Lídři G7 Bidena nezlomili
Šéfové zemí G7 včera jednali o situaci v Afghánistánu. Americký prezident Joe Biden odmítl posunout termín stažení vojenských jednotek ze země. Zůstanou možná jen Kanaďané.
Západ si bude muset pospíšit. Termín stažení aliančních vojsk k 31. srpnu se totiž posouvat nebude. Vyplynulo to ze včerejšího videosummitu lídrů G7. Pomohlo nepochybně i velmi jasně formulované stanovisko radikálního islamistického hnutí Tálibán. „Naše odpověď (na oddálení odchodu vojsk) zní ne. Jinak z toho budou plynout důsledky,“uvedl včera mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín pro televizi Sky News.
Americký prezident Joe Biden se podle agentury AP rozhodl tento termín dodržet na doporučení Pentagonu. Především z obavy o bezpečnost vojáků, kteří zajišťují perimetr kolem kábulského letiště. Kanadské síly jsou naopak připraveny v afgánském hlavním městě zůstat i po 31. srpnu, pokud to bude možné, uvedl kanadský premiér Justin Trudeau po jednání skupiny G7.
Podle britského premiéra Borise Johnsona bude mezinárodní společenství po hnutí Tálibán v první řadě požadovat záruku možnosti bezpečného odchodu ze země i po 31. srpnu. Právě šéf britské vlády měl podle deníku The Guardian včera na jednání G7 usilovat o přesvědčení amerického prezidenta, aby oddálil stažení jednotek USA. Navíc včera hned několik evropských zemí oznámilo, že do týdne všechny své občany ani afghánské spolupracovníky evakuovat určitě nestihnou. Patří mezi ně právě Británie či Španělsko.
„Je tam samozřejmě ještě mnoho dalších lidí a nejtěžší věcí je, že je odtamtud nedostaneme všechny,“uvedl včera britský ministr obrany Ben Wallace. Zdůraznil
však, že vláda dělá vše, co je v jejích silách.
Premiér Johnson se má podle serveru BBC o stažení vyjadřovat značně kriticky. To, co si nemůže dovolit říct veřejně, si mezitím dovolili někteří bývalí vládní činitelé, které už neváže nutnost diplomatické opatrnosti.
Bývalý premiér Tony Blair označil stažení aliančních vojsk za „tragické, nebezpečné a zbytečné“, zatímco bývalý ministr obrany a zahraničí sir Malcolm Rifkind ho dokonce přirovnal k „Mnichovu“(v britském kontextu synonymum zrady).
Dlouhodobou britskou skepsi podle médií umocnil fakt, že prezidenti Donald Trump ani Biden s nimi své plány žádným způsobem nekonzultovali. Britská armáda přitom společně s americkou nesla hlavní tíhu bojových operací. Do dnešního dne ve válce zahynulo přes 450 jejích vojáků.
Střety u letiště pokračují Týden před stažením aliance má Afghánistán do klidu daleko. Na kábulském letišti stále přicházejí o život afghánští civilisté, kteří se na poslední chvíli snaží utéct před Tálibánem, jenž v zemi minulý týden vyhlásil Islámský emirát Afghánistán a včera svým občanům přístup na letiště zakázal. Situaci na místě kontrolují ozbrojenci pomocí bičů a ostré střelby z ručních zbraní. Podle agentury Reuters už takto usmrtili až dvacet lidí.
Fundamentalisté z nastalého chaosu i přesto viní Američany. „Celý Afghánistán je zabezpečený, ale na kábulském letišti, které mají na starosti Američané, vládne anarchie,“uvedl šéf poradní rady Tálibánu Ámir Chán Mutakí. Západ měl podle něj mít „evakuaci lépe připravenou“.
V pondělí došlo na letišti dokonce k přestřelce mezi aliančními silami a neznámými ozbrojenci. Německý bundeswehr, jehož vojáci se střetu účastnili po boku Američanů, oznámil, že zahynul jeden afghánský voják a tři další byli zraněni. Nikdo z Němců údajně zranění neutrpěl.
Američané mezitím sáhli k neobvyklému kroku, když do svého evakuačního plánu zařadili i civilní linky. Odkloněno bylo po třech strojích společností American Airlines, Atlas Air, Delta Air Lines a Omni Air, United Airlines dodalo dokonce čtyři letouny. Boeingy mají primárně sloužit k přepravě již evakuovaných osob z vojenských základen (například v Kataru) do USA.
Zástupci některých západních zemí však již začali s radikálním hnutím jednat. Například šéf CIA William J. Burns se podle amerického deníku The Washington Post v pondělí sešel s politickým lídrem Tálibánu Abdulem Ghaním Barádarem. Předmět jejich rozhovorů je nejasný, pravděpodobně se však týkal otázky deadlinu stažení koaličních vojsk.
Tálibánu se od začátku srpna podařilo dobýt téměř celý Afghánistán, dosud mu však vzdorují jednotky v severoafghánském údolí Pandžšír. Jejich velitel Ahmad Masúd prohlásil, že si válku s Tálibánem nepřeje, je však připraven se bránit. „Chceme, aby si Tálibán uvědomil, že cesta kupředu vede pouze skrze vyjednávání,“uvedl syn legendárního muhadžedína Ahmada Šáha Masúda, takzvaného Lva z Pandžšíru.