Monografie začíná koncem
Galerie European Arts vydala knihu o Vojtěchu Preissigovi zahrnující i jeho poslední nedokončené dílo
Východiskem k vydání publikace Grafik, Malíř, Hrdina, mapující nejpodstatnější etapy umělecké tvorby Vojtěcha Preissiga, se stal poslední malířův obraz. Nedomalované plátno zůstalo na stojanu, když si 21. září 1940 pro Preissiga přišlo do jeho ateliéru na pražském Spořilově gestapo.
Němý svědek hrůzné události vzbudil na loňské výstavě v Galerii European Arts největší rozruch. Dílo bez názvu měla veřejnost možnost vidět poprvé a naposledy těsně po skončení druhé světové války ve výstavní síni Hollar. Několik rozkvetlých stromů, z nichž jeden má kmen mírně zakřivený, ale vzpřímený, nabízí nejeden výklad. Kurátor zmíněné expozice Jan Loriš mu přisuzoval „předtuchu osudu“.
V obraze však lze najít především odkaz k mnoha motivům, jimiž se Preissig celoživotně zabýval a které u něho v době zatčení, kdy mu bylo 67 let, kulminovaly. V jednotlivých kapitolách se proto autor textů Karel Srp zabývá malířovým vztahem ke stromům, japanismu, cestám, domům, vodní hladině a dalším momentům, které v sobě plátno zahalené tajemstvím skrývá.
Ač publikace upoutává především posledním malířovým dílem a jeho historií, podrobně se zabývá i dalšími pracemi vzniklými před násilným ukončením Preissigovy umělecké činnosti. Srp pomocí rozboru několika dosud nezveřejněných Preissigových návrhů, kreseb a ilustrací postihuje introvertní tvůrčí osobnost umělce.
Zabývá se i jeho vztahem k Muchovi, u nějž Preissig krátce působil, ke Kupkovi, ale i pozdější recepcí díla Vojtěcha Preissiga a jeho ohlasem v práci Václava
Boštíka a Karla Malicha. Připomenuty jsou rovněž objevitelské zásluhy Tomáše Vlčka o Preissigovo dílo z konce šedesátých let. Zajímavostí je přetištěný rozhovor, který s Preissigem vedl Eduard Bass na téma malířova úspěšného působení v Americe, uveřejněný Lidovými novinami v roce 1931.
Zhodnocena je také jeho „experimentální“práce z konce dvacátých let ústící do průkopnických asambláží, jež měl původně ve své sbírce Jiří Kolář. Důležitou pasáž zaujímají grafiky pro ilegální časopis V boj, který stál život nejen malíře, ale také jeho dceru Irenu Bernáškovou, první Češku popravenou nacisty. Vůbec poprvé přináší publikace faksimile jejího dopisu napsaného před popravou ve věznici v Berlíně, který pro tento účel zapůjčila umělcova rodina.
Publikace se zabývá i jeho vztahem k Muchovi, u nějž Preissig krátce působil, ke Kupkovi, ale i ohlasem jeho díla v práci Václava Boštíka a Karla Malicha
Texty spolu s bohatou obrazovou přílohou tvoří komorní, avšak solidní monografii. Elegantní grafická úprava Patrika Svobody, reprodukce neznámých Preissigových grafik, osobních fotografií a konečně i luxusní vazba přispívají k celkovému kladnému hodnocení knihy. Galerie European Arts, která ji vydala, tak naplnila velkorysou představu o dárku k Preissigovým narozeninám, které připadly na 31. červenec.
Karel Srp: Vojtěch Preissig. Grafik, Malíř, Hrdina
Vyd. Galerie European Arts, 2021
Autorka je publicistka