Vést EU? Chce to silnou vládu
Říká v rozhovoru pro LN velvyslankyně České republiky při Evropské unii Edita Hrdá Edita Hrdá
LN V čem bude naše nadcházející předsednictví v roce 2022 jiné než to předchozí?
Změnil se svět a změnila se i Evropská unie. Řešíme jiné problémy než v roce 2009, čelíme jiným výzvám. A hlavně je nutné říci, že po Lisabonské smlouvě se EU změnila institucionálně, její fungování je jiné a jiná je i role předsednické země. Všechny členské státy ale nadále k institutu předsednictví přistupují s velkým respektem. Naše předsednictví bude jiné i v tom, že to první, v roce 2009, bylo v prvním pololetí. To příští bude v pololetí druhém a v Bruselu se mu říká krátké předsednictví, protože dva letní měsíce vydají kvůli prázdninám jenom za jeden, ale před Vánocemi chtějí všichni všechno stihnout a dohnat. A právě pro předsednické země bývá finiš v prosinci velmi náročný. Třetí rozdíl bude vnitropolitický. V závěru našeho předsednictví totiž už bude u nás probíhat kampaň před prezidentskými volbami.
LN Volební kampaně ovlivňují předsednictví?
Tak jistě je to období, kdy mnohdy emoce vítězí nad klidnými řešeními a je větší poptávka po velkých gestech. Snem každé diplomacie je jít do předsednictví s vládou se silným mandátem, nejlépe ve třetím roce její existence uprostřed volebního mandátu. Ale tento ideál se naplní málokdy. Už nadcházející francouzské předsednictví bude poznamenáno tamními prezidentskými volbami. A můžeme jenom doufat, že naše vláda, která vzejde z parlamentních voleb, bude na svou roli vyplývající z předsednictví připravena včas.
LN Takže v říjnových volbách se rozhoduje také o tom, o čem bude české předsednictví?
Do jisté míry ano. Česká diplomacie a státní správa musí připravit všechno tak, aby předsednictví po organizační stránce proběhlo, jak má. Ale o jeho prioritách rozhoduje politická reprezentace do té míry, která přísluší předsednické zemi.
LN Jak silná je pozice předsednické země v této otázce?
Předsedající stát může ovlivnit dlouhodobé směřování EU, to, jak je na ni pohlíženo, ale také její každodenní chod. Je to ale také jedna z věcí, které se po Lisabonské smlouvě změnily. Dříve předsednické země prosazovaly svá vlastní témata daleko více. V současnosti lze říci, že každé předsednictví řeší témata dlouhodobá, u kterých se jakýkoli posun považuje za úspěch, témata střednědobá, přesahující několik předsednictví, a témata aktuální, jež se objevují nenadále, buď jako příležitosti, nebo jako krize. Příkladem může být současná krize v Afghánistánu.
I naši portugalští přátelé dlouho a pečlivě připravovali priority svého předsednictví a realita je postavila do situace, kdy v jeho průběhu řešili hlavně vakcíny a očkování. Jako úspěšné si jejich předsednictví budeme pamatovat hlavně kvůli tomu, že se jim povedlo zavést covidpas, a tak uvolnit podmínky pro cestování.
LN Jakým způsobem je zabezpečena kontinuita mezi jednotlivými předsednictvími?
Existuje tříčlenná skupina po sobě předsedajících zemí, které se vzájemně koordinují a připravují společný program na dobu jednoho a půl roku. Ten zahrnuje jejich společné priority, témata a hlavní otázky, kterými se bude Rada v průběhu 18 měsíců zabývat. Vychází z aktuálního dění v EU a také rozpracovaných témat a bývá zveřejňován vždy těsně před předsednictvím první z těchto tří zemí. V našem případě se jedná o Francii, ČR a Švédsko. Představen bude v prosinci letošního roku. Na základě tohoto programu si pak každá ze tří zemí definuje svůj podrobnější předsednický program.
LN Jak změnila covidová doba témata politických diskusí v Bruselu a jak ovlivní naše předsedání?
Pevně doufáme, že budeme předsedat již v době postcovidové. Myslím si, že pandemie otevřela debatu v mnoha směrech. Přinesla nový pohled na mnoho témat, například na internetovou bezpečnost. Nejzajímavější názory se začaly odvíjet na téma evropské soběstačnosti, která je označována jako strategická autonomie. Diskuse v této oblasti má hodně zákoutí, protože se tam potkává hodně národních i nadnárodních zájmů. A spor je o to, zda tato autonomie má v sobě nést i ducha určitého protekcionismu, anebo – jak říkají některé think tanky – že je to záležitost více bezpečnostní.
Faktem prostě je, že nikomu nepřipadá normální, aby Evropa v krizové situaci neměla dostatek základního zdravotnického materiálu a neměla ani připravenou kapacitu na jeho výrobu.
LN Chystají se v Evropské unii na základě toho nějaké kroky v oblasti zdravotnictví?
Je zajímavé, kolik lidí očekávalo nějaký koordinovaný přístup EU ve věci pandemie bez toho, že by věděli, že v oblasti zdravotnictví EU nemá téměř žádné kompetence. Myslím si však, že neselhaly mechanismy krizového řízení EU, a i společný postup při vakcinaci se ve finále ukázal jako velmi
Významná česká diplomatka se narodila v roce 1963 v Praze. Vystudovala fakulty obchodní a řízení Vysoké školy ekonomické v Praze a po jejich absolvování pracovala jako překladatelka a tlumočnice německého a španělského jazyka.
Studovala na diplomatické akademii nejprve v Madridu a potom ve Vídni. V roce 1992 nastoupila na Ministerstvo zahraničních věcí. Od roku 1994 vedla odbor Latinské Ameriky a od roku 1996 odbor Střední Evropy. Od roku 1999 do roku 2003 byla českou velvyslankyní v Argentině a Paraguayi.
V letech 2011 až 2015 působila v New Yorku jako velvyslankyně České republiky při OSN, poté pět let zastávala funkci vrchní ředitelky Evropské služby pro vnější činnost pro Ameriky. V říjnu 2020 se stala stálou představitelkou České republiky při Evropské unii.
úspěšný. Teď lze očekávat, že se naváže na některé projekty takzvané Zdravotnické unie, a jak si myslí i naši experti, mohlo by to přinést velké zrychlení v oblasti výzkumu a aplikace moderních léčebných postupů.
LN Jaká další témata se rýsují pro naše předsednictví?
Jako podstatná jsou vnímána hospodářská obnova po pandemii, zejména zelená a digitální agenda, problematika posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti, roste i význam vědy a výzkumu, nových technologií. Na důležitosti získává i již zmíněná problematika migrace a i bezpečnost. V oblasti zahraniční politiky jsou to zejména transatlantické vztahy, sousedská politika a vztahy se strategickými partnery. Doufáme, že bude možno zorganizovat alespoň jeden velký summit v Praze. V České republice se uskuteční řada neformálních setkání ministrů, ale i neformálních pracovních zasedání na nižší úrovni, některé z nich bychom rádi vzali do regionů.
LN Jak hodnotíte začátek svého působení ve funkci ve vztahu k předsednictví?
Určitě se odvedlo hodně práce jak po organizační, tak i obsahové stránce, a to jak na ministerstvu zahraničí ČR, tak i na Úřadu vlády ČR a na jednotlivých resortech. A jasně již vypadá i personální zabezpečení. Jsem ráda, že jsme se rozhodli v rámci příprav dát šanci i mladým lidem, aby se mohli na našem předsednictví podílet formou stáží. Zájem je obrovský. A já osobně jsem velmi potěšena, jak jsou adepti výborně připraveni. Je vidět, že naše vysoké školy, které se zabývají evropskými agendami, udělaly za poslední léta obrovský kus práce.
LN Jaké požadavky, očekávání či pozici máme v souvislosti s probíhající konferencí o budoucnosti EU? Chceme víc integrace, či méně?
Zahájení konference o budoucnosti EU je jedním z úspěchů portugalského předsednictví, příležitost oslovit široké vrstvy občanů. V nastávajících měsících budou probíhat kulaté stoly a budou se shromažďovat názory občanů a institucí na to, jakým směrem se má EU ubírat. Mělo by se tedy jednat o představy a přání lidí. Na jejich základě teprve budou nadefinovány návrhy, o kterých se bude diskutovat. Očekává se, že k prvnímu vyhodnocení výsledků dojde už za francouzského předsednictví a na nás bude, jak se celý proces během našeho předsednictví začne naplňovat.
LN Jak se od poslední velké migrační vlny z roku 2015 pokročilo v opatřeních proti další migraci do EU?
Myslím, že za ta léta jsme již pochopili, co funguje a co ne, a jsou vedeny velmi seriózní debaty na toto téma. Dochází k posilování Frontexu, připravuje se návrh na revizi schengenského hraničního kodexu a současný vývoj nás staví do situace, kdy spolupráce s třetími zeměmi nabývá velmi rychle na aktuálnosti a existuje na ní shoda.
LN Jaká jsou očekávání ohledně možných změn v německé zahraniční politice po tamních parlamentních volbách?
S odhadem výsledku německých voleb bych byla velmi opatrná, aby nám nepřinesly ještě větší překvapení než ty naše. Každopádně německá politika není zelená nebo zelenější podle výsledku jedněch voleb. Německá politická scéna dlouhodobě mnohem více akcentuje zelená témata, protože v tamním veřejném mínění je po tom poptávka.
LN Jak moc bude chybět kancléřka Angela Merkelová a její schopnost dohodnout na unijních summitech kompromisy?
Svět si zvyká, že mu začínají chybět opravdoví političtí lídři. A v tomto kontextu bude Angela Merkelová chybět hodně. Nicméně, vzpomeňme si, že když nastupovala, mnoho odborníků tvrdilo, že nikdy nedokáže nahradit kancléře sjednotitele Helmuta Kohla. Angela Merkelová však s velkou dávkou svého politického talentu, ale i svou obrovskou pílí přinesla do německé a do evropské politiky velkou kvalitu. Takže nám nezbývá než doufat, že se najde někdo, kdo se jí alespoň pokusí napodobit. Každopádně příští německá kancléřka nebo kancléř bude začínat v jejím politickém stínu.
LN Jak to vypadá s chystaným mechanismem, který má v budoucnu vázat čerpání unijních peněz i prostředků z Fondu obnovy EU na dodržování právního státu?
Ochrana právního státu je čím dál tím významnějším tématem a na podzim se chystají dvě poměrně důležité diskuse ministrů. Na rozsudek soudu a na stanovisko Evropské komise si musíme počkat.
LN Jak vnímáte z Bruselu rostoucí názorové rozdíly mezi zeměmi ze západní a střední a východní Evropy? Je to skutečně tak žhavé, jak se občas píše?
Evropská unie letos přišla o jednoho svého velmi významného člena, což vyvolalo jistý druh nerovnováhy nejen mezi velkými a malými zeměmi, ale i mezi zeměmi více či méně liberálně orientovaným, průmyslovými či spíše agrárními, ale i zeměmi východu a západu. Česká republika odchodem Velké Británie přišla v mnoha ohledech o podobně smýšlejícího partnera. V průběhu dalších měsíců musí nutně dojít k vybalancování některých pozic. Celkový obraz se může zdát dramatický i tím, že většina lídrů ztratila zájem o úspěchy na evropském jevišti a většinu svých výkonů adresuje domácímu publiku. Nicméně stále je zřejmé, že v závažných věcech mají členské státy velkou vůli najít konsensus.