Ať mozek lépe stárne!
Objem lidského mozku činí 1400 až 1500 krychlových centimetrů a je v poměru k velikosti těla mnohem větší než u jiných savců. Což neznamená, že vydrží vše a není třeba ho chránit. Naopak. Nejen rány, a ty si dobře pamatuje, mu nesvědčí.
Vývoj hotov…
Lidský mozek se vyvíjí v čase dětství a dospívání, plně pak dozrává ve věku kolem pětadvaceti let. „Dospělý a adolescentní mozek fungují trochu odlišně. Dospělý člověk při uvažování zapojuje čelní – frontální – laloky, tedy využívá úsudku, zkušeností a dokáže domýšlet důsledky svého konání,“vysvětluje docent MUDr. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. To dospívající mozek je mnohem více ovlivňován emočními okruhy.
Vzhledem k tomu, že spoje mezi „emočním“a „racionálním“mozkem nejsou ještě plně stabilní, mohou převažovat chvilkové emoce. „Proto mladý člověk někdy neumí vysvětlit, proč se v dané situaci rozhodl zrovna takto. S určitou nadsázkou lze stav shrnout: dospívající mozek stejnou měrou myslí i cítí,“upřesňuje Rusina. Nabízí se otázka, zda je skutečné u každého člověka mozek v dokonalé kondici – bez ohledu na kvalitu v něm vznikajícího obsahu – právě kolem pětadvacátého roku.
„Během dospívání je při svém zrání lidský mozek do určité míry křehký, zranitelný – rizikové mohou být stresové faktory v běžném životě, užívání drog, alkoholu nebo konfliktní vztahy s okolím,“naznačuje odborník s tím, že objem mozku se snižuje s rostoucím věkem o pět procent v každém desetiletí po 40. roce života, proces zrychluje po 70. roce života. Důvod? „Podkladem té atrofie může být snižování velikosti neuronů a úbytek synapsí, nemusí se vždy nutně jednat o úbytek neuronů,“připomíná neurolog.
Šedá kůra je držák?
Mozek je složen z více částí – stručně naznačeno ho tvoří kmen, podkorové oblasti v hloubce hemisfér, limbický systém a šedá kůra mozková. Všechny jsou důležité, ale všechny se i opotřebovávají. Která nejvíc? „Asi třetina lidí má ve stáří potíže s deklarativní pamětí; tedy s fakty a událostmi, které si mozek uložil a měl by si je dokázat vybavit. Na druhou stranu je pětina sedmdesátníků schopna skórovat v kognitivních testech stejně dobře jako dvacátníci,“dodává neurolog.
Jaké jsou hlavní změny, k nimž při stárnutí v dochází? Atrofie (zmenšování objemu) mozkové kůry převažuje v hipokampech (oblastech důležitých pro dlouhodobou paměť) a čelních lalocích, začíná mezi 60. a 70. rokem. Změny nastávají i v bílé hmotě (myelinizovaná vlákna spojená do drah, což jsou svazky dlouhých vláken přenášející vzruchy mezi neurony) a ty mají za následek zpomalení myšlení, úsudku i snížení kognitivního výkonu.
„Dochází i k úbytku neurotransmiterů – přesněji přenašečů signálu mezi neurony (jde především o acetylcholin, serotonin, dopamin
Mozek nikdy neodpočívá, ale činnost tohoto nejsložitějšího orgánu lidského organismu se v průběhu dne mění… či noradrenalin) – což vede ke zhoršení paměti a kognice, ale i k vyššímu riziku deprese,“varuje odborník.
Sladké mámení
Kvalitu mozkové činnosti neovlivňuje jen věk, ale i životní styl, stravovací návyky, zlozvyky. „Velkou roli hraje životospráva a výživa. Nadměrný příjem sacharidů a kalorií je rizikovým faktorem pro rozvoj kognitivních obtíží a ve stáří může zvyšovat možný rozvoj Alzheimerovy nemoci,“konstatuje Robert Rusina a připomíná, že prospěšná pro mozek se ukazuje středomořská dieta s dostatkem zeleniny a nenasycených mastných kyselin.
Stále diskutovaná je role alkoholu, v malém množství může být prospěšný. Studie publikované poslední dobou spíš svědčí o jeho škodlivosti i při mírné konzumaci.
„Rozhodně je přínosná pravidelná tělesná aktivita a pohyb, s pozitivním působením na hustotu neuronů, synapsí a bílou hmotu mozkovou. Velmi doporučuji psychickou aktivitu, zájem o okolní dění, pravidelné sociální kontakty a aktivity, které prokazatelně zvyšují kognitivní rezervu,“jsou slova odborníka.
„S rostoucím věkem dochází k určitým změnám v myšlení,“tvrdí neurolog. „Starší lidé obtížněji hledají některá slova, hůře si vybavují jména, méně se jim daří vykonávat komplexnější činnosti současně a je pro ně náročnější udržet cílenou pozornost. Na druhou stranu stáří přináší i pozitivní změny! Ve srovnání s mladšími lze u starších pozorovat bohatší slovní zásobu, lepší chápání významu slov a textu, starší též těží ze znalostí a zkušeností, jež v životě nahromadili.“
Aby mozek zůstal v kondici, je dobré ho trénovat, podobně jako třeba svalovou hmotu. Už 15 minut soustředěné mentální aktivity denně po čtyři až pět dnů v týdnu má dlouhodobý kladný přínos. Četba, křížovky, návštěva kina, sociální kontakty, přiměřená zvídavost jsou pozitivní investicí pro úspěšné stárnutí.
Fyzická aktivita je další: pravidelný pohyb je nezastupitelný pro kondici, kardiovaskulární systém i kognitivní výkon (nejen ve stáří). I zde je užitečná přiměřenost, doporučuje se 150 minut fyzické aktivity denně (2,5 hodiny), výhodu je ta aerobní. Plusy přidá dostatečně dlouhý, pravidelný odpočinek a spánek: sedm osm hodin spánku denně pomáhá mozku vytvářet a udržovat nové paměťové stopy.
Řídící centrum sídlí v hlavě. Říká se, co není v hlavě, musí být v nohách. Toť velká nadsázka! Pamatování, zapomínání, rozhodování… de facto veškerá lidská konání, i ta fyzická, ovládá mozek.
Do hlavy ne
Není tajemstvím, že existují aktivity, které mozek neomlazují, naopak, mohou ho poškodit. Nejde jen o nadměrnou konzumaci alkoholu, užívání návykových omamných či psychotropních látek, přílišný a permanentní stres, práci s rizikovými faktory… „Výzkumy poukazují na dva významné rizikové faktory pro rozvoj demence, které jsou ale preventivně ovlivnitelné,“naznačuje Rusina.
„Prvním jsou opakované úrazy hlavy, v mladším věku při sportu (fotbal, box…), ve vyšším pak v důsledku pádů a kolapsů. Druhým výrazným, ale též ovlivnitelným rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak.“Včasná léčba zmíněné hypertenze ochrání nejen srdce, ale i mozek.
„Lidé s dlouhodobě vysokým krevním tlakem ve středním věku (40–60 let) mají silně vyšší riziko kognitivních obtíží ve stáří a důsledná léčba hypertenze má prokazatelný účinek na prevenci demence,“uzavírá docent Rusina.
Třetina lidí má ve stáří potíže s fakty a událostmi. Pětina sedmdesátníků je schopna skórovat v testech stejně dobře jako dvacátníci.
Autorka je spolupracovnice LN