Konec temné doby klecové. Už brzy
Vedení Evropské unie hodlá radikálně zlepšit život zvířat ve velkochovech. Česko tuto iniciativu už částečně předběhlo
Zvířatům chovaným v nedůstojných podmínkách svítá naděje. Čeho se v Česku nejpozději v roce 2027 dočkají ve velkochovech slepice – to u nás začne platit zákaz klecových chovů tohoto domestikovaného ptáka –, má potkat i králíky, křepelky, husy, kachny, prasata či skot. Alespoň takový je plán Evropské unie. Zavedení bezklecového způsobu velkochovu jako jediného možného už podpořili poslanci Evropského parlamentu. Evropská komise se následně zavázala, že nachystá legislativu, jež vydání zákazu, který velkochovatelům definitivně zatrhne natěsnávání zvířat do „kapesního“prostoru pro život, doprovodí.
O tom, že si Evropané přejí konec doby klecové, svědčí počet podpisů pod peticí iniciativy plédující za tuto myšlenku, bylo jich 1,4 milionu. V dohledné době, nejspíš v příštím roce, má vzniknout precizní analýza dopadů zákazu klecových chovů a zřejmé má být i znění příslušného nařízení. Návrhy pak projdou europarlamentem a schvalovacím procesem v jednotlivých členských státech Unie. Cílem je, aby klece měly utrum.
Podle Romany Šonkové z iniciativy Compassion in World Farming tráví svůj život v klecích či abnormálně těsných kotcích každý rok jen v EU více než 300 milionů hospodářských zvířat.
„Ukončení klecových chovů na území EU je reálné od roku 2027 u některých druhů, například nosnic. Parlament žádal ve své rezoluci postupné ukončení klecových chovů u všech hospodářských zvířat, musí být však založen na studiích dopadu. Důležité je také přechodné období, které zemědělci musejí mít, aby se stihli změnám přizpůsobit,“uvedla pro LN europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Česko evropskou iniciativu částečně předběhlo, když zákaz chovu nosnic v kleci už odsouhlasilo. Platit začne s prvním dnem roku 2027. Evropská legislativa má jít ještě dál – klece coby způsob chovu zakáže pro veškeré druhy.
Obava, že Brusel nařídí i drobným chovatelům, aby zrušili králíkárnu s deseti ušáky na zahradě, je prý lichá. Škrtnutí klecí se má týkat pouze velkochovů. „Jak je v evropské legislativě pravidlem, opatření by se měla týkat pouze zvířat chovaných pro hospodářské účely, chovaných zejména v systémech intenzivního chovu,“poznamenala místopředsedkyně EK Věra Jourová.
Co se omezení velkochovu týče, Šojdrová řekla, že například u nosnic by mohlo jít o chovy od 350 kusů více. U dalších druhů zatím podobná hranice stanovena nebyla. Chovatelům, kteří se budou muset adaptovat na nové podmínky, má náležet náhrada. Její výše se odvine od dopadové studie, jež vyčíslí náklady farmářů.
Malý prostor, větší zisk
Ruku v ruce se zákazem klecových chovů na území EU by mohl přijít i zákaz dovozu vajec a masa z chovů v jiných částech světa, kde blaho zvířat ctít odmítají. Logicky, neboť těm, kdo nebudou patřičně dbát o dobro slepic, králíků či telat a nacpou velké množství zvířat do malých prostor – protože to snižuje náklady na péči, a tedy generuje vyšší zisk –, budou evropští farmáři v nových podmínkách stěží konkurovat. Ostatně i proto teď Česko vítá evropskou iniciativu.
Debata o dovozu z jiných částí světa je dle Jourové velmi důležitá. „Komise již mnoho let pracuje ve svých mezinárodních vztazích na zvyšování povědomí a podpoře významu dobrých životních podmínek zvířat. Coby hlavní dovozce potravin může EU přispět ke zlepšení životních podmínek zvířat ve třetích zemích,“konstatovala eurokomisařka a odkázala na studie, jež ukazují, že vhodnější životní podmínky zvířat se v důsledku jejich lepšího zdraví propisují do nižší spotřeby léků. „Tím zpomalují i možné spouštění antimikrobiálně rezistentních mikroorganismů a zlepšují kvalitu potravin. Kromě toho například snížení stresu u nosnic snižuje prevalenci salmonel v hejnech,“uvedla Jourová.
Ostatně už nyní platí opatření v dovozu vajec: ta konzumní musejí být označená dokladem o původu. Maso lze dovážet jen opatřené veterinárním dobrozdáním, že požadavky na porážku byly minimálně stejné jako v EU. „Měli bychom přinejmenším po našich obchodních partnerech požadovat, aby se tak jako my vydali cestou ukončení klecových chovů. Na tomto by měla EU určitě trvat,“řekla LN europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Že jsou snahy o konec klecového chovu namístě, dokládají otřesné příklady nosnic natěsnaných v uzounkých stáních z drátů, kde není prostor pro pohyb, a umělé světlo na ně míří i sedmnáct hodin denně, to aby lépe snášely vejce. Tento způsob chovu je nejlevnější, ale pro slepice zcela neuspokojivý. Trvá nejvýše rok, přitom slepice se může dožít až deseti let.
Ani nevědí, že umějí hrabat „Jsou bez peří, mají zkřivené nohy, protože stojí na drátech. Jsou zvyklé žít natěsnané vedle sebe, první dny vůbec nechápou, že se mohou rozběhnout a oddělit se od sebe,“popsala LN Laďka Kalašová z iniciativy Slepice v nouzi, jak zvířata z velkochovu vypadají. „Ani nevědí, že umějí hrabat, slepice přitom patří k hrabavým ptákům,“dodala.
V klecích se chovají i králíci. Oproti standardní králíkárně, jež má dřevěné dno, tím klece neoplývají, natožpak senem. Dle organizace Compassion in World Farming tak králíci prakticky stojí na drátech na prostoru menším než papír A4, kvůli čemuž trpí bolestivým poraněním končetin, což většinou končí usmrcením chovných samic. Mají i výrazně omezenou možnost pohybu, nemohou se postavit, nemohou ležet ve své přirozené poloze, tedy v úplném natažení. Na přirozenou aktivitu, jako je hrabání či pastva, mohou v kleci zapomenout úplně.
A například prasnice se v kleci nemohou ani otočit, natožpak udělat krok, na to tam není místo. Zavřené bývají několik týdnů, když jsou březí, pak před porodem. V kleci i rodí. Když se z klece dostanou, jsou znovu oplodněny a vše se opakuje.
Iniciativa Compassion in World Farming poukazuje i na chov křepelek, které žijí v klecích. Podle ní křepelky v ohrožení vzlétnou rychle vzhůru, aby unikly nebezpečí. Tato reakce je jim vlastní i v klecových chovech – s tím rozdílem, že nemají kam vzlétnout. V některých chovech bývá v jedné kleci hlava na hlavě až osmdesát ptáků. Kachny a husy jsou zavírány do klecí kvůli pochoutce foie gras. V kleci, kde se nemohou hnout, jsou pak vykrmovány tak, že se jejich játra desetinásobně zvětší. To samo o sobě vypovídá o všem.
Králíci ve velkochovech prakticky stojí jen na drátech a na prostoru menším než velikost papíru A4, kvůli tomu trpí bolestivým poraněním končetin