Fotbal a porodnost

Nejsem zrovna sportovní typ. Myslím, že to souvisí s mojí celkovou nechutí ke kolektivům. Fotbal, hokej a jiné skupinové aktivity mě nikdy příliš nebavily. Tělocvik byl ve škole můj nejméně oblíbený předmět. Kromě samotných sportů mi na něm vadila polovojenská buzerace. Zažil jsem ještě, že se na začátku hodiny museli všichni studenti seřadit podle velikosti. Jeden z nich pak kolem řady prošel a spočítal je. Pak řekl „Pozor!“a „Pane profesore, třída 5. G je připravená k hodině tělesné výchovy v počtu n žáků“. Nebo něco na ten způsob.

Doufám, že už se to nedělá. Utvrzovalo mě to v podezření, že povinným tělocvikem na školách si státy připravují potravu pro děla. Sportovní zprávy nesleduji. Jediná výjimka je regata osamělých mořeplavců kolem světa Vendée Globe. Koná se ovšem jen jednou za čtyři roky.

Považuji se navíc za kosmopolitu. Vlastenectví mi nic neříká. Národnost si člověk nevybírá. Proto nemá smysl být na ni hrdý. Nemám radost, když v nějakém sportovním klání vyhraje někdo, kdo se shodou okolností narodil ve stejné zemi jako já.

Není tedy divu, že jsem neměl ponětí o souvislosti mezi úspěchy národních sportovních týmů a porodností. Existuje teorie, podle níž výhra národního týmu zvyšuje v dané zemi počty nově narozených dětí. Doklady byly dosud spíše anekdotické.

Devět měsíců po mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016 měla vzrůst porodnost na Islandu. Podobně údajně přibylo dětí i v Bostonu po vítězství místního baseballového týmu Red Sox ve Světové sérii roku 2004. Stejný efekt měla mít výhra novozélandského národního ragbyového týmu nad Francií v roce 2001.

Teorie má svojí logiku. Fanoušci vítězných týmů mají podle vědeckých měření vyšší hladinu testosteronu než fanoušci týmů, které prohrály. Jenže samotná skutečnost, že něco dává smysl, ještě neznamená, že je to pravda.

Zjistili to i ekonomové Luca Fumarco z americké Tulane University v New Orleansu a Francesco Principe z Erasmus School of Economics v Rotterdamu. Porovnali data o počtech novorozenců v padesáti evropských zemích mezi roky 1960 a 2016 s mezinárodním fotbalovým žebříčkem Elo. Našli statisticky významnou souvislost.

Úspěchy národního týmu opravdu ovlivňují porodnost. Místo aby ji zvyšovaly, ji však snižují. Pokud jsem to pochopil správně, tak zvýšení Elo zhruba o 18 bodů znamená snížení porodnosti v daném státě o 0,3 procenta. Nemám ponětí, jestli je osmnáct bodů hodně, nebo málo. Statisticky to nejspíš hodně je. Odpovídá to jedné směrodatné odchylce. Velká změna Elo tedy vyvolá poměrně malou, ovšem měřitelnou, změnu porodnosti. Vysvětlení bude prosté. Když koukáte na fotbal, nemáte čas dělat jiné věci.

RADEK JOHN redaktor LN

Samotná skutečnost, že něco dává smysl, ještě neznamená, že je to pravda. Úspěchy národního týmu opravdu ovlivňují porodnost. Místo aby ji zvyšovaly, ji však snižují.