Válka tankerů se vrací
Izrael obviňuje Írán ze smrtícího útoku na loď Mercer Street a slibuje „poslat do Teheránu zprávu“
Další kolo zástupného konfliktu, jehož hřištěm jsou mořské vody kolem Arabského poloostrova. Tak se jeví situace kolem tankeru Mercer Street, který byl koncem minulého týdne zasažen pravděpodobně bezpilotním letounem. Během útoku, k němuž došlo v mezinárodních vodách Arabského moře nedaleko pobřeží Ománu, přišli dva členové posádky, Brit a Rumun, o život.
Nejcitlivějším momentem případu je národnost provozovatele napadeného plavidla. To sice plulo pod liberijskou vlajkou a vlastníkem je japonská firma, nicméně tanker provozuje společnost Zodiac Maritime patřící izraelskému miliardáři Ejalu Oferovi. Tento fakt vyvolal nejen v Izraeli podezření, že za útokem stojí dlouholetý arcinepřítel Izraele – Írán.
„Armáda má seznam íránských cílů“
O tom, co se v noci na minulý pátek kolem tankeru Mercer Street skutečně událo, zatím existuje jen málo potvrzených zpráv. Možnost cíleného útoku dronem jako první zmínilo americké námořnictvo, jehož členové eskortovali poškozenou loď do přístavu. Původně se mluvilo o pirátství – proti této verzi ale mluví fakt, že tanker v momentě útoku nevezl žádný náklad.
Předseda izraelské vlády Naftali Bennett v neděli prohlásil, že židovský stát má „jistotu v tom, že na loď zaútočil Írán“, a dodal: „Máme svůj způsob, jak předat do Teheránu zprávu.“Údajnou linku vedoucí do Íránu později podpořili také ministři zahraničí USA a Spojeného království, hlavních spojenců Izraele. „Spojené státy jsou přesvědčeny, že útok spáchal Írán, neexistuje pro to žádně ospravedlnění,“řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Židé, Američané ani Britové ovšem žádné konkrétní důkazy – stejně jako v podobných případech v minulosti – neuvedli. Z Teheránu zaznělo tvrdé odmítnutí. „Není to poprvé, co sionisté okupující Jeruzalém vznesli proti Íránské islámské republice lživé obvinění,“řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničních věcí Saíd Chatíbzádeh.
Verbální přestřelky pokračovaly i během včerejšího dne, do ostré akce se však do uzávěrky LN nepřetavily. Podle kuvajtského listu al-Džarída, který se odvolává na zdroje z amerických zpravodajských služeb, v posledních hodinách sílí kontakty mezi izraelskými a americkými zpravodajci s cílem koordinovat „odvetný úder“proti Íránu. „Izraelská armáda vypracovala seznam cílů, které mohou být zasaženy jako odpověď na útok na tanker,“napsal list.
Izrael ani Írán neudržují diplomatické vztahy a mezi oběma zeměmi dlouhodobě panuje nepřátelství. Tel Aviv podezřívá Teherán z pokusů tajně vyvinout jadernou bombu a z podpory militantních hnutí na Blízkém východě, jako je Hamás, jejichž cílem je zničení Izraele. Íránci naproti tomu viní Židy z útlaku Palestinců a z nelegální okupace území, na která podle názoru Teheránu mají nárok muslimové.
Test pro izraelskou vládu a íránského prezidenta Komerční plavidla, zejména tankery, se v nedávné minulosti podle všeho několikrát stala objektem vyřizování účtů mezi Teheránem a západními státy podporujícími Izrael. Napětí hrozící přerůst v otevřenou válku gradovalo v létě 2019, kdy Íránci v Perském zálivu přinutili tanker Stena Impero plující pod britskou vlajkou zakotvit v íránském přístavu a dva měsíce mu neumožnili odplout. Byla to odpověď na předchozí zadržení íránského tankeru Grace1 ve Středozemním moři britským námořnictvem; to Britové tehdy obhajovali tím, že loď měla vézt ropu do Sýrie a porušovat tím eurounijní sankce.
Ve stejné době bylo v Perském zálivu záhadným způsobem poškozeno několik obchodních lodí patřících vesměs západním firmám. Také tehdy Západ obvinil z útoků Írán, důkazy ale nikdy předloženy nebyly.
Současná krize kolem tankeru Mercer Street je nová v tom, že je v ní prostřednictvím provozovatele přímo zapojen Izrael. Poprvé také došlo k obětem na životech, předchozí incidenty se omezily pouze na materiální škody. A na rozdíl od případů z roku 2019, které se odehrály vesměs v Perském zálivu, došlo k útoku na Mercer Street v Arabském moři, stovky kilometrů od íránských břehů.
K eskalaci napětí na Blízkém východě dochází v situaci, kdy zvolený íránský prezident, konzervativec Ebrahím Raisí, přebírá funkci – jeho inaugurace proběhne právě dnes. A relativně nové je mocenské uspořádání i v Izraeli, kde široká koaliční vláda pod nacionalistickým premiérem Naftali Bennetem úřaduje teprve půldruhého měsíce.
Jakákoli akce z jedné či druhé strany – či naopak zdržení se – tak může nastolit kurz na dlouhé měsíce dopředu.