Vymřelo t děje se tak
S makroekologem Davidem Storchem o marném boji s klimatickou změnou, o totální a proč z toho ekolo
Ne úplně. My jen před pár lety v časopise Nature ukázali, že na úrovni celých kontinentů funguje jinak. Ze vztahu počtu druhů a plochy se taky usuzovalo, že žijeme v době šestého velkého vymírání. Když tenhle vztah známe, můžeme si spočítat, kolik druhů mizí z naší planety, třeba kvůli mýcení deštných pralesů. My jsme prokázali, že to takhle jednoduše nefunguje, ale když se to udělá trochu sofistikovaně, dají se podobné odhady zpřesnit.
Nezáleží totiž na tom, kolik plochy ubude, ale kde ubude. Důležité je, jestli ubývá od okraje, nebo od středu.
LN Způsobuje vymírání druhů střídání ledových a meziledových dob, které zažíváme?
Ne, samotné tyto cykly způsobily asi jen málo vymírání. Něco jiného je konec poslední doby ledové, jenže do toho už vstupoval člověk. S odhady rozsahu současného vymírání ale tyto změny souvisejí jinak. Během střídání ledových a meziledových dob se měnila plocha deštných pralesů, v nichž žije většina druhů na Zemi (podobně jako dnes). Byly i menší než jsou v současnosti. Navzdory tomu nemáme důkazy, že by se tehdy nějak hodně vymíralo. Buď se tedy nevymíralo, a v tom případě změna plochy sama o sobě není takový problém, jak si lidé myslí, nebo se vymíralo taky hodně, ale nemáme to zdokumentováno. V tom případě by ale to, co se děje dnes, rovněž nemuselo být zas tak výjimečné.
Je dobré, že se státníci vůbec dali dohromady a jsou ochotni se o tom bavit. Co bude za padesát let, se však nedá říct. Nakonec může přijít i globální ochlazování.
LN Je cíl z pařížské klimatické konference z roku 2016 udržet oteplování Země do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia dosažitelný?
Je to věštění z koule. Podle mě je dobré, že se státníci vůbec dali dohromady a jsou ochotni se o tom bavit. Co bude za padesát nebo sto let se však nedá říct. Nakonec může přijít i globální ochlazování. Zatím se ale Země otepluje a vypadá to, že za to může člověk. Cílem konference bych proto neopovrhoval, byť si myslím, že není úplně dosažitelný. Naše záměrné akce s klimatem moc nehnou, ačkoliv jsme ukázali, že s ním umíme hýbat nezáměrně. Na druhou stranu: o co jiného se pokoušet?
LN Takže snížením emisí můžeme snížit teplotu zeměkoule?
Mluví se o globálním oteplování, ale teplota není hlavní problém. Problém je s cyklem vody, což vidíme kolem sebe. Někde bude příliš mokro a někde zase příliš sucho. Vadí nám, že se klima stává méně předvídatelným, než bylo. Pařížská dohoda je snaha dostat ho zpátky do rozumných kolejí, což mi nepřipadá jako špatný nápad, byť si nejsem jist, zda to vůbec jde.
LN Obrátíme stránku: kniha Antropocén, kterou jste spolu s Petrem Pokorným
editoval, se umístila na šestém místě v anketě LN Kniha roku 2020. Co slovo antropocén znamená?
Antropocén je doba, ve které žijeme. Je definovaná jako období, kdy je lidský vliv na planetu srovnatelný s normálními geologickými činiteli. Znamená to, že lidská civilizace má nejen planetární působnost, ale celou planetu i ovlivňuje. V knize detailněji rozebíráme, že slovo se sice tváří jako geologický pojem, ale je to spíš způsob myšlení o člověku, který má planetární roli. Z toho pohledu není podstatné, kdy antropocén začal. Často se tvrdí, že to bylo až ve dvacátém století. Ukazuje se ale, že to mohlo být už někdy v paleolitu.
Důležité je, že si uvědomujeme lidskou roli při utváření přírody. Je to něco jako coming out, v němž jsme uznali, že příroda nikdy nebyla čistá a že člověk vždycky hrál důležitou roli. Platí to i naopak. Uvědomili jsme si, že dějiny byly vždy ovlivněné přírodou, takže neexistuje čistá příroda, čistý člověk nebo čistá kultura. Všechno je od začátku propletené a o tom je naše kniha.
LN Čím tedy lidé přírodu ovlivňují?
V současnosti už úplně vším včetně vlivu na klima. Klimatické změny jsou v módě. Je to důvod, proč se dnes o antropocénu mluví. Lidé však ovlivňovali přírodu už v minulosti změnou vegetačního pokryvu a přeměnou původních ekosystémů. Ta přeměna měla možná i další následky včetně klimatických už mnohem dřív. Lidský vliv neustále posiluje. Nejdřív jsme vybili megafaunu (živočichové nad zhruba 45 kg), jež strukturovala vegetaci. Pak přišlo první zemědělství, které proměnilo celé ekosystémy, a pak všechno ostatní.
Dnešní vliv už je na úrovni změn globálních cyklů chemických prvků a toků energií. Člověk je sice neřídí, ale zásadně na ně působí. Naše uvědomění nespočívá v tom, že planetu ovládáme, ale že ji chtě nechtě měníme, ačkoliv ji nedokážeme řídit. Je to paradoxní situace.
LN Liší se běžné lidské představy o proměnách přírody od exaktních měření, třeba z dálkového pozorování Země pomocí satelitů?