Bavorskou vládu štěpí očkování
Premiér Markus Söder chce, aby vakcínu dostalo co nejvíc lidí, jeho zástupce Hubert Aiwanger je proti a sám ji odmítá
V Německu sílí prakticky každým dnem volání po vyšší proočkovanosti obyvatelstva. Na straně druhé ovšem roste počet těch, kdo tento tlak odmítají a považují úvahy o vakcinační povinnosti v některých odvětvích, případně rozdílných právech pro očkované a neočkované občany, za nepřípustný zásah do osobní svobody. Vzhledem k tomu, že za necelé dva měsíce se v Německu konají volby do Spolkového sněmu, se jedná o nezanedbatelný voličský potenciál.
Až dosud tíhli odmítači očkování především k protimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Když si letos na jaře nechala soukromá televizní stanice RTL udělat výzkum, jak se k vakcínám staví příznivci hlavních politických stran, ukázala se největší nedůvěra práve u voličů AfD. Až 45 procent jejích sympatizantů uvedlo, že se nenechá za žádných okolností očkovat. Na straně druhé ovšem může Alternativa a především její sílící radikální křídlo řadu odpůrců očkování, kteří ale jinak zastávají umírněné postoje, odrazovat.
Již několik týdnů se těmto voličům jako náhradní řešení nabízí politické uskupení Svobodní voliči (Freie Wähler). Je to konzervativní politické hnutí, které již desítky let působí v zastupitelstvech řady obcí, zejména v jižních regionech Německa. V Bavorsku se před lety dostali do zemského sněmu, od roku 2018 se jako menší partner podílejí na vládě vedené předsedou křesťanských sociálů (CSU) Markusem Söderem. Šéf Svobodných voličů, padesátiletý soukromý zemědělec Hubert Aiwanger, je vicepremiérem a ministrem hospodářství.
Právě mezi ním a Söderem se v nedávné minulosti rozhořel konflikt kvůli očkování. Zatímco Söder patří nejenom v rámci Bavorska k jeho nejsilnějším propagátorům a zastává názor, že není jiná cesta, jak porazit covid, Aiwanger to odmítá. Podobně se staví i k premiérovým opakovaným výzvám, aby se členové jeho kabinetu nechali naočkovat. Výslovně uvedl, že apeluje i na „ty, kdo ještě nejsou přesvědčeni“, neboť prý jde o to „být vzorem pro ostatní“. Bylo jasné, koho premiér myslí.
„Proč se nechceš očkovat?“Když krátce poté Söder s Aiwangerem odpovídali na tiskové konferenci na otázky novinářů týkající se aktuální pandemické situace v Bavorsku, tlačil premiér svého náměstka prakticky v přímém přenosu do kouta: „Možná prostě řekneš sám, proč se nechceš nechat očkovat.“Vicepremiér na to suše odpověděl, že to je jeho soukromá věc.
Řada politiků Svobodných voličů to považovala ze strany Södera za politický faul. Hlavně na sociálních sítích to ovšem přineslo Aiwangerovi i značné sympatie.
Heslo #IchBinAiwanger (Já jsem Aiwanger) patřilo k nejsdílenějším a vévodilo trendům na Twitteru, neboť řada uživatelů s místopředsedou bavorské vlády solidarizovala. Naopak velká kampaň na podporu očkování, kterou skoro ve stejném okamžiku spustil Söder, byla zastíněna. Nepomohlo ani, že o užitečnosti vakcíny se snažily spoluobčany přesvědčit známé osobnosti, jako například záložník fotbalové reprezentace a FC Bayern Mnichov Leroy Sané.
Aiwanger trvá na tom, že je věcí každého jedince, jak se k vakcinaci postaví. Sám říká, že se ve věci pandemie řídí „zdravým selským rozumem“. Neváhal ovšem volit ani drastická slova, za která se později musel omluvit. Třeba když hovořil o tom, že dělit lidi na očkované a neočkované je totéž, co dělal rasistický systém apartheidu v Jihoafrické republice. Předseda Svobodných voličů ale ví, že podobně sporné výroky mu zajistí pozornost i mimo hranice rodného Bavorska.
Aiwanger už v minulosti několikrát ukázal, že dokáže velmi citlivě vnímat proměny nálad ve společnosti. Kritizoval třeba migrační politiku spolkové vlády během uprchlické krize roku 2015, stejně jako předtím její snahu udržet Řecko v eurozóně. Jeho strana také vedla úspěšně kampaň za návrat k devítileté docházce na gymnáziích, již vláda vedená CSU původně z úsporných důvodů zkrátila na osm.
Teď chtějí Svobodní voliči popularitu svého šéfa využít, aby se dostali koncem září vůbec poprvé do Spolkového sněmu. Zatím se jeho podpora v celostátním průměru pohybuje okolo tří procent, pro vstup do parlamentu je ale zapotřebí pěti procent. Avšak jakýkoli tlak ze strany státu na povinné očkování na tom ještě může něco změnit. Zejména v nových spolkových zemích je patrná velká nespokojenost s covidovou politikou místních vlád. V řadě měst Saska se už několik týdnů konají pravidelné protestní pochody odpůrců očkování.