Ohniska covidu: dětské tábory, hudební bary
Dříve se na obrazovkách televizí objevoval seriál Mladí a neklidní, dnes by mohl – s nadsázkou – vzniknout seriál Mladí a nakažení. Dokládají to ohniska, v nichž se koronavirus od června nejprudčeji šířil.
Data, která LN poskytlo ministerstvo zdravotnictví, ukazují na hudební bary, dětské tábory či mateřskou školu. Povětšinou platí, že mladí rovná se neočkovaní. „V současné době se onemocnění šíří nejčastěji ve věkové skupině 12 až 26 let, což souvisí s nízkou proočkovaností a s životním stylem této populační skupiny,“uvádí tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Kryštof Berka.
Ve věkové skupině 18–35 let se aspoň jednou dávkou proti covidu zatím nechali naočkovat jen čtyři lidé z deseti. Ministerstvo v poskytnutých datech konkrétně neukazuje na žádný podnik či akci, údaje jsou obecnější.
K největším ohniskům v republice tak patří i klastry nazvané prostě svatba, sportovní aktivity, studentská kolej a pracoviště.
Vysvětlení, proč právě na těchto místech, je víc. „Faktorem je i rozšíření varianty delta, ale také fakt, že někde nejsou nařízené respirátory. V barech zase dochází k porušování pravidel. Roli samozřejmě sehrává kumulace lidí,“líčí viroložka Ruth Tachezy.
Na opatření by ale nebylo potřeba tolik hledět, pokud by se všichni uchýlili k vakcíně. Problém tak opět končí u proočkovanosti. Šíření viru mezi těmi, kdo mají vakcínu, je totiž málo pravděpodobné.
„Jestliže se infikuje očkovaná osoba, má v sobě menší dávku viru, protože ten se v těle nemnoží. Vzhledem k tomu, že je viru méně, je také menší pravděpodobnost, že nakažený někoho infikuje. Studie také poukazují na to, že očkovaný člověk virus vylučuje kratší dobu. Očkování má význam i ve vztahu jedince k jeho okolí, i když absolutní není,“líčí Tachezy.
Roli sehrává i použití testů. Před odjezdem na tábor si účastníci v některých případech vystačí s antigenním testem, či dokonce samotestem. V jedenáctce klastrů, kde se od června nakazilo nejvíc lidí, mají tábory i přes toto opatření tři položky. Dle Tachezy by bylo ideální, kdyby se testovalo jen PCR, a to nejdéle 48 hodin před odjezdem. Pokud jde o tábor čtrnáctidenní, pak PCR po sedmi dnech opakovat.
V současné době se onemocnění šíří nejčastěji ve věkové skupině 12 až 26 let
Co se týče nelichotivého žebříčku jedenáctky největších ohnisek, zabírají dětské tábory hned tři místa. Na jednom se nakazilo 36, na druhém 26, na třetím 14 lidí.
Celková čísla pak ukazují ještě více táborových klastrů. Ministerstvo zdravotnictví jich nyní eviduje dohromady 14. „Výskyt onemocnění na letních táborech, přestože se děti před nástupem testují, souvisí s inkubační dobou onemocnění v návaznosti na dobu provedení testu od chvíle nakažení,“vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.
Ovšem i tady platí argument PCR testu. Antigeny i samotesty jsou totiž horší co do spolehlivosti. Navíc mezi nimi existují ještě méně průkazné sady testů. PCR nemoc odhalí spolehlivěji.
Méně spolehlivé testy Podobnou zkušenost měli ostatně na letním dětském táboře v jižních Čechách, kde se nakazil jeden vedoucí. „Byl testován negativně, předtím byl na dovolené v zahraničí a přetestování PCR metodou ukázalo pozitivitu,“uvádí ředitelka krajské hygienické stanice v Jihočeském kraji Kvetoslava Kotrbová. Nákaza se tady naštěstí nerozšířila a chod tábora nebyl narušen.
Původ klastru na letním táboře ve Středočeském kraji vidí tamní hygiena rovněž v použití méně spolehlivých antigenních testů. Existuje však i výjimka. Jeden klastr na letním táboře eviduje Karlovarský kraj, a to přesto, že převážná většina účastníků podstoupila před odjezdem PCR.
Zdaleka největší počet nakažených v jednom ohnisku má nyní ministerstvem blíže nespecifikovaný hudební bar, s covidem se tu setkalo 41 lidí. Další nejmenovaný hudební klub vyprodukoval 23 nakažených v Plzeňském kraji. Při zásahu hygieny tam zjistili šest chybějících potvrzení o bezinfekčnosti, deset lidí nemělo povinnou ochranu dýchacích cest.
„Šíření onemocnění v hudebních klubech je opět závislé na věkové struktuře návštěvníků, což jsou mladí, neočkovaní jedinci, kteří nedodržují protiepidemická opatření. Obdobně k nedodržení základních preventivních opatření dochází na soukromých akcích typu svatba,“líčí mluvčí ministerstva zdravotnictví Berka.
Od školek až po VŠ
Druhý největší počet nakažených má klastr mateřská škola. V nich
Počet osob s potvrzenou nákazou onemocněním covid-19 za uplynulých 14 dní ale dochází k přenosu nákazy standardně. Děti předškolního věku často nemají příznaky a je u nich složité dodržování protiepidemických opatření.
Na studentských kolejích k onemocnění přispívá, že se zde setkávají mladí lidé z různých regionů i ze zahraničí. O prázdninách pak studenti více cestují.
Při sportu je problém, že dochází k blízkému fyzickému kontaktu. „A také k intenzivnímu dýchání, jež usnadňuje přenos kapénkové infekce,“říká Berka. A konečně na pracovištích lidé tíhnou k nedodržování pravidel. Roli hrají i návraty ze zahraničních dovolených.
Zkušenosti z regionů jsou nicméně různé. Většina poukazuje právě na letní tábory nebo studentské koleje, ovšem třeba v Olomouckém kraji žádný klastr spojený s hudebním barem, sportovní aktivitou či dětským táborem nemají. Nejčastěji k nákaze dochází na pracovišti, v souvislosti s cestováním. Na Vysočině vznikly od června čtyři klastry, vždy se přitom jednalo o nákazu z rodiny.
I v regionech nicméně mladí tvoří podstatnou část případů nakažených. V Ústeckém kraji jsou od června tři pětiny nemocných lidé ve věkové skupině do čtyřiceti let. Dle Dany Taclové z krajské hygieny ve Středočeském kraji, kde mají podobné zkušenosti, je to nasnadě. „Nákaza se mezi mladými šíří z důvodu jejich malé proočkovanosti za současně probíhajících intenzivních sociálních kontaktů, jak odpovídá jejich věku a životnímu stylu,“uvádí vedoucí protiepidemického oddělení.
Kde by mohlo hořet?
Loňská historie se neopakuje ani co do krajů. Zatímco loni byla ohniska hlavní problém Moravy, podle údajů ministerstva se v posledních dvou týdnech nákaza nejvíce kumulovala na západě země, konkrétně pak v Plzni a v Klatovech.
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) však vytvořil ještě jednu mapu. Ta nepoukazuje na současné klastry, ale na místa, kde by v budoucnu mohly vzniknout. Riziko je většinou ve větších enklávách neproočkovaných obyvatel, kde je možné zadělat na nové a odolné mutace.
„Na první pohled vypadají jako problematické okrajové části republiky a částečně Morava. Mimochodem, některé moravské regiony mají nízkou proočkovanost i v jiných segmentech prevence, například u očkování spalniček či lidských papilomavirů,“uvádí ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.