O velikých trpaslících

Jste hrdí na české medaile? Zbrzděte své koně i volky. Máme tu menší národy, jež nás zdaleka převyšují. Olympijské hry jsou pro Chlívek takovým zajímavým Rorschachovým testem vlastních zálib, předsudků i úvah. Má před takřka každým sportovním výkonem obrovský respekt – a na druhé straně jej nekonečně irituje posedlost sportovním showbyznysem i nemilými rysy nacionalismu, které občas v událostech vytryskávají. V součtu je většina sportů vlastně naprosto malých a chudých, označovat takového Jiřího Prskavce za gladiátora nemůže ani největší bezmozek, na druhou stranu všichni víme, kolik veřejných i soukromých peněz se v některých odvětvích točí. A k tomu ty medailové závody!

Ano, málokdo se vymaní z osidel své formace a Chlívek nepopírá, že dorůstal v dobách soutěžení tábora míru a socialismu s prohnilým Západem, v němž země jako SSSR, NDR či ČSSR investovaly do sportovní propagandy ohromné částky – bez ohledu na zdraví sportovců samotných. Ostatně i proto jsou některé rekordy východoevropských atletek v běhu na 400 či 800 metrů (raději nebudeme jmenovat) z půli osmdesátých let dodnes nepřekonané – ačkoli se jinak atletika neustále vyvíjí. Třeba ženský maratonský rekord se od té doby posunul o více než deset minut, ale dnešní půlkařky a čtvrtkařky stále koukají tehdejším borkyním na záda z veliké dálky. Nemluvě o silových disciplínách... A když už jsme u onoho maratonu: Chlívek se nechce nijak nemile otírat o Emila Zátopka, jehož výkony byly zcela famózní, ve své kombinaci (5 km, 10 km a maraton) zcela nepřekonatelné a jenž je ve své vlasti stále málo oslavován. Ale i tehdy mělo národnostní soupeření zvláštní rozměry. Emilovi sice armáda nenaordinovala volný režim vyhrazený jen sportu, ale přesto měl k tréninku na svou dobu optimální podmínky. Zatímco jeho soupeři byli tehdy skuteční amatéři, kteří třeba celý den roznášeli poštu a večer pak trénovali. Ne, nesnižujeme velikost Zátopkových výkonů, jen připomínáme, jaký význam totalitní státy sportu věnovaly. Stačí se jen podívat na socialistickou NDR, která za svých necelých 51 let vybojovala 519 olympijských medailí…

Druhá námitka v poměřování medailových klitorisů spočívá v metodologii: zatímco třeba v ledním hokeji musí pětadvacet chlapů odehrát spoustu zápasů, aby získali jeden jediný „zápis“, tak jen samotné olympijské plavání obsahuje 37 disciplín, tedy 111 medailí! Lyžování dtto…

Takže mnohé „malé“národy jsou olympijsky mnohem bohatší: Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Švýcarsko, Rakousko, ale třeba i Maďarsko mají v historických přehledech násobně více medailí.

Sláva každé a každému, kdo bojuje! A hanba každému a každé, kdo se s cizími úspěchy poměřuje.

PETR KAMBERSKÝ komentátor LN

Zatímco třeba v ledním hokeji musí pětadvacet chlapů odehrát spoustu zápasů, aby získali jednu jedinou historickou medaili, tak jen samotné olympijské plavání obsahuje 34 disciplín, tedy přes stovku placek národní hrdosti