Ceny dál divočí. Zřejmě zasáhne ČNB
Centrální banka pravděpodobně skrze úrokové sazby zdraží peníze. Jiný nástroj v boji s růstem cen nemá
Ceny v Česku se utrhly ze řetězu. A po skončení lockdownu obzvlášť. Nejvíce to pociťují lidé, kteří stavějí, rekonstruují či modernizují své bydlení. Ceny materiálů, jako polystyrenu, dřeva, železa či plastů, oproti minulému roku vzrostly i o stovky procent. „Za posledních šest měsíců se například cena OSB desek, které se ve stavebnictví používají naprosto všude, zvýšila o sto procent. Jedna deska dnes přijde na 660 korun, dříve přitom stávala 220 korun. A to se desky vyrábějí z dřevěného odpadu,“říká například majitelka a šéfka malé stavební společnosti ze středních Čech.
Lidem prohlubuje vrásky na čele hlavně situace v posledních měsících po rozvolnění omezujících opatření kvůli pandemii koronaviru. Zdražování navíc přeje i letní sezona, ideální pro dovolené, ale třeba i vylepšování chat či chalup. Navíc má dnes mnoho českých domácností podstatně více peněz než před pandemií.
„Obchodníci cítí, že lidé disponují podstatně většími úsporami než doposud, protože během covidového útlumu neutráceli. A mají i více peněz kvůli zrušení superhrubé mzdy, než měli doposud. A že mají chuť utrácet. A to využívají ke zdražování,“vysvětlil pro LN hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Ceny některého zboží či služeb táhne nahoru také jejich nedostatek, rovněž vyvolaný útlumem a následným oživením ekonomiky.
Do akce proti enormnímu růstu cen se tak podle všeobecného očekávání chystá Česká národní banka. Pozítří totiž bude její vedení rozhodovat o tom, co udělá se svými úrokovými sazbami, kterými usměrňuje cenu peněz a tím i schopnost a ochotu lidí utrácet
– tedy inflaci. Analytici i finanční trhy už mají dopředu jasno: sazby půjdou nahoru. Ekonomika se totiž po koronavirovém útlumu staví na nohy rychleji, než centrální banka čekala.
Zvýšení sazeb se podle ekonomů propíše do ceny hypoték. Zato majitelé úspor na běžných a spořicích účtech se s největší pravděpodobností žádného zvýšení úroků zatím nedočkají.
Nižší sazby centrální banky znamenají levnější, a tedy dostupnější peníze a podporují utrácení domácností i investice firem.
Rozhodující sazba, která ovlivňuje cenu peněz, tzv. repo sazba, dnes činí 0,5 procenta. To je úroveň, která odpovídala krizovému stavu. Tedy tomu, že pandemie koronaviru srazila ekonomiku na kolena a bylo třeba jí pomoci zlevněním peněz. Proto ostatně sama centrální banka už delší dobu mluví o tom, že má v plánu začít sazby posunovat na normální úroveň, odpovídající stavu hospodářství. Nejčerstvěji tento postoj potvrdil viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, který včera pro agenturu Bloomberg řekl, že ekonomika se zotavuje rychleji, než předpokládala prognóza ČNB, a že je pro čtvrteční zvýšení sazeb.
Cesta vzhůru
Pozítří centrální bankéři podle všeobecného přesvědčení repo sazbu zvýší o čtvrtinu procentního bodu na 0,75 procenta. A to bude jen první krok, série zvyšování má pokračovat. Například analytický tým Komerční banky ve své aktuální prognóze předpokládá, že následovat budou další dvě zvýšení a že na konci roku se sazba, určující úrokový strop v Česku, dostane na 1,25 procenta.
A pak je tu samozřejmě inflace, která je vyšší, než by centrální banka chtěla. „Na vyšší sazby tlačí i inflace, která se nad dvouprocentním cílem centrální banky pohybuje více než dva roky, a ohrožuje tak ukotvenost inflačních očekávání. Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik,“uvádí KB.
Viceguvernér Nidetzký včera ostatně také poznamenal, že si za určitých okolností dovede představit, že by ke zvyšování sazeb došlo na každém měnovém zasedání centrálních bankéřů. Do konce roku budou taková zasedání (včetně čtvrtečního) ještě čtyři.
Míra inflace je v Česku od prosince 2016 – s výjimkou několika měsíců roku 2018 – nad úrovní
Nejvyšší meziroční inflace v červnu 2021 dvou procent. Což je hranice, kterou ČNB považuje za optimální a již si stanovila jako cíl. V červnu se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,8 procenta. Cenové excesy, jako je třeba několikanásobné zvýšení cen stavebních materiálů, jsou však mimo kontrolu jakékoliv centrální instituce. A mimo měřenou míru inflace, jež velmi hrubě odráží, o kolik dráž vyjde život průměrnou českou rodinu v daném měsíci oproti stejnému měsíci předchozího roku.
Podle Štěpána Křečka z BH Securities by ale zvýšení úrokových sazeb centrální banky přece jen určitý vliv na to, o kolik se lidem zvýší jejich životní náklady, mít mohlo. A to prostřednictvím kurzu české měny, jejíž atraktivita, a tím i kurz pro investory zvýšením repo sazby roste. Silnější koruna tak posléze v konečném důsledku ovlivňuje cenu některého dováženého zboží.
Typický příklad – pohonné hmoty. Jejich cena podle Českého statistického úřadu v červnu meziročně vzrostla o více než pětinu. A právě paliva ovlivňují inflaci v Česku v posledních měsících úplně nejvíc. Silnější koruna zlevňuje dováženou ropu i produkty z ní.
„U stavebních materiálů to ale platit nebude. Je jich nedostatek a poptávka je obrovská,“upozorňuje Křeček.
Koruna po včerejším prohlášení viceguvernéra Nidetzkého posílila o 0,2 procenta na 25,65 koruny za euro. Obchodování, evidované ČNB, uzavřela na hodnotě 25,47.
Co úspory?
Vydělají na zvyšování úrokových sazeb centrální banky čeští střadatelé? „Přetlak úspor na finančním trhu je obrovský. Takže pokud by se zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu mělo do sazeb promítnout, pak maximálně o setinky procentního bodu,“hodnotí hlavní ekonom BH Securities.
Zcela jistě však dle něj zdraží hypoteční úvěry. „Zvýšení repo sazby bude argument pro banky, aby zvýšily cenu hypoték,“soudí. Jejich sazby už rostou. V červnu byly podle respektovaného Hypoindexu sestavovaného společností Fincentrum v průměru úročeny 2,13 procenta, zatímco ještě v letošním únoru to bylo 1,93 procenta.