Slabina vakcinace: odlehlé vsi
V očkování setrvale zaostávají zapadlejší regiony, lidé odtud často neudělají krok navíc, pokud o očkování vyloženě nestojí. Z odlehlých vesnic a z řad nepohyblivých se rekrutuje většina nenaočkovaných seniorů.
Ústav zdravotnických informací a statistiky každé úterý aktualizuje mapu, která precizně a dopodrobna ukazuje silná a slabá místa očkovacího úsilí. Z aktuálních dat zdravotnických statistiků (viz grafika) je zřejmé, že vakcinační kampaň „tlačí bota“v okrajových částech republiky, a zejména pak v odlehlých vesnicích, kde nemají očkovací centra zrovna za humny. Nižší míře proočkovanosti tam dopomáhá fakt, že právě zde žijí často i starší a méně mobilní lidé, přitom právě je nákaza koronavirem ohrožuje nejvíce.
Z dostupných dat plyne, že ke konci srpna bylo v republice takřka 400 tisíc obyvatel ve věku nad 65 let, kteří byli stále bez ochranné vakcíny. Hejtmanství i proto hledají cesty, jak slabinu odstranit či eliminovat.
„Míra proočkovanosti se postupně zlepšuje i v příhraničních oblastech, svou roli v tom hrají i mobilní očkovací týmy, kterých v republice operuje už šestačtyřicet. Ale platí, že vždy může být ještě lépe,“řekl v tomto týdnu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Laso pro praktiky
Právě na mobilní očkovací týmy leckteré kraje sázejí. Jejich cílem jsou zhusta odlehlé obce a sociálně vyloučené lokality, kde úřady evidují malý zájem o očkování. ,,Počty seniorů s aplikovanou injekcí proti koronaviru setrvale rostou, byť pomalejším tempem, než bychom si přáli. Napomáhají tomu mobilní očkovací týmy,“uvedla pro LN mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Podle ní se dosud neočkovaní senioři rekrutují na severu Moravy zejména z menších obcí, kde žije do 750 obyvatel.
Podobnou zkušenost hlásí i z jihu Moravy. „Často se jedná o méně pohyblivé osoby, proto se jim snažíme očkování co nejvíce přiblížit – ať už vakcinačními autobusy, či zapojením praktických lékařů,“popsal pro LN Luboš Císař, vedoucí odboru zdravotnictví na jihomoravském hejtmanství.
Právě praktici jsou další kartou v licitaci o co nejvyšší proočkování, na niž hejtmanství sázejí; apelují na ně, aby své pacienty informovali o možnostech vakcinace a trpělivě jim odpovídali na případné dotazy a tlumili jejich obavy. Nápomocné v tom má být i motivační laso, které praktickým lékařům hodily pojišťovny: za každého seniora nad 65 let, kterého přesvědčí, aby si nechal do paže vpíchnout očkovací látku,
Podíl očkovaných osob
ve věku 16 a více let
Podíl očkovaných nad 60 let obdrží 380 korun. „Myslím si, že je to dobrá iniciativa. Uvidíme, jak to bude fungovat,“poznamenal k tomu premiér Andrej Babiš (ANO).
Na popularitě nejen podle slov mluvčí hejtmanství Plzeňského kraje Evy Mertlové nabývá vakcinace bez předchozí registrace, v tuzemsku takto funguje více než stovka očkovacích míst, nejvíce jich je v Praze, nejméně pak v Olomouckém kraji. Bez registrace podle ministerstva zdravotnictví mohou očkovat i praktici, tedy pokud si o to zažádají. „Jednoznačně se také ukazuje, že interes o očkování značně vzroste, pokud vakcínu dostaneme přímo k lidem a nemusejí za ní cestovat,“potvrdil Císař z jihomoravského hejtmanství.
Jiný kraj, různý stav
Podle náměstkyně pardubického hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaely Matouškové je důvodů pokulhávání očkování zvlášť mezi seniory několik. „Nemusí jít jen o otázku odlehlosti bydliště, svou roli hraje často i nedůvěra v očkování,“uvedla.
V Česku má ukončenou vakcinaci více než 5,74 milionu lidí, kraj od kraje se však situace liší, a to i v rámci jejich částí. Kupříkladu Ústecký kraj bojuje s nižšími čísly proočkovanosti zejména v pohraničních oblastech, jako je Vejprtsko a Šluknovský výběžek, a též v centrální části kolem hnědouhelných lomů v pásu od Bíliny po Lounsko. Tady se míra vakcinace pohybuje o více než deset procentních bodů pod celorepublikovým průměrem.
,,Jsou to místa hůře dostupná, s velkým počtem malých obcí a větší vzdáleností do velkých měst, kde jsou očkovací centra,“vypočítal soubor predispozic Petr Severa, krajský koordinátor očkování za Ústecko.
Jihočeský kraj se potýká s podprůměrnou proočkovaností zejména v oblasti Českokrumlovska, konkrétně na Kaplicku. ,,Společným jmenovatelem by mohlo být, že na území je vytipováno několik sociálně vyloučených lokalit,“Ivana Turková z odboru zdravotnictví Jihočeského kraje. Sousední Plzeňský kraj, jenž byl při jarní vlně pandemie jedním z nejzasaženějších, hlásí neproočkované enklávy v okresech Tachovsko, Domažlicko a Plzeň sever. Ne všude je ale důvodem neochota obyvatel dorazit na injekci, statistiky mnohde značně zkreslují lidé, kteří nemoc prodělali a právě teď jim končí půlroční ochranná doba. Dalším faktorem jsou pak pendleři, kterých má Plzeňsko coby příhraniční region až 30 tisíc a evidence jejich proočkovanosti je teprve v začátcích.
,,Nicméně velká část pendlerů pracuje ve zdravotnictví a sociálních službách v Německu, jsou tudíž očkovaní. Stejně tak ve větších firmách a závodech,“poznamenala Mertlová.