Německé volby naznačují trojboj
Zatímco křesťanští demokraté se propadají, sociální demokraté se na ně dotáhli Šanci na vítězství však mají i Zelení
Za pět týdnů rozhodnou voliči v Německu o příštím složení parlamentu a tím nepřímo i o budoucí vládě. Oproti minulosti ještě ale nebyly šance na vítězství nikdy tak vyrovnané jako letos.
Podle posledního průzkumu agentury Insa pro deník Bild, který byl zveřejněn včera, se podařilo sociálním demokratům (SPD) dotáhnout s 22 procenty na dosud vedoucí blok křesťanských demokratů (CDU) a bavorských křesťanských sociálů (CSU). Je to vůbec poprvé za čtyři roky, co byl oběma největším stranám v zemi předpovídán shodný výsledek.
Zelení, kteří ještě v dubnu v některých průzkumech vedli, by podle nejčerstvějšího šetření Insa byli se 17 procenty třetí. Vzhledem k tomu, jak těsné jsou mezi třemi hlavními stranami rozestupy a jak rychle se přízeň voličů přesouvá, mohou teoreticky i oni ještě pomýšlet na vítězství.
Pochybnosti o Laschetovi
V minulých dnech proto rostla nervozita hlavně v řadách CDU a CSU. Znovu se množí pochybnosti, zda je předseda křesťanských demokratů Armin Laschet vhodným volebním lídrem, který by dokázal křesťanským stranám udržet křeslo spolkového kancléře. Laschet totiž v popularitě dlouhodobě zaostává za předsedou sesterské CSU Markusem Söderem a mnozí analytici ho považují za nejslabší článek jejich volební strategie. Nehledě na to, že Söder, který na jaře s Laschetem souboj o volebního lídra prohrál, dává neustále najevo, že sám sebe považuje za daleko vhodnějšího kandidáta.
V této atmosféře zahájily obě křesťanské strany v sobotu v Berlíně intenzivní fázi kampaně. Kromě Lascheta a Södera se do ní vůbec poprvé zapojila i končící kancléřka Angela Merkelová, která na podzim odejde po 16 letech z politiky. Sama v letech 2000 až 2018 křesťanským demokratům předsedala a zajistila jim čtyři volební vítězství za sebou. Kancléřka vyjádřila přesvědčení, že jejím nástupcem v úřadu se stane právě Laschet, protože pro to má podle jejích slov nejlepší předpoklady.
Předseda CSU byl naproti tomu daleko emotivnější. Obě sesterské strany vyzval, aby začaly „konečně dělat rozumnou kampaň“, protože výsledek voleb bude podle jeho názoru velmi těsný. Každý prý musí pochopit, o co v nich jde. „Ještě není nic ztraceno, není důvod k nářkům,“řekl Söder a dodal, že nemá chuť jít do opozice.
Laschet se ve svém vystoupení pokusil zpochybnit spolehlivost Zelených a sociálních demokratů, zejména pak jejich volebního lídra, ministra financí Olafa Scholze. Právě on je totiž s největší pravděpodobností tím hlavním důvodem, proč SPD soustavně posiluje. Kdyby si Němci mohli zvolit kancléře přímo, zvítězil by v jejich přízni Scholz, a to s 34 procenty. Naopak Lascheta by si jako budoucího kancléře přálo pouze 12 procent dotázaných.
Část CDU a CSU má Laschetovi za zlé, že Scholze i hlavní kandidátku Zelených Annalenu Baerbockovou údajně dosud příliš „šetří“. Přáli by si, aby se vůči levicovým konkurentům vymezoval daleko důrazněji a varoval například před možností, že by šli do společné koalice s postkomunistickou Levicí.
Laschetovi ovšem nepřidala ani aféra související s jeho domněle nevhodným chováním během nedávné přírodní katastrofy, kdy některé regiony v západní části Německa postihly rekordní záplavy. Při nich přišlo o život bezmála 200 lidí, dalších několik stovek přišly o střechu nad hlavou. Když Laschet v roli zemského premiéra Severního Porýní-Vestfálska jedno z postižených míst navštívil, zachytily ho kamery, jak se ušklebuje a je v dobrém rozmaru při rozhovoru se svými spolupracovníky. Sklidil za to kritiku, on sám se vzápětí veřejně omluvil.
Hlasování poštou už začalo Hlavně ve východním Německu je Laschet mezi potenciálními voliči CDU neoblíbený. Ti by viděli v čele nejraději Markuse Södera. Příkladem může být Sasko, kde hrozí, že CDU ztratí po roce 2017 po druhé za sebou jednu ze svých bašt a zvítězí zde znovu protimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Zatímco před čtyřmi lety vyhrála AfD o desetinu procenta, letos by její náskok před CDU mohl být až tříprocentní.
Političtí stratégové obou křesťanských stran zatím uklidňují, že do voleb a na mobilizaci příznivců ještě zbývá dost času.
Zároveň ale přicházejí špatné výsledky průzkumů v době, kdy začíná řada voličů tradičně odesílat obálky s volebními lístky v rámci korespondenčního hlasování. Při posledních volbách v roce 2017 této možnosti využilo až 30 procent hlasujících. Strany jim proto věnují mimořádnou pozornost i proto, že kdo takto v předstihu odevzdá hlas, už své rozhodnutí nemůže změnit, ať by se do voleb stalo cokoli.