Síla českých tenistek
Deblistky Krejčíková se Siniakovou získaly olympijské zlato a potvrdily svou výbornou formu, Vondroušová ve finále dvouhry padla. Mezi muži vyhrál Zverev
Co se v minulosti nepovedlo třeba Novotné, Sukové ani Kvitové, dokázaly na olympiádě v Japonsku nové hrdinky.
Markéta Vondroušová jako první Češka na hrách postoupila do finále dvouhry. Byť v sobotu těsně podlehla Švýcarce Bencicové, zaskvěla se v Ariake Parku rázným maršem za stříbrnou medailí.
Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou pak v neděli pro vlast vybojovaly první tenisové zlato.
Zběsilé hemžení na modro-šedých kurtech ustalo. V uplynulých devíti dnech nad nimi znělo typické hecování v řadě jazyků: „Come on! Ajde! Daváj! Komm! Dai! Alléz! Vámos! Páme!“V nastalé vřavě ovšem rozhodně nezaniklo ani ryčné „Pojď!“
Především díky Vondroušové a páru K + S obhájily Češky v Tokiu pozici na špičce.
Vondroušová obstála tam, kde selhaly i takové kapacity jako Bartyová a Djokovič, světové jedničky. Vítězství levačky ze Sokolova nad domácí ikonou a nasazenou dvojkou Ósakaovou se zařadilo mezi nejtřaskavější události her. Snad jen špetka zabijáckého instinktu jí chyběla k udolání Bencicové a epochálnímu úspěchu.
I tak z Tokia odletěla nadšená. Pamatovala si, jak ji po zveřejnění nominace na internetu napadali neurvalci, neb využila pravidla o chráněném umístění na žebříčku, pročež se do výpravy nevešla její kamarádka Muchová. „Skoro celý den jsem probrečela, protože mi lidi hrozně nakládali. Napadlo mě, že místo radši přenechám Káje,“líčila.
Nakonec se rozhodla, že neustoupí. Nevzdala se své olympijské příležitosti a v rozžhavené betonové peci ji přetavila ve stříbro. Dva roky po svém průlomu na Roland Garros zase předvedla, co v ní vězí. V tokijské pohodě náleží v pořadí WTA alespoň do top 20. „Věřím, že má před sebou skvělou budoucnost,“pravil šéf tenisové skupiny Petr Pála. „Sama tu viděla, co dokáže, ať v zápase, nebo v tréninku. Je velice šikovná, jen občas potřebuje hrát odvážněji.“
Zahnala počáteční nervozitu, nepoddala se horku a dusnu, bojovala. Přiměla velkou část veřejnosti, aby si na ni upravila názor.
Stejně jako Vondroušové, svědčila taky Krejčíkové se Siniakovou
Němec Alexander Zverev vyhrál olympijský turnaj ve dvouhře. Čtvrtý nasazený hráč ve finále porazil Rusa Karena Chačanova hladce 6:3, 6:1 a tokijský triumf přiřadil ke svému dosud nejcennějšímu úspěchu, titulu z Turnaje mistrů. Finále trvalo jen hodinu a 19 minut. „Tohle je prostě ve sportu ta úplně největší věc... Pro mne je to naprosto nový pocit, nedokázal jsem si představit sám sebe se zlatou medailí na krku. Byl to nejlepší týden mého života,“řekl Zverev. Bronz získal Španěl Pablo Carreňo po sobotní výhře nad světovou jedničkou Novakem Djokovičem. čtk
sounáležitost s ostatními českými sportovci (ačkoliv ji omezovala anticovidová opatření). Básnily o vzájemné podpoře, děkovaly za povzbudivé vzkazy z domova.
Zatímco mysl řady jiných favoritů v olympijském lisu nevydržela, ty dvě přebily nepříjemný tlak očekávání vůlí a odhodláním. Každou překážku vzaly jako výzvu, za což obdržely zlatou odměnu. Nehlásily se k otřepanému heslu o nadřazenosti účasti nad vítězstvím. „Poctivě se praly o každý balon,“chválil je Pála.
Zvláštní zmínku zaslouží zázračný příběh Krejčíkové, která během deseti týdnů od konce května prožila fantastické období. V singlu, deblu i mixu podstoupila 40 mačů s bilancí 36:4.
V Tokiu ve dvouhře málem vyřadila pozdější šampionku Bencicovou, jenže skolilo ji právě tělesné vyčerpání. Přesto sklízí obdiv za letošní úctyhodnou sbírku trofejí za grandslamové triumfy ve smíšené čtyřhře na Australian Open a v singlu i deblu na Roland Garros. Čerstvě přibyla zlatá medaile. „Sama si zatím neuvědomuju, co se mi povedlo,“konstatovala kometa sezony v neděli ve velkoměstě na ostrově Honšú.
Pála už v branži viděl leccos, nad jejími pokroky ovšem žasne: „Vylepšila fyzičku, stoupla jí sebedůvěra. Ohromně se zvedl její herní standard. Je nádhera sledovat, na jaké úrovni teďka je. I se svým současným průměrem poráží holky, které donedávna byly o kus před ní.“
Současná česká vlna prostě má sílu a nyní i olympijský glanc.
KAREL KNAP reportér z LOH v Tokiu