To spíš starším chybí pokora
LN Jak byste popsal chování typického mladého investora?
Dostupné výzkumy jsou dle mého dost chaotické. Udělali jsme proto mezi mladými vlastní reprezentativní výzkum, protože se nám zdálo, že různé statistiky vypadají, že jsou často šité na míru společnostem, které si je zadávají. Co víme, je, že mladí využívají k investování technologie, dochází tedy k demokratizaci investování.
Co se potvrdilo mně, je, že se projevuje efekt, kdy starší generace si myslí, že mladí dělají vše špatně. Stejně tak koukají na investice. Tomuto zkreslení jsem se nevyhnul ani já. Domníval jsem se, že mladí investují šíleným způsobem tak, že na YouTube nebo nedejbože na TikToku zhlédnou video, kde jim nějaký influencer poradí, kam investovat, a oni to udělají.
LN A potvrdilo se vám to?
Právě že ne. I mladí, když se jich zeptáte, vám řeknou, že je to nesmysl a nikdo v jejich okolí se tak nechová. Nátlak ale samozřejmě existuje. Internet je plný nejrůznějších reklam, které cílí na mladou generaci, jež začíná mít peníze, a chtějí je vtáhnout do různých podvodů a pyramidových schémat na sociálních sítí.
Překvapilo mě, že sociálními sítěmi se mladí takřka neřídí, raději poprosí o radu někoho z rodiny, kdo tomu aspoň trochu rozumí, nebo kontaktují třeba bankéře, které stále respektují. Ti nejmladší mi říkali, že se raději zeptají svého učitele, než aby věřili influencerovi na internetu.
LN Co si myslíte o velké oblibě kryptoměn a větší rizikovosti investic mladých?
Současná situace je taková, že nám všem nezbývá nic jiného než se pouštět do spekulací. Důvodem je to, že pokud člověk uloží peníze do něčeho konzervativnějšího, chce si pořídit třeba státní dluhopisy, má je se záporným výnosem a ani spořicí účty nenabízejí skoro žádné zhodnocení.
Nikomu nezbývá nic jiného než trochu riskovat. Jestli má někdo uložený kus v kryptoměnách, kus v akciích, nebo rozdělené akcie, které se všechny pohybují tam a zpátky, to není zase tak velký rozdíl. Nemyslím si však, že by třeba kryptoměny byly záležitostí jen mladé generace.
LN Jak vidíte úroveň finanční gramotnosti Čechů?
I když se všeobecně kritizuje úroveň finanční gramotnosti Čechů, situace se zlepšuje zejména díky internetovým zdrojům. Mladí se dostanou k věcem, o kterých se mi v době, kdy jsem byl na střední škole, ani nesnilo. Často přednáším právě na středních školách a nemám některým dnešním středoškoláků moc co o investování říkat, protože se v něm vyznají lépe než já.
LN Proč ale u nás obliba investování stále nedosahuje takové míry jako v západním světě?
Oproti západnímu světu Češi nechodí tak často s penězi na kapitálový trh jako třeba ve Spojených státech, kde je normální, že člověk má část peněz tam. Je to hodně kvůli nedostupnosti. I když na trhu fungují aplikace, jako Fondee, není to zatím v takové míře jako na severoamerickém kontinentu. U nás je to zatím o spoření než o investování – a to i u mladší generace.
LN Jakých chyb se mladší generace investorů dopouští nejčastěji?
Domnívám se, že chyby v investování dělají především starší. Zbytečně moc si důvěřují a nezeptají se předtím, než udělají velké rozhodnutí. Zatímco mladí jsou ochotni se o investicích bavit ve skupinách na Facebooku, Telegramu
a Twitteru a o věci diskutují. Je mnohem častější, že starší lidé naletí na různé podvody. Vždy se podle mých zkušeností jednalo o někoho ze starší generace, mladí se nenachytají, protože se dobře orientují v online prostředí a nebojí se zeptat. Tvrdil bych, že starším spíše chybí pokora se zeptat lidí kolem sebe, jestli náhodou neinvestují špatně.
Že Češi zaostávají ve finanční gramotnosti a za největší krok ke zhodnocení peněz považují spořicí účet, už neplatí. Alespoň u mladých lidí. Dle Dominika Stroukala, hlavního ekonoma platební instituce Roger, jenž na českých školách často přednáší, jsou mladí ve znalostech investování zběhlejší než starší generace.
LN Jsou tedy rozdíly mezi mladou a starší generací?
Mladší generace chápe investice, a to i mimo klasickou definici. Třeba si koupí drahé tenisky z limitované edice, o které se starají, a chápou, že mají hodnotu. Už tedy ti nejmladší se učí investovat do věcí, jež nejsou standardním chápáním oné definice. Investování nemusí být jen v tom, že vezmu milion a koupím si akcie Googlu, ale může to být i to, že se starám o něco, co je vzácné, či chápu například vzdělání jako investici. Je to něco, co se dá dělat s velmi málo penězi a dává to smysl.
Mladí lidé, soudě dle statistik, chápou, že když nepijou třeba alkohol, je to investice do jejich zdraví. Cestování, učení jazyků a tomu podobné vnímají jako investice. Člověk nemusí mít kapitál nebo dědit, aby se dostal k výnosům. Když už ale peníze mají, většinou vědí, jak na to.