Nula procent dotací
Uplotu krkonošského Farmaparku Muchomůrka jsou dvě cedule. Na jedné je napsáno „VCHOD“a na druhé „0 % DOTACÍ“. Mne upoutala hlavně ta druhá. Jde o přípravu na výši vstupného, které se vybírá až o pár metrů dál, nebo podnikatelská pýcha? Autor, majitel a provozovatel podniku pan Zelenka to řekl jinak. „Dotace neuznávám. Buď podnikáte, nebo úředničíte.“Vytvořit na kopci mezi Svobodou nad Úpou a Janskými Lázněmi něco pro děti, které přijíždějí z měst, ho napadlo, když byl před třinácti lety místo ženy na rodičovské dovolené. Od obce si za domem pronajal kus louky, ke dvěma kobylkám, které se mu pásly za okny, sehnal několik ovcí, kůzlat a taky pár poníků, na jejichž hřbetech se mohou vozit i malí, postavil plot vizuálně splývající s okolním lesem a pro holubník a různé herní prvky využil svoje tesařské dovednosti. „Nedávno jsem od obce potřeboval ještě kousek pastvin, ale znáte to, teď musí všechno veřejnou soutěží a do soutěže se přihlásili i dva zájemci, co jsou příjemci dotací. Proti těm nemám šanci, vždycky můžou nabídnout víc,“zakroutil hlavou pan Zelenka. Hned ale dodal, že jim teda zavolal a oni se stáhli. Pochopila jsem, že v Krkonoších se soutěží veskrze lidsky.
To není, jak slýchám z různých koutů, samozřejmost. Jsou případy, že postavíte vlek, vrazíte do něj vlastní peníze, pak přijde někdo, kdo se vyzná, postaví dotovaný vlek vedle a samozřejmě si může dovolit nižší ceny. Jak dlouho myslíte, že se dá v takové konkurenci vydržet?
Nic proti dotacím, někdy dělají docela dobrou službu, ale stejně mi podnikání bez nich imponuje víc. Není vyloučeno, že nás takových bude přibývat a posléze vznikne nový trend. Když letí koncepty jako Fair trade kafe, zemědělství bez pesticidů, potraviny bez konzervantů a porody bez doktorů, proč ne taky podniky bez dotací? Ten, kdo si potrpí na férovost, by si na jejich služby třeba i rád připlatil.
Pan Zelenka by s dotací asi mohl být levnější, ale jeho ceny zřejmě neodrazují. Rodiče, kteří doufali, že děti ocení samotné túry po horách, bývají totiž nakonec vděční, když mohou vyhlásit za cíl cesty atrakci se zvířaty, houpačkami a chůdami k ozkoušení. Zkrátka nepřijdou ani dospělí sami. Na farmě mají totiž šanci se přesvědčit, že jejich permanentně se inzultující potomci nedělají ve skutečnosti nic horšího než mláďata jiných druhů. Takoví kozlíci si vydrží vzájemně otloukat hlavy hodiny bez přestávky. Prostě příroda.
Miluju krkonošskou přírodu a taky prázdninová cestování po místech, která konzervují, co bývalo kdysi. Slepice na dvorku, holuby v holubníku, ovce na pastvě, ideálně i došky nebo šindele na střechách. K něčemu takovému mi moderní termín „dotace“nepasuje. Ačkoliv teď si uvědomuju, tu šindelovou střechu jsem viděla jen ve skanzenu. Díky dotacím, co ho drží nad vodou. Takže nic…
RADKA KVAČKOVÁ