Uvězněni na hranicích
Z jedné strany běloruská hraniční stráž, z druhé polští pohraničníci a mezi nimi pár desítek metrů čtverečních, na nichž se pod širým nebem tísní asi 30 lidí, kteří nemohou tam ani tam. Tak vypadá scéna u osady Usnarz Górny ležící na bělorusko-polské hranici – již více než dva týdny.
Afghánští běženci se pokusili překročit hraniční linii z Běloruska do Polska, polská pohraniční stráž jim v tom však zabránila. A Bělorusové je odmítají pustit zpět. Uprchlíci se tak stali předmětem politického sporu mezi oběma zeměmi, který ovšem provázejí tvrdé – podle mnohých nepřijatelné a nehumánní – podmínky: Afghánci přebývají na malém otevřeném prostoru bez přístupu k vodě, jídlu, základní hygieně či lékařské péči.
Běženci přežívají jen díky potravinám, vodě a přikrývkám, které jim dodávají humanitární organizace; s distribucí údajně pomáhají také někteří pohraničníci. I s tím ale je občas problém: polské stráže podle deníku Gazeta Wyborcza (GW) již několikrát zabránily pracovníkům neziskových organizací, aby se k uprchlíkům s pomocí dostali. Zásadní problém je s hygienou, uprchlíci nemají jinou možnost než vykonávat tělesnou potřebu pod širým nebem před zraky ostatních.
„Stydím se za svoji zemi“„Polské úřady porušují mezinárodní právo. To je sice v poslední době běžné, teď se to ale děje před očima celého světa,“řekl GW Tadeusz Kolodziej, právník nadace Ocalenie, která se na hranici snaží uprchlíkům pomáhat, a dodal: „Stydím se za premiéra, za naši zemi.“
Podle Kolodzieje by nemohl nastat žádný problém, pokud by Afghánci byli vpuštěni do Polska, umístěni do střežených center a poté by byly prověřeny jejich žádosti o mezinárodní ochranu.
Pozice polské konzervativně-nacionalistické vlády vůči běžencům však zůstává neoblomná. „Mám hluboké pochopení pro složitou situaci těch lidí (...) Musí ovšem být jasně řečeno, že oni jsou politickým nástrojem někoho jiného,“řekl polský premiér Mateusz Morawiecki (Právo a spravedlnost, PiS) a odmítl vpuštění Afghánců na polské území.
Případ běženců hýbe celou politickou scénou. Zatímco liberální opozice v čele s Občanskou platformou (PO) žádá kabinet, aby se vpuštěním Afghánců do Polska „postavil na stranu lidskosti“, a obviňuje vládnoucí stranu PiS z toho, že se snaží tvrdým přístupem proti utečencům získat body v politickém boji, PiS naopak zdůrazňuje, že Polsko se „prostřednictvím migrantů nesmí stát kolbištěm cizích zájmů“.
Již více než dva týdny zůstává třicítka afghánských uprchlíků uvězněná na hranici Běloruska a Polska. Ani jedna strana je nechce pustit na své území, humanitární organizace i polská opozice mluví o nelidském přístupu.
Polsko staví plot
V souladu s tvrdou pozicí polské vlády oznámil tamější ministr obrany Mariusz Blasczak (PiS) stavbu 2,5 metru vysokého plotu podél celé 400 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem. Provizorní bariéra ve formě ostnatého drátu vzniká již v těchto dnech.
Podle tlumočníků, kterým polští pohraničníci kontakt s běženci umožnili, byli Afghánci do pohraniční oblasti přivezeni uprostřed noci běloruskými vojáky. Do Běloruska předtím pravděpodobně přicestovali letadlem. Letecký most s potenciálními utečenci funguje již řadu týdnů. Letadla míří do běloruské metropole především z Iráku a Turecka.
Západní země obviňují autoritativního běloruského prezidenta Alexandera Lukašenka, že se dovozem migrantů snaží destabilizovat sousední eurounijní země Litvu, Lotyšsko a Polsko.
Kauza afghánských uprchlíků, kteří se octli v bezvýchodné situaci u osady Usnarz Górny, je sice „jen“dalším v řadě podobných incidentů na západní hranici Běloruska v průběhu několika minulých týdnů, žádný z předchozích případů však zatím nedospěl do tak vyhrocené polohy.