Bez kontextu propadneme peklu
Město Broumov, stejně jako celá broumovská oblast, je plné paradoxů. Je to místo, kde nelze nevnímat dějinnou diskontinuitu na pozadí přitažlivé přírodní scenerie stejně jako silnou stopu barokní rekatolizace. Nad vším bdí obrovská hmota broumovského benediktinského kláštera. Díky jeho všemocné pozici bývalo Broumovsko státečkem ve státě. Do jisté míry je jím dosud, a přitom nepatří nikam.
V klášteře dnes fungují nejen ubytovací cely a trendová kavárna a restaurace, ale zejména dvě galerie současného umění, sochařské aktivity v klášterní zahradě, dům pro spisovatelské rezidence a víceúčelový sál v architektonicky nápaditém objektu. Výstava Ora et lege, která se objevila v prostorách kláštera, tedy není jen letní kratochvíle, ale jeden z nejvýznamnějších počinů na poli vizuálního umění letošního roku v České republice.
Kurátorka Monika Čejková k němu vyzvala mezinárodní sestavu evropských umělců střední generace, k jejichž determinaci patří také fakt, že vedle svých vizuálních artefaktů píší i autorské texty. Ostatně nezvykle latinský název výstavy znamená Modli se a piš, což je parafráze benediktinského hesla Ora et labora – Modli se a pracuj. Umělci tedy vytvořili svá díla pro určitá místa v klášterním kostele i vlastním objektu kláštera a jejich pozadí tvoří nejen kontextuální východiska, ale také schopnost intelektuální reflexe. Nevím, do jaké míry zasáhl do smyslu a realizace celého projektu „nekřesťanský“virus, ale náročná akce dostála svému smyslu, i když z ní zrovna do nebe člověk neskáče.
Vysoké ambice
Do Broumova se bezesporu dostala skvělá jména umělecké scény, z nichž nejzářivěji se třpytí Němec Florian Meisenberg, Britové Liam Gillick a Ed Atkins či umělecký kolektiv Slavs and Tatars. Kurátorčiny intelektuální ambice jsou vskutku vysoké, a tak sama svoji výstavu tematicky člení do několika problémových okruhů, jako je formální i obsahová reflexe středověké malby, genderová přítomnost žen v katolickém vesmíru, mezináboženské kontroverze či polemický vztah k církvi jako takové.
Všechna in situ díla mají svoji překvapivost, ve výsledku však jdou tak trochu po srsti, a to nejen svým umístěním, ale také vyzněním. Jako by v broumovském prostoru nebyla třeskuplnější témata, vyprázdněným německým prostorem a sociální vyprahlostí počínaje, tvrdou rekatolizací protestantského území, čehož byl ostatně zdejší klášter hlavním nositelem, konče.
Stejně tak mi ve výstavě chybí větší zastoupení z bezprostředně sousedícího Polska, byť skupina Slavs and Tatars má část kořenů právě polských. Ve smyslu textuálně invazivní vizuální narace by v tomto smyslu dávalo jistou logiku oslovit třeba spisovatelku Olgu Tokarczukovou, nositelku Nobelovy ceny za literaturu z roku 2018, která má s prostředím kousek od Broumova prožité zkušenosti.
Nejlépe na výstavě vyznívají práce zmíněných uměleckých hvězd. Nápis vyrytý Edem Atkinsem do letitých dřevěných lavic, oseděných věřícími i nevěřícími, je jediná práce, která po výstavě na místě zůstane. Dva obrazy Floriana Meisenberga jsou umístěny proti sobě přes celou zdejší knihovnu a reflektují renesanční výdobytek znalosti perspektivy. Jsou vytvořeny pomocí počítačového programu určeného pro strojní výkresy. Slavs and Tatars využili lidovou techniku podmalby na skle ke konjunkci šíitské a křesťanské ikonografie. Vznik děl akcelerovala návštěva papeže Františka v Íránu letos v březnu.
Proti tomu video jediného Čecha, Martina Kohouta, je příliš formální, když si hraje s asociativní lyrikou místa a času. Jistá popisnost je pak i ve stolečcích Liama Gillicka, který si přisvojil modernistický design Eileen Grayové, či v expresivnějších obrazech Rakušanky Kamilly Bischofové, umístěných tak trochu bezradně v sakristii kostela a přilehlé chodbě. Britka Jesse Darlingová je zřetelně citlivá na řadu problematických otázek dneška a svůj názor poněkud zvláštně traktuje přes batmanský náznak postavy Panny Marie. Součástí děl jsou také autorské texty v různých médiích.
Bez ohledu na jisté výtky je však výstava jako celek mimořádným počinem, který hledá vícevrstevnatým způsobem smysl umělecké existence v doteku s pomíjivou křehkostí křesťanské ideologie, po níž nám zůstávají vyprázdněné velké areály, se kterými si leckdo neví rady. V Broumově to však neplatí.
Ora et lege
kurátorka Monika Čejková Klášter Broumov 19. 6. – 30. 9. 2021