Veřejné školy platí víc než privátní
Těžko si představit, že učitelé nutí žáky, které rodiče nedovolí testovat, aby si nasazovali při vyučování roušky, nepouští je do tělocvičny a zakazují jim zpěv. Lze se ovšem domyslet, proč vláda takové restrikce vyhlašuje. Míří tak nejspíš na rodiče, konkrétně na ty, kdo rádi mávají vlastními pravomocemi a demonstrují jinakost i za cenu vyčleňování dítěte z houfu. Nejspíš si neuvědomují, že děti se neobávají ničeho víc než právě jinakosti a vyčlenění z houfu.
Afghánští studenti, kteří se těšili, jak začnou od podzimu studovat v Británii, budou zřejmě zklamáni. Podle zprávy, která se objevila na stránkách BBC, se totiž nepodaří do té doby vyřídit magisterská stipendia nabídnutá jim v minulých měsících britským ministerstvem zahraničí, nástup se tudíž o rok odkládá.
Není však vyloučeno, že po událostech posledních dnů někdo zasáhne. Opozice odklad kritizuje a k akci vyzývá přímo premiéra Johnsona. (Pokud jde o Českou republiku, občanům Afghánistánu aktuálně žádná státní stipendia poskytována nejsou.)
V globalizovaném světě, kde je samozřejmostí překračování hranic, neškodí vědět, jak funguje takzvaný Evropský srovnávací systém vzdělávacích úrovní (EQF). Je rozdělen do osmi stupňů, přičemž nejvýš, v osmém, je vysokoškolské vzdělání s doktorským diplomem, do sedmého patří magisterské vzdělání, do šestého bakalářské vzdělání dosažené na vysoké škole. Dokončené střední vzdělání s maturitní zkouškou představuje čtyřku, odborné na střední škole bez maturity trojku.
Pokud vám tu chybí pětka, vězte, že v mnohých státech existuje ještě něco jako bakalářský program, který neudělila univerzita, ale druh vyšší odborné školy (VOŠ) považovaný rovněž za vysokou školu. U nás se vošky do zákona o vysokých školách nedostaly, ale do terciárního vzdělávání patří, což může být matoucí. Aby ze systému nevypadly, zahrnul je Národní pedagogický institut do skupiny šest. Snad to ve světě uznají.
Před začátkem školního roku bilancuje Český statistický úřad finanční situaci učitelů. Z jeho čísel vyplývá, že loni vzrostl průměrný hrubý výdělek učitelů na 43 318 korun měsíčně. Meziročně si tak kantoři polepšili o zhruba 3600 korun. Za poslední tři roky narostly jejich příjmy o 40 procent, loni tempo růstu zpomalilo, od letošního ledna se platy znovu zvedly.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) by učitelé měli letos dostávat průměrně 45 000 korun. Ve srovnání s průměrnou mzdou v ČR mají teď nadprůměrný plat, ale aby informace nebyla jen pozitivní, dodejme se statistickým úřadem, že v porovnání se zaměstnanci s vysokoškolským vzděláváním berou kantoři v průměru méně. Nejvíc vydělávají učitelé na středních školách, nejméně, kolem 36 tisíc, na školách mateřských.
Zajímavá je informace, že v soukromých či církevních školkách vzrostl v posledních letech plat výrazně méně než ve veřejných.