V Afghánistánu to ještě neskončilo
Voják v diplomacii
„Tálibán neukončil kontakty s al-Káidou. Existují mezi nimi i příbuzenské vztahy. Něco jiného bude v případě Islámského státu,“řekl v rozhovoru pro LN Jiří Baloun, český velvyslanec v Afghánistánu, který byl kvůli zhoršené situaci za poměrně dramatických okolností donucen předminulý týden opustit naši ambasádu v Kábulu.
LN Kdy jste zažil největší překvapení a šok z vývoje v Afghánistánu?
To, co jsme zažili v posledních dnech, byla špička ledovce. Je to otevřený konec příběhu, jenž začal před mnoha lety. Překvapila ale rychlost, kterou vývoj nabral. Predikce byly nejprve na měsíce. Následně se zkrátily na týdny. Z týdnů se stalo několik dnů a nakonec z toho zbyly hodiny. Na letišti to už byly minuty. A jestli se evakuovat, anebo ještě zůstat, tam rozhodovaly hodiny.
LN Kdybyste měl vyzdvihnout jeden moment, kdy jste věděl, že musíte ambasádu okamžitě opustit, který by to byl?
To byl moment po jednání s bezpečnostními orgány ambasády USA. Dostali jsem informaci, že se čas pro jejich přesun na letiště zkrátil. Toto zkrácení bylo v řádu dnů. Třicet minut potom, co americký důstojník z jednání odešel, jsme dostali zprávu, že ještě týž večer se opouští střežení bezpečnostní brány, která pro nás byla jedním ze základních bezpečnostních kontrolních míst. Šlo o bránu u zelené zóny, v níž byla budova naší ambasády. To jsme během několika minut vyhodnotili, že v důsledku toho ztratíme veškerou bezpečnost. Nestřeženou bránu je možné překonat během několika minut.
LN Co jste dělal potom?
Znovu jsem zatelefonoval panu ministru Kulhánkovi, se kterým jsem mluvil chvíli předtím, protože skončil krizový štáb. Pan ministr situaci pochopil a během několika desítek minut byl znovu svolán krizový štáb, který předložil Bezpečnostní radě státu, že by mělo dojít k evakuaci. Šlo o návrh poté, co jsme ztratili bezpečnostní oporu. V ten moment byla nutná okamžitá evakuace.
LN Kdy jste volal, že ambasádu musíte bezprostředně opustit?
Pokud se dobře pamatuji, bylo to v sobotu pozdě odpoledne.
LN Co všechno jste museli vyřešit před odjezdem z ambasády?
V tu chvíli se ukázala nezbytnost plánů i pro ty nejhorší varianty. Vešel v platnost plán okamžité evakuace. Začnete postupovat dle něj, pokud to dovolí podmínky. Čas na to relativně byl, byť zkrácený. Jako první jsme balili služební věci. Pálili jsme dokumenty. Rozbíjeli jsme věci, o kterých jsme věděli, že je nemůžeme vzít s sebou.
LN Co se v takových chvílích rozbíjí?
Je to třeba satelitní anténa, která má průměr přes dva metry. Tu si s sebou prostě nevezmete. Nechtěli jsme však, aby ji využíval někdo, kdo může přijít po nás, protože jde o prostředek spojení. K tomu je připraveno speciální nářadí, které se používá například pro vyprošťování, jde o speciální sekery a kladiva.
LN Kolik lidí bylo v tu chvíli na ambasádě?
Dva diplomaté a ochranný tým. Místní síly byly o víkendu doma. Věděli ale, že se rozhoduje o možnostech evakuace. Byli na to upozorněni. Proto byli také připraveni na pokyn. Nevěděli však, jestli budou evakuováni, nebo ne. Potom, co skončila Bezpečnostní rada státu a padlo rozhodnutí na nejvyšší vládní úrovni, jsme už byli hotoví se základním balením ambasády. Mohli jsme tudíž začít s obvoláváním místních zaměstnanců a jejich rodin s tím, aby byli nad ránem na letišti. Už bylo rozhodnuto o vyslání letadla z Prahy. Naši místní spolupracovníci byli prověření z minulosti. Měli s námi smlouvy. Byla tam garance z hlediska bezpečnosti.
LN Jak si vysvětlujete, že ani zpravodajské služby neměly informace o rychlém postupu Tálibánu?
V první řadě platí, že v době míru, natož ve válce, s jistotou nevíte vůbec nic. Nerad mluvím o tom, jaké události byly příčinou evakuací ambasád i dalších států. Jde o velmi závažné téma na analýzu. Až opadnou diskuse ohledně operativního odchodu z Afghánistánu, měly by nastat vážné debaty o tom, co tomu předcházelo. A to nejen u nás doma, ale i v rámci mezinárodního společenství. Jako relativně malému státu se nám to těžko hodnotí. Samozřejmě jsme neměli takovou úroveň styků s Afghánistánem a tamní vládou, jako měly jiné evropské státy. Platí to i pro EU, OSN, NATO nebo Francii, Itálii, Norsko a další. Bylo to i Rusko. Ani tyto země se speciálními vyslanci a daleko většími možnostmi nedokázaly odhadnout kolaps vlády a ozbrojených sil v Afghánistánu.
LN Lhali představitelé afghánské vlády Západu o tom, jak probíhají jednání s Tálibánem a v jaké kondici je afghánská armáda a jak pevně mají v rukou osud země?
Od vedoucích představitelů Afghánistánu nezaznívaly zcela upřímné ani věrohodné informace. Na druhou stranu je otázka, nakolik jsme byli schopní vyhodnotit skutečný stav věcí. Nakolik jsme dokázali vyhodnotit, jak budou bojovat afghánské ozbrojené síly a na čem vlastně stojí jejich motivace. Pokud voják nevidí, že vrchní velitel, prezident a další mají jednotný pohled, ztrácí motivaci. Voják musí vědět, proč má bojovat a za co má nasadit život. Když vidí, že se vedoucí představitelé nedokážou zbavit svých pozic, nevidí důvod, proč by se měl vzdát života.
Za další jsme možná nedokázali správně vyhodnotit stav tamní společnosti. Sedmdesát procent obyvatelstva je mladších 25 let. Je otázka, jaké názory skutečně mají. To se ukáže v následujících týdnech. V zemi také existuje silné ženské hnutí. Nakolik mu Tálibán vyjde vstříc a nakolik zůstane u svých krajních pozic, co se týká výkladu islámského státu, nevíme. To, co se děje v Afghánistánu, ale ještě neskončilo.
LN Co neskončilo?
Neskončilo to tím, že se dostal k moci Tálibán. Jsem sám zvědav, jak se projeví dvacet let našeho působení. Jsem zvědavý, jak se projeví, že ženy vedly své soukromé společnosti a zastávaly vysoké funkce ve státní správně a samosprávě v provinciích. Rodiny byly také zvyklé posílat děti do škol. V zemi je navštěvovalo skoro deset milionů dětí. Z toho byla třetina dívek. Uvidí se, jak to bude v provinciích. Jestli Tálibán dovolí dětem studium a jaká budou práva, co se týče svobody tisku. To se všechno sečte. Tálibán si to uvědomuje. Zatím nevíme, jestli bude používat politiku extrémního výkladu islámského práva, anebo se posune.
LN Myslíte si, že tím hlavním testem bude postoj k ženám?
Na společnosti se to v nejbližších týdnech ukáže. Lidé mají samozřejmě nyní strach. Ukazují to desetitisíce lidí u kábulského letiště a protesty v Džalálábádu a dalších místech.
LN Měla by se s Tálibánem vést jednání? EU avizovala, že jednat bude. Prezident Zeman v neděli uvedl, že se s teroristy nevyjednává. Co by bylo podle vás nejlepší?
V jedné tisíc let staré knize se píše: Měj k sobě blíž svého přítele a ještě blíže svého nepřítele (citát je připisován čínském válečníkovi Sun-c’ ze 6. století př. n. l. – pozn. red.). Pokud bych z této prověřené pravdy vycházel, měli bychom asi s hnutím Tálibán v kontaktu být. Neříkám, že bychom měli vést politická jednání. Jednoznačně bychom ale měli vycházet
Velvyslanec v Afghánistánu Jiří BALOUN (60) vystupuje na veřejnosti v padnoucím obleku. Většinu kariéry však strávil v uniformě. V armádě to dotáhl až na muže číslo dvě. V letech 2015 až 2018 sloužil jako 1. zástupce náčelníka Generálního štábu. Tři roky působil rovněž jako vojenský představitel ČR v NATO a v EU v Bruselu.
Postupně v armádě prošel posty od velitele taktických jednotek až po generální štáb. V letech 2008 až 2011 zastával funkci ředitele sekce plánování ministerstva obrany.
Absolvent vojenských škol v Brně a Liptovském Mikuláši studoval i na National Defence University ve Washingtonu. Před třemi lety měl na starosti přípravu přehlídky ke stému výročí vzniku Československa.
Je držitelem řady vyznamenání. Medaili Za zásluhy mu hodlá udělit i prezident Miloš Zeman. Nyní má status evakuovaného velvyslance.
LN Zmínil jste v minulosti, že v sousedství české ambasády pobývali jistí ozbrojenci. Když odešli, byl to prý i pro vás povel začít balit. Kdo to byl?
Náš soused byl syn Ahmada Šáha Masúda, který byl zavražděn Tálibánem (zabit při atentátu 9. září 2001 – pozn. red.). Jeho syn kolem sebe nyní soustředil několik tisíc ozbrojenců v provincii Pandžšír. Má tam být údajně spolu s prvním viceprezidentem Amrullahem Salehem. Jeho dům vedle naší ambasády byl plný ozbrojenců. Byli jsme proto v kuriózní situaci.
Na jednu stranu existovalo riziko, že na něj bude proveden útok, což by znamenalo nebezpečí i pro nás. Na druhé straně to bylo dobře, protože pokud by nás někdo z té strany chtěl napadnout, musel by bojovat s jeho ozbrojenci. Byl rizikem a bezpečnostním valem zároveň.
LN Šáh Masúd se nyní zdá být jedinou silnější postavou, která slibuje boj Tálibáncům. Jak moc vlivu má a nakolik mu hraje do karet geografická uzavřenost Pandžšíru?
Několik tisíc bojovníků, co kolem soustředil, není zanedbatelná síla. Zřejmě jsou i motivovaní. Geografické podmínky jim dávají jistou šanci. Toto údolí nebylo nikdy dobyto. A to ani sovětskými vojsky, ani tálibánci. Nyní ale říkají, že tam jednotky vyšlou. Pandžšír může získat jistou podporu, podaří-li se nějakým způsobem vytvořit cestu na sever, ať už pozemní, či spíše leteckou. To vše se teprve uvidí. Jinak podobně „nedobytných“údolí je po Afghánistánu vícero.
LN Má Tálibán schopnost vést vzdušné operace, jak naznačují některé záběry, které kolují na sociálních sítích, kde jsou vidět starší sovětské vrtulníky?
Takové informace nemám. Co jsem viděl, sovětská technika nebyla provozuschopná. Stroje Mi-24 byly určené do šrotu. Už se ani neopravovaly. Létalo se jen se stroji Mi-17. Mám ale informace, že s nimi i s turbovrtulovými stroji piloti afghánské armády přelétávali za hranice do okolních státu. Zpravodajské služby díky satelitním snímkům asi vědí, kolik techniky tam zůstalo a jak by mohla být provozovaná. Nevím, jestli má Tálibán nějaké piloty. Přece jen to vyžaduje určitý výcvik.
LN Byli mezi vojáky, kteří se vzdali Tálibánu, i piloti?
Takové informace nemám. Vím jen, že ještě předtím, než Tálibán zemi obsadil, prováděl cílené útoky na piloty. Několik z nich se jim podařilo zlikvidovat. Co víme, vzdávala se Tálibánu především pozemní armáda.
LN Poskytne podle vás Tálibán v Afghánistánu zázemí pro teroristické organizace?
Je to složité hodnotit. Tálibán neukončil kontakty s al-Káidou. Existují mezi nimi i příbuzenské vztahy. Něco jiného bude v případě Islámského státu. Na několika místech Afghánistánu proti němu Tálibán bojoval. Díky tomu přišel Islámský stát o území, které již držel, a rozdrobil se na menší skupinky. Tam si troufám říci, že Islámský stát živnou půdu u Tálibánu nenajde. U ostatních skupin bych si jistý nebyl.
LN Je někdo ze současného vedení Tálibánu, s nímž se vedou oficiální jednání, kdo byl i mezi hledanými osobami, které byly na seznamu cílů určených k likvidaci?
Nedisponuji informacemi o seznamech takových cílů. Nesporně ale jsou zajímavé určité souvislosti, co se týká nejvyšších představitelů vlády a Tálibánu. Například spolužák uprchlého prezidenta Ašrafa Gháního Abbas Stanikzai (vyjednávač Tálibánu Sher Mohammad Abbas Stanikzai – pozn. red.). Studovali spolu v minulosti v Bejrútu a s nimi i americký vyjednávač Zalmay Khalilzad. Ti lidé se znají. Dále muž číslo dvě Tálibánu Baradar byl zatčen a na několik let uvězněn v Pákistánu. Později byl propuštěn a dnes se s ním vedou vyjednávání. Dokonce se hovoří o tom, že by mohl vládnout Afghánistánu.
které Jiří Baloun zabalil do osobních zavazadel, když opouštěl Kábul. Přidal k ní i vlajky NATO, EU a Afghánistánu a také kovový znak a mosazný nápis označující ambasádu.
LN Jaký očekáváte další vývoj?
Domnívám se, že evakuaci jsme zvládli. Česká republika se nemá za co stydět. Vzali jsme s sebou lidi, kteří s námi spolupracovali. Nelze zachránit všechny, kdo by chtěli z Afghánistánu utéci. Nemáme na to síly ani kapacity. Nyní je důležité zhodnotit, co pádu vlády v Kábulu předcházelo. Co bude v Afghánistánu dál, bude záviset i na přístupu mezinárodního společenství. A tady už se nebavíme jen o Afghánistánu jako takovém. V širším pohledu jde i o dopady regionálním a v některých směrech i v globálním měřítku.
Jsem sám zvědav, jak se projeví dvacet let našeho působení. Ženy vedly soukromé společnosti a zastávaly vysoké funkce ve státní správě. Rodiny byly zvyklé posílat děti do škol. Uvidí se, jak to bude v provinciích. Jaká budou práva, co se týče svobody tisku. To se všechno sečte.
LN Hodně se mluví o roli Ruska a Číny v budoucnosti Afghánistánu. To máte na mysli?
Ano. Jde o to, jak se to promítne do geopolitiky a jak se k tomu postaví Čína, Rusko, USA a Západ.
LN Mají sousední země, jako Pákistán, zájem na stabilitě v Afghánistánu?
Domnívám se, že ne. To některým mocnostem umožňuje mít v Afghánistánu vliv. Mám za to, že jsou síly, které nemají zájem na silném, sebevědomém a prosperujícím Afghánistánu.
LN Mohl byste být konkrétní?
Nejsem si jist, jestli má Pákistán zájem na tom, aby jeho soused prosperoval. Udržuje tím totiž v napětí i ostatní mocnosti.
LN Ale právě v Pákistánu byl roky ve vězení Baradar. Na druhou stranu to vypadá, že je Pákistánem s Tálibánem v míru. Anebo ne?
Na území Pákistánu operuje jedna odnož Tálibánu. Pákistán proto s Tálibánem musí být za dobře, aby mu tato odnož nezpůsobila velké problémy. Jde však skutečně o velmi komplikované problémy, kterým by se měli věnovat odborníci, kteří následně dají doporučení politikům.