Na co prachy nestačí

Osobní výběr ze světového tisku

Chtěl bych být astronautem,“říkal asi v 60. letech ve školce mladý Jeffrey Preston Jorgensen. Dnes ho svět zná jako Jeffa Bezose, muže, jehož jmění předčí HDP Islandu, Lucemburska a Šrí Lanky dohromady. Díky tomu si klukovský sen mohl splnit: jeho soukromý let na hranici vesmíru fascinoval v posledních týdnech celý svět.

Jenže ani množství peněz, které bychom já ani vy nezvládli v české kotlině utratit, zřejmě holohlavému vesmírnému kovbojovi (ano, Bezos se před odletem a po příletu producíroval s kovbojským kloboukem na hlavě) nebude stačit, aby si mohl titul astronauta oficiálně připsat.

Mezi jinými médii si také deník The New York Times položil otázku, zda je miliardář vážně astronautem. Ty škodolibější z vás potěším: není. Alespoň ne na papíře. Federální letecká správa v roce 2004 rozjela program pro komerční lety do vesmíru. Ty skutečně „astronautské“počiny odměňuje zlatým okřídleným odznakem.

Jenže v den Bezosova slavného startu přišla z úřadu změna pravidel: odznak ozdobí hruď jen těm, již jsou opravdu součástí posádky. Dokázat to nemohu, ale skromně si dovolím tvrdit, že načasování nebude náhoda. De facto tak úřad z programu vyjmul pouhé pasažéry, kterým ve svém počítačem pilotovaném letu byl také pohádkově bohatý rodák z Albuquerque. Ten jako by s tím počítal, nějaký americký obskurní úřad bude beztak zřejmě pod jeho rozlišovací schopnost. Po příletu si nechal hrdě připnout odznaky vlastní výroby.

Nevím, jak vás, ale mě upřesnění této technikálie potěšilo. Až poletím letadlem k moři, nebude mě alespoň trápit dilema, zda po přistání neobdržím certifikát pilota.

***

Jelikož zaskakuji za kolegu, který rád informuje o bizarních covidových reáliích, dejme si nyní svižné koronavirové okénko. Lifestylový magazín Rolling Stone na svém webu upozornil na nečekaně těžkou volbu mužských vyznavačů absolutně submisivní sexuální role. Ukazuje se totiž, že dominy (ženy kompletně ovládající celý rozsah daného erotického scénáře) vyžadují, aby se jejich živoucí hračky očkovaly.

Ve zmíněném textu reprezentuje submisivce Bob, vystupující pod přezdívkou Mužský chlapec. Zjistil, že do temných kobek plnících jeho sexuální fantazie se bez vakcíny nepodívá. A najednou byl na vážkách, četl totiž o rychlosti, s jakou byly očkované látky vyvinuty, i o údajných vedlejších účincích. „Myslím, že jsem měl stejné výhrady jako ostatní,“řekl Bob.

Přesvědčil ho až tweet Bohyně Alexandry Snow, dominy, kterou už roky podporuje finančně. Ta očkování od svých „subíků“vyžaduje. Asi vás nepřekvapí, že právě pocit odměny za krok schválený svou uctívanou bohyní Boba dotlačil k vakcinačnímu štípanci. Buďme více jako Bob.

A pak že přikazováním se s očkováním daleko nedostaneme.

***

Druhý exkurz do virem zmítaného světa je z Británie. Server Sky News si všiml výsledků inteligenčního testu, jenž se za kanálem La Manche minulý rok konal.

Co s tím má společného covid? Na vzorku více než 81 tisíc Britů se ukázalo, že lidé po prodělaném covidu přišli o část svého IQ. Ty, jež nákaza odkázala na podporu plicních ventilátorů, přišli průměrně o sedm bodů inteligenčního kvocientu, nejvíce ze všech sledovaných skupin. Mimochodem, takový pokles nezaznamenají ani lidé po mozkové mrtvici.

Autoři studie popisují postcovidové trable s mentální kapacitou jako „mozkovou mlhu“. Ztrátu IQ doprovázejí problémy se soustředěním a trable nacházet správná slova. Snad tedy všechny ty úporné odpírače očkování britská studie popíchne ke změně postoje. Intelekt je komodita vzácná a leckdo by s tím málem, co má, neměl zbytečně hazardovat.

Na vzorku více než 81 tisíc Britů se ukázalo, že lidé po covidu přišli o část svého IQ. Ti, kteří skončili na ventilátorech, ztratili více bodů než lidé po mrtvici.

***

Závěrem se ještě vraťme do úzké ohrádky dolarových miliardářů. Elona Muska asi všichni známe skrze jeho firmu Tesla jako průkopníka elektromobility. A také vozidel, která se zvládají řídit sama.

S těmi všemi lety do vesmíru, kterým se Musk mimochodem věnuje také, bychom mohli nabýt dojmu, že kráčíme mílovými kroky vpřed ku technologické utopii. Jak ale upozornil třeba server Bussines Insider, právě přelomové samořídící vehikly Tesly mají stále své mouchy. Už dříve některé z nich zabzučely v médiích: nedokonalý program si například pletl cedule fastfoodu Burger King s cedulemi stop a auto zastavoval. Teď se přišlo na to, že senzory Tesly berou měsíc v úplňku jako oranžové světlo na semaforu a konstantě zpomalují.

Je to z obou stran příjemná chyba v systému. Lepší je totiž opatrnost. A pokud vás to štve, vězte, že úplněk je stejně jenom jednou za měsíc. To se dá vydržet.