Pojďte s námi do Betléma
Oskanzenech se často mluví jako o místech, kde se zastavil čas. Stoprocentně to platí pro Betlém, památkovou rezervaci lidové architektury v centru města Hlinska. Kdyby se totiž čas nepodařilo zastavit, už by neexistovala.
Hejno úhledných domečků, pro svou malebnost zvaných Betlém, objevíte v Hlinsku na břehu Chrudimky. Na rozdíl od jiných skanzenů je sem nikdo nepřestěhoval, od poloviny 18. století si je tu postupně budovali drobní řemeslníci, například tkalci nebo hrnčíři, krejčí, kožešníci, hračkáři, sedláři, ševci, ale také třeba výrobce hudebních nástrojů nebo porodní bába. V domcích bydlely jejich početné rodiny a téměř v každém se muselo najít místo i pro dílnu.
Muzeum v přírodě
Domečků dřív bývalo mnohem víc, stály natlačené jeden na druhém a kolem nich stěží zbylo místo na malé předzahrádky. Tu a tam některý šel k zemi, jinak si ale tato část Hlinska až do 80. let minulého století jako zázrakem uchovala původní ráz, v některých chaloupkách se dokonce do té doby stále bydlelo.
Díky snaze pracovníků památkové péče a dalších nadšenců se část domečků podařilo zachránit a Betlém se stal součástí Muzea v přírodě Vysočina. V roce 1993 se do chaloupek podívali první návštěvníci a o dva roky později byla část hlineckého Betléma prohlášena památkovou rezervací lidové architektury.
Betlémem se můžete samozřejmě jen tak procházet, zastavit se v turistickém informačním centru, prodejně suvenýrů, v kavárně nebo v cukrárně, případně se v některé roubence ubytovat.
Maškary z UNESCO
Spousty zajímavostí ale nabízí prohlídkový okruh, kdy nahlédnete i do interiérů jednotlivých chaloupek. V podkroví informačního centra je k vidění expozice dřevěných hraček z Hlinecka s názvem Příběh dřevěné panenky, v dalších domcích najdete řemeslnické dílny tkalce, hračkáře, ševce nebo výrobce ručně sekaných pilníků a také interiéry, které názorně ukazují bydlení a všední život původních obyvatel.
Některé z domků přístupné nejsou, například ten, jenž slouží jako konzervátorská a restaurátorská dílna pro potřeby Muzea v přírodě Vysočina.
V jedné z roubenek je dokonce výstava o lidových masopustní zvycích a obchůzkách z Vortové, Studnice, Hamrů a dalších vesnic v okolí Hlinska, které si uchovaly původní podobu z 19. století a díky své originalitě byly v roce 2010 zapsány do seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Podívaná, z níž přechází zrak
Pokud jste někdy masopustní průvody v této části východních Čech viděli na vlastní oči, víte, že jde o barevnou rozvernou podívanou, ze které přechází zrak.
Expozice v Betlémě vám pomůže vyznat se v organizaci obchůzek a hlavně v maskách. Zjistíte, že každá má v průvodu svou roli, jak se pozná laufr, nazývaný také strakáč, strakatý, strakapoun, vostřižek nebo hansbuřt, proč se masky dělí na škaredé se začerněnými tvářemi a pěkné s červeným líčením a proč by ve správném průvodu neměl chybět medvěd nebo kominík. Expozici doplňuje spousta fotografií, originály masek i film, který byl přiložen k žádosti o zápis na seznam UNESCO.
Veselý Kopec
Dnešní výlet vás z Hlinska zavede i k dalším místům, zařazeným do Muzea v přírodě Vysočina, především na Veselý Kopec – vesnici s několika málo obyvateli, jež leží v někdejším okrese Chrudim na území Železných hor.
Několik desítek roubených usedlostí sem bylo přeneseno z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor, přesto Veselý Kopec nevypadá jako skanzen, ale jako běžná vesnička. Vedle statků, chaloupek a stodol si prohlédnete třeba hájenku, zvoničku, maringotku starých loutkářů, včelí úly, sušárnu lnu a ovoce i chlívek s kozí rodinkou. Mimochodem Veselý Kopec se stal i oblíbenou kulisou mnoha filmových pohádek.
Podobně jako jinde se i tady pořádá spousta výstav a akcí. Tradiční oslavy masopustu, Velikonoc a Vánoc provází programy, zaměřené na lidové stavitelství a hospodaření, jarmarky, kde se prodávají tradiční výrobky a představují lidová řemesla, a často se také seznámíte s přípravou jídel našich předků.
Autorka je spolupracovnicí redakce