Stane v čele UK poprvé žena?
O prestižní post se přihlásili prorektorka Králíčková a bývalý děkan filozofie Stehlík
Ačkoli jsou ještě akademické prázdniny, do souboje o post rektora Univerzity Karlovy (UK) – podle mezinárodních žebříčků nejprestižnější české univerzity – se už veřejně hlásí dva kandidáti. Profesor Michal Stehlík, jenž osm let řídil jako děkan Filozofickou fakultu UK, a profesorka histologie a embryologie Milena Králíčková, která nyní působí jako prorektorka pro studijní záležitosti UK. Není však vyloučeno, že se o prestižní post přihlásí ještě další zájemci. Uzávěrka pro podávání návrhů na kandidáty je 22. září. Konečný verdikt padne ve druhé polovině října.
Po dvou volebních obdobích ve funkci skončí dosavadní rektor, profesor lékařské chemie a biochemie Tomáš Zima. Ať už bude jeho nástupcem kdokoli, měl by být podle Zimy otevřený diskusi a umět přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí. „Rektor by měl umět naslouchat akademické obci, která je na Univerzitě Karlově velmi pestrá. Měl by to být člověk, který hledá konsenzus a shodu, umí vyslechnout názor, ale pak se rozhodnout sám. Nesmí se bát přijmout i ta rozhodnutí, která se nebudou líbit všem, a nést za ně zodpovědnost. Při rozhodování bývá rektor bohužel sám,“uvedl Zima pro LN.
Podle Zimy by to navíc měl být někdo, pro koho řídící funkce nebude neprozkoumaná půda. „Do funkce rektora by neměl přijít někdo, kdo se bude teprve učit věci řídit. Měl by mít znalost univerzity a hlavně činností, které se odehrávají jak na rektorátu, tak na jednotlivých fakultách. Měl by to být dirigent velkého symfonického orchestru, který bude krásně znít,“metaforicky vyložil Zima. Tuto podmínku splňují oba doposud známí kandidáti.
Moderní univerzita a popularizace vědy
Milena Králíčková, pokud ve volbě uspěje, se může v téměř 700leté historii nejstarší české univerzity stát první ženou v jejím čele. Toto prvenství však pro ni osobně není až tak důležité. „Rozhodně nechci být zvolena jen proto, že jsem žena. Opakovaně říkám, že jako rektorka budu dbát na rovné příležitosti pro všechny – bez ohledu na jejich gender, původ nebo sociální status,“zdůraznila Králíčková pro LN. Rozhodla se kandidovat, protože chce mimo jiné pomoci univerzitě obstát v moderním digitálním světě.
„Univerzita Karlova pro mě vždy byla, je a bude na prvním místě mého pracovního života. Chci jí pomoci, aby tato noblesní zralá dáma obstála i v 21. století a byla na prvním místě v myslích uchazečů, srdcích studentů i svých zaměstnanců i na předních příčkách v ratingových žebříčcích v co možná nejvíce oblastech svého působení,“shrnula Králíčková.
Prvenství Michala Stehlíka by zase spočívalo v tom, že by byl po mnoha letech prvním rektorem, jenž se odborně věnuje humanitním vědám, neboť je historik. Přesto vnímá medicínu a přírodní vědy jako silnou stránku UK. „Ve svém programu mám i speciálního prorektora pro medicínu a biomedicínu. Protože pokud bude v čele univerzity humanitní vědec, chci, aby existovala zároveň silná prorektorská pozice v této oblasti,“vysvětlil Stehlík.
Pro kandidaturu na rektora UK má hned tři důvody. Za prvé chce rozvinout nevyužité možnosti. „Univerzita má obrovský potenciál jako instituce vědecká, popularizační a vzdělávací, který není využíván tak dokonale, jak by mohl být,“řekl Stehlík LN. Kromě mezifakultní propojenosti jednotlivých oborů a programů chce, pokud se stane rektorem, rozvinout hlavně působení instituce na veřejnost, tedy takzvanou třetí roli univerzity.
„Pokud bude univerzita aktivnější v popularizaci, veřejnost dostane důvěryhodné informace, což je hodně důležité v informačním šumu, v němž žijeme. Když budeme schopni mluvit i mimo akademickou půdu o tom, co děláme, jaké máme výsledky výzkumu, jak věci fungují, můžeme dostat i lepší uchazeče. Budeme zajímaví i tím, že tady se děje něco dobrého,“popsal Stehlík. Univerzita
tak podle něj ještě více posílí svou prestiž.
Stehlík kromě působení na Filozofické fakultě pracuje také jako náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea. V tom vidí i svou výhodu. „Jsem osm let jak na fakultě, tak ve vrcholné manažerské funkci velké instituce se zkušeností od managementu přes investice až po práci s lidmi. Univerzitě nabízím něco, co jí může pomoci,“uvedl Stehlík.
Covid nesmí bránit rozvoji
Oba kandidáti reflektují postcovidovou dobu jako něco, co je třeba vzít v potaz, nepodcenit, ale zároveň kvůli tomu nepolevit v dalších aktivitách, vědě a výzkumu. „My jako Univerzita Karlova – a nejen my – se musíme s následky pandemie v příštích letech vypořádat a zároveň nestagnovat. Nezakrnět. Věnovat se jejímu posunu. Rozvoji. Za čtyři roky vidím UK zase o kus blíž k prestižním univerzitám, jako je Oxford, Sorbonna, Imperial College London. A řada z nich má ve svém čele rektorky, mimochodem,“usmívá se Králíčková.
„Nečeká nás lehké období, doba covidu či postcovidu nás nějak promění. A to v rámci rozpočtu a vůbec toho, jak na tom bude stát, finance, ale i samotné fungování institucí. O sobě a o svém týmu si myslím, že bychom mohli univerzitu tímto obtížným obdobím provést. Této výzvy se nebojím,“míní Stehlík.
„Za čtyři roky vidím UK zase o kus blíž k prestižním univerzitám, jako je Oxford... A řada z nich má ve svém čele rektorky, mimochodem.“