jak jde věda, výzkum a technologie dopředu, to asi možné je,“přidává se lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Ale hned dodává: „Řada těch návrhů je realizovatelných a také užitečných, ale právě za cenu obrovské finanční zátěže pro občany členských států a ekonomiky států EU.“
Rozvoj nových a úsporných technologií je ke splnění eko balíčku nezbytný i podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera. „Je dobré ale mít na paměti, že pokud klimatickou krizi nezvládneme, čekají naše děti a další generace opravdu velké problémy. Takže uspět je třeba,“vyjádřil se pro LN Niedermayer.
Za reálný považuje balíček Fit for 55 i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Oceňuje zejména návrh na založení sociálního fondu pro pomoc lidem zasaženým energetickou chudobou. Dita Charanzová z ANO také považuje splnění cíle EU za schůdné. „Ale pod podmínkou, že zohledníme fakt, že některé země mají cestu ke klimatické neutralitě delší, a to včetně tradičně průmyslových zemí, jako je Česko,“říká Charanzová.