Udělejme krok zpět

Návrat nepřímé prezidentské volby České republice prospěje

Prezidentské volby klepou na dveře. Autor se nespletl, skutečně nyní nemyslí podzimní parlamentní volby, ale blížící se volby prezidentské. Budou již přibližně za rok a půl.

Nově zvolená sněmovna bude mít na čas zase jednu z posledních šancí vrátit do našeho právního řádu nepřímou volbu prezidenta. Většina ústavních právníků a dalších odborníků pokládá pro naši parlamentní (!) republiku nepřímou volbu prezidenta za mnohem smysluplnější a vhodnější. Je obrovská škoda, že jim politici nenaslouchají a žádná ze stran nezařadila toto téma do své agendy pro nadcházející podzimní volby. Tomu opravdu nerozumím.

Mocenské hnízdo občanských kandidátů

Zopakujme si, nepřímá volba je pro Česko mnohem výhodnější, koresponduje zejména s relativně slabým postavením prezidenta v rámci našeho ústavního pořádku. Ve veřejném právu a státovědě je dlouhodobě známo, že přímo zvolená hlava země má logicky silnější mandát a od toho se odvíjející vyšší kompetence. Český ústavodárce dříve nevídaně selhal a vytvořil přímo zvoleného prezidenta s relativně malými kompetencemi. Chyba doposud nebyla napravena. Náš kočkopes ústavně-právně žije či spíše živoří skoro deset let.

Dalším problémem, který přímá volba vytvořila, je skutečnost, že vzniklo nové mocenské centrum – Hrad. Teď si někdo lehkovážně řekne, Ing. Miloš Zeman už znovu přece kandidovat nesmí, takže bude klid. Naivní představa.

Přímou volbu může vyhrát, z povahy věci samotné, jedině silný kandidát. Ano, budoucí hlava státu asi patrně nebude říkat slova jako „kun*a“, avšak novou samostatnou mocenskou centrálu opět zákonitě vytvoří. Povšimněme si, nejen že žádná ze stran neřeší téma prezidentských voleb, ale nemá (a vsadím svůj klobouk, že většina žádného mít ani nebude) vlastního kandidáta.

Pré zase budou mít nezávislí občanští kandidáti, jejichž jednou z devíz bude, že si nenechají nic diktovat od politických stran – ani zprava, ani zleva. Lepší podhoubí pro vytvoření nového mocenského centra si snad nemožno ani představit.

Z doposud známých předkandidátů – rektorka Danuše Nerudová, generál Petr Pavel, hudebník Michael Kocáb nebo senátor Marek Hilšer – nikdo nevypadá na to, že by se chtěl nechat ovládat stranickými sekretariáty. Což je na jednu stranu sice dobře, avšak současně platí předestřená hypotéza, že se pak zákonitě vytvoří další mocenské hnízdo, které bude nadbytečně komplikovat řízení státu. Uvědomme

si, jak je obrovsky složité nyní něco zásadnějšího prosadit, proč se to komplikuje ještě silným Hradem?

Každá legrace něco stojí

Česká republika se nyní potýká s největším veřejným dluhem ve své historii, zejména to opoziční strany kritizují. Proto nerozumím, proč nenavrhnou návrat mnohem levnější volby nepřímé. Zatímco přímá dvoukolová prezidentská volba stojí přes miliardu korun, náklady na tu nepřímou jsou v řádu statisíců korun. Nevím jak vy, ale autor tohoto komentáře by zmíněné nemalé finanční prostředky raději deponoval například na důchodový účet nebo na odměny zdravotníkům a hasičům či desítky jiných užitečných a potřebných věcí.

Pakliže nějakému plamennému zastánci přímé volby sdělíte, že by za ni jako volič tedy měl zaplatit kupř. patnáct set korun, jeho nadšení pro tuto „bohulibou věc“rázem opadne. Z cizího holt krev neteče a o státní kase to platí násobně.

Věřme, že smyslem není volba samotná, od které si mnozí slibují zvýšení kvality demokracie, ale její cíl – tedy získání vysoce kvalitního prezidenta. Neshledáváme, že by nepřímá volba prezidenta republiky produkovala méně kvalitní prezidenty než volba přímá. Ergo kladívko, má snad Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Finsko, Polsko nebo sousední Slovensko nějaké kvalitativně lepší (resp. reprezentativnější) prezidenty než například Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta anebo Německo? Má snad první skupina vyšší politickou kulturu v důsledku přímé volby?

Sečteno – apelujme na politické strany a hnutí, aby se vážně zamyslely nad tímto zásadním programovým bodem. Udělejme vše pro návrat nepřímé volby prezidenta. Česko a předtím Československo byly a jsou republiky parlamentní, ne prezidentské. A skutečné parlamentní demokracii sluší a prospívá volba nepřímá.

Zatímco přímá dvoukolová prezidentská volba stojí přes miliardu korun, náklady na tu nepřímou jsou v řádu statisíců korun