Čím škodí přešlapování kolem BIS
Víc než debaty o obsazení postu šéfa Bezpečnostní informační služby nás v očích spojenců poškozuje to, že do personálií zasahuje prezident nakloněný státům, před nimiž tajná služba varuje, míní exministr vnitra Bublan.
Už jen zhruba dva týdny zbývají Michalu Koudelkovi (na snímku) do chvíle, kdy mu vyprší první pětiletý mandát v čele české kontrarozvědky. Přesto otázka, kdo jej v pozici ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nahradí, či zda bude pokračovat dalších pět let, stále nemá odpověď.
Lehký posun přinesla včerejší schůzka premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana. Předseda vlády po ní oznámil, že osloví bezpečnostní výbor sněmovny a pokusí se najít konsenzus mezi politickými stranami. Babiš očekává, že se poslanci vyjádří, zda má Koudelka v čele BIS pokračovat, nebo zda má kabinet nechat vypršet jeho mandát a Koudelkova nástupce vybrat až příští vláda vzešlá z říjnových voleb. „Jsou tu koalice, jež žádají Koudelkovo pokračování, a také strany, které chtějí jeho konec,“odůvodnil Babiš. Zemanovi, který se vůči šéfovi BIS setrvale netají odporem, doporučil, aby se s Koudelkou sešel a vyslechl jeho stanoviska. Ředitel BIS s tím dle slov premiéra souhlasí.
Dle dřívějších vyjádření představitelů koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN i vládního ANO by Koudelka měl v čele tajné služby pokračovat. Proti je naopak SPD a KSČM.
Zato Zeman, dostane-li k tomu příležitost, nenechává na šéfovi BIS nit suchou, už šestkrát jej odmítl povýšit do hodnosti brigádního generála, jak navrhla vláda.
Dle slov bývalého ministra vnitra za ČSSD a exšéfa civilní rozvědky Františka Bublana je právě hlava státu nejdležitější motiv, který jako problematický pociťují naši spojenci. „Zahraniční zpravodajské služby situaci samozřejmě vnímají komplexně. I proto vědí, že prezident je dlouhodobě zvyklý ustupovat zájmům Číny či Ruska. To nás poškozuje víc než debaty o konci šéfa tajné služby, tím spíše, když do ní prezident přímo zasahuje,“řekl LN Bublan.
Na rozdíl od Zemana vláda za současnou hlavou BIS doposud stála. „Pan Koudelka dělá svoji práci dobře a v tom se s prezidentem lišíme,“řekl vloni premiér. On byl tím, kdo doteď v celém příběhu držel otěže. Nachází se však v ošemetné situaci. Nechce si to se Zemanem rozházet, zvlášť ne krátce před volbami. Prezident je pro Babiše mimořádně cenný spojenec a je otázkou, zda má Koudelka u premiéra takovou cenu, jež by vyvážila riziko přetržení pouta s Hradem, když značná část Zemanových příznivců náleží i do Babišova tradičního elektorátu. I proto se včerejší odsun „horkého bramboru“na jednání sněmovního výboru jeví jako tah, kterým Babiš může vybřednout z kaše, kterou si svým otálením navařil. Díky případné dohodnuté většině na půdě sněmovny by mohl mít nad Zemanem argumentačně navrch.
V zákulisí se dle zdrojů LN hovořilo také o možnosti, že by vláda Koudelku před vypršením jeho mandátu v čele BIS odvolala. Zeman by tím dosáhl osobního ponížení ředitele tajné služby, o níž řekl, že ji tvoří čučkaři. Utnout působení tak „těžké váhy“pár dnů před uplynutím prvního funkčního období by představovalo kontroverzní krok. „Vládě v tom legislativně nebrání nic,“řekl LN exšéf BIS a Vojenského zpravodajství Jiří Růžek. Dodal však, že bez udání důvodu by se jednalo o zvláštní verdikt, který by tak byl otevřený domácím i zahraničním spekulacím.
Jak se rozhodne premiér, zatím není jasné. Určitě však není možné, že by Koudelku pouze dočasně – do voleb – pověřil řízením BIS. Zákon takový institut nezná.
Že se právním výkladem zákona o sobě samé potýká i BIS, pro LN potvrdil její mluvčí Ladislav Štícha. Problém je v tom, že litera zákona hovoří jasně o řediteli, nikoliv jeho zástupci. Takže i kdyby řízení instituce převzal Koudelkův náměstek, šlo by jeho rozhodnutí napadnout jako neoprávněná. BIS by se tak dostala do „velitelské“paralýzy. Pokud by Zemanovým cílem bylo ochromit činnost kontrarozvědky, takový scénář by mu hrál do karet.
Anglický, či německý model? Jak už dříve informovaly LN, v souvislosti s nejistotou kolem (ne)pokračování Koudelky se spekuluje o jeho případných nástupcích. Zmíněno bylo jméno Jana Pavlíčka, Koudelkova současného zástupce. Pavlíček platí v odborné sféře za muže na svém místě. Jeho vyjádření získal Deník N: „Nic mi nabídnuto nebylo, a kdyby bylo, pak to odmítnu,“řekl listu. Bublan by přitom pokládal za logické poohlížet se po lidech „zevnitř“BIS, protože takoví mají zkušenosti s klíčovou komunikací se spojenci. „Vybudovat si důvěru chvíli trvá,“podotkl na adresu případného adepta zvenčí.
Výměnu ve vedení BIS lze dle Růžka pojímat podle dvou modelů: anglického a německého. V případě ostrovního řešení se politická reprezentace s předstihem i roku dohodne, kdo odcházejícího šéfzpravodajce nahradí. Je tak dost času na předání agendy bez „politických ruchů“. Po německém způsobu se naopak funkce šéfa tajné služby chápe jako výsostně politická, většinou ji obsazují opoziční strany. „Politické tlaky ředitelé tajných služeb nepochybně vnímají. Ideálně by ale měli být od politiky zcela odstínění, protože jinak se stávají jen dalším fackovacím panákem vedle členů kabinetu,“vypověděl LN z vlastní zkušenosti exšéf BIS
Růžek.