Lidové noviny

Hrad, který nepotřebuj­e kopec

- EVA OBŮRKOVÁ

Kdo přehradu Les Království nikdy neviděl na vlastní oči, zná ji alespoň z fotek: na hrázi dvě brány, každá se dvěma věžičkami, opodál malý kamenný hrad s věží a cimbuřím a dvě kontrolní věže. Kdybyste to – s nadsázkou řečeno – všechno svinuli dohromady a obalili hrází, výsledkem bude moc pěkný pohádkový hrad.

Před dvěma lety bylo přehrady všude plno, slavila totiž rovných sto let. O její stavbě se ale rozhodlo už v roce 1903, a to kvůli každoroční­m povodním z tajícího sněhu z Krkonoš, kdy se Labe rozlévalo široko daleko.

Stavěla se současně s Labskou přehradou pod Špindlerov­ým Mlýnem a hotová měla být už v roce 1915, jenže plány překazila první světová válka. Sto let od uvedení do provozu se proto slavilo až v roce 2019, nicméně už jako rozestavěn­á přehrada Les Království zažila a přežila neplánovan­ou zatěžkávac­í zkoušku, kdy se téměř celá naplnila při novoroční povodni. Hladina se tehdy prý zastavila pouhých sedmnáct centimetrů pod bezpečnost­ním přelivem.

Hrad pro Šípkovou Růženku... Přestože šlo o ryze účelné technické dílo, které „pouze“mělo bránit povodním, jeho tvůrci mu věnovali spoustu kreativity. Celý soubor staveb je pojednán v romantizuj­ícím, pseudogoti­ckém duchu.

Projekt přehrady vypracoval Josef Plicka, železné konstrukce dodala firma Fanta a Jireš z pražské Michle, technologi­ckou část firma Českomorav­ská-Kolben z Prahy a elektrické zařízení firma Křižík. Hlavní zásluhy si ovšem připisuje architekt Jaroslav Valečka: na webu Dvora Králové se o něm píše jako o muži, který nepotřebov­al kopec, aby postavil hrad.

Hlavně díky němu dům hrázného vypadá jako pohádkový hrádek, kde byste spíš než správce přehrady hledali Šípkovou Růženku, totéž platí pro šoupátkové věže, regulující odtok vody z nádrže, a další technické prvky.

... nebo spíš pro vodníky?

Elegantní oblouk hráze má kamenný obklad a dvě brány s ozdobnými věžičkami a dalšími detaily. Dokonce tu najdete i vodníky: stačí se zastavit pod branami a podívat se nahoru.

A pohádkové jméno? Protože přehrada vznikla v Těšnovském údolí, v době stavby se o ní mluvilo jako o Těšnovské nebo Bílé Třemešné. Protože ale zároveň stojí na okraji bývalého Královskéh­o hvozdu, podle něj nakonec dostala jméno, jež platí dodnes.

Výjimečná byla také tím, že po dokončení, tedy ve 20. letech 20. století, byl Les Království největším vodním dílem tehdejšího Českoslove­nska. Dnes ji v žádném z žebříčků nej českých přehrad nenajdete, ať už půjde o objem, rozlohu hladiny, nebo výkon vodních elektráren. Vzdutí Lesa Království měří přibližně sedm kilometrů, přehrada dokáže zadržet až devět milionů metrů krychlovýc­h vody a hloubka u hráze je asi 28 metrů.

Vodní elektrárna se dvěma Francisový­mi

turbínami pod hrází je o pár let mladší než samotná přehrada a nedrží jednotnou architekto­nickou linku, ovšem pohledy turistů a jiných návštěvník­ů na romanticko­u přehradu nijak zásadně neruší.

Štěrbova vila

Přímo u přehradní hráze se můžete zastavit ve Štěrbově vile: ta je dokonce starší než samotná přehrada, nechali si ji postavit bratři Emil a František Štěrbové a odtud mezi lety 1910 a 1919 řídili stavbu vodního díla.

Dnes tu objevíte turistické informační centrum města Dvora Králové nad Labem, které bývá otevřené až do poloviny září, v provozu je i občerstven­í a znovu se rozběhly i letní koncerty a kulturní program.

Vzhůru na safari

A protože jen pár kilometrů od přehrady leží Dvůr Králové, výlet můžete protáhnout do tamního Safari Parku, jedné z nejznámějš­ích zoo u nás. Kromě největší kolekce afrických zvířat v Evropě tu najdete jedinečné africké a lví safari, galerii Zdeňka Buriana nebo lanový park.

Během prázdnin se pořádají projížďky večerním safari, ubytovat se můžete v Safari Park Resortu přímo v areálu zoo. K dispozici jsou vedle hotelu i bungalovy a safari stany s výhledem do výběhu afrických zvířat, usínat proto skutečně můžete jako někde v Africe.

Safari Park Dvůr Králové má otevřeno denně od 9 do 18 hodin.

Autorka je spolupraco­vnicí redakce

 ?? FOTO SHUTTERSTO­CK ?? Před dvěma lety slavila přehrada rovných sto let. O její stavbě se ale rozhodlo už v roce 1903, a to kvůli každoroční­m povodním z tajícího sněhu z Krkonoš.
FOTO SHUTTERSTO­CK Před dvěma lety slavila přehrada rovných sto let. O její stavbě se ale rozhodlo už v roce 1903, a to kvůli každoroční­m povodním z tajícího sněhu z Krkonoš.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia