Tři čtvrtě století

Ačkoli to není z čísla letošního ročníku karlovarského festivalu na první pohled zřejmé, tradice filmové přehlídky v českých lázních trvá už 75 let. Rozdíl v počtech je jak známo způsoben povinným střídáním s festivalem v Moskvě od konce padesátých až do osmdesátých let minulého století a také koronavirovou epidemií v loňské sezoně.

Za první ročník karlovarského festivalu se považuje přehlídka, jež se konala v Mariánských Lázních a Karlových Varech od 1. do 15. srpna 1946. Samozřejmě se dost lišila od velkokapacitní divácké události, jak ji známe dnes. Noviny tehdy nereferovaly o hereckých hvězdách, nýbrž (jako třeba Svobodné slovo ze 7. srpna) v první řadě o tom, že „kromě sovětské delegace, jejíž členové jsou v Mariánských Lázních již od zahájení festivalu, přijeli z významných zahraničních hostů kromě jiných též předseda britské hornické organizace a poslanec Labour Party Will Lawter“.

Výběr zahraničních snímků byl co do počtu také podstatně skromnější, než jsme zvyklí dnes. O přehlídce se psalo jako o „festivalu československého filmu s ukázkami šesti zahraničních produkcí“: k vidění byl například americký film O myších a lidech podle Steinbeckovy předlohy nebo temný francouzský kriminální horor Čáry a kouzla, jejž natočil režisér Christian-Jaque a na scénáři se podílel Jacques Prévert. Diváci mohli zhlédnout i švýcarský snímek režiséra Leopolda Lindtberga Poslední příležitost o válečných uprchlících, který později v témže roce slavil úspěch na prvním ročníku festivalu v Cannes, kde získal Velkou cenu.

V Mariánských Lázních a Karlových Varech se nesoutěžilo, i tak ale českému festivalu patří pozice druhé nejstarší evropské přehlídky hned po Benátkách, jejichž tradice sahá do roku 1932. Rozhodně to před tím tři čtvrtě stoletím nebyl špatný nápad!