V Kábulu uvízly tisíce uprchlíků
V Kataru se jedná o co nejrychlejším zprovoznění letiště v afghánské metropoli, pomoci má Turecko Západ se drží zpátky
Ještě neutichly ozvěny oslavných výstřelů, kterými ozbrojenci radikálního hnutí Tálibán oslavovali ovládnutí Kábulu a s ním i celého Afghánistánu, a již se rozjíždí šachová partie o to, kdo v zemi pod Hindúkušem získá v budoucnu vliv. Zájemců je, nevalné pověsti Tálibánu navzdory, celá řada: od Číny (na kterou Tálibán otevřeně spoléhá při obnově infrastruktury) přes Rusko (které zemi okupovalo v letech 1979 až 1989) až po Turecko či Katar.
Dvě posledně jmenované země se angažují v otázce aktuálně nejpalčivějšího problému, totiž zprovoznění kábulského letiště. „Pracujeme na tom s nimi (s Tálibánem) usilovně. Věříme, že dobrá zpráva ohledně obnovení provozu v Kábulu přijde v řádu několika dnů,“řekl včera v Dauhá katarský ministr zahraničních věcí Muhammad al-Sání. Dodal, že jeho země počítá na kábulském letišti s „technickou podporou“Turecka.
Nejistá cesta z Afghánistánu Brzké zprovoznění letiště v Kábulu, poničeného v závěrečných dnech americké evakuace na konci srpna, je podstatné pro tisíce lidí, kteří nestačili opustit Afghánistán. Tyto osoby, včetně blíže neurčeného počtu občanů západních zemí, teď buď musí čekat, než se provoz na letišti obnoví, nebo se pokusit opustit Afghánistán pozemní cestou – to je však složité i potenciálně nebezpečné.
Západní státy s Tálibánem zatím otevřeně nejednají, v Kataru je však přítomen britský ministr zahraničí Dominic Raab. Podle něj je „zajištění bezpečného odchodu z Afghánistánu pro lidi, kteří si to přejí, nanejvýš důležité“. Ministr však současně dodal,
Mezinárodní letiště Hámida Karzaje že Londýn se nechystá v dohledné době Tálibán uznat. „Budeme je posuzovat podle činů, nikoli podle slov,“řekl Raab.
Přes katarskou metropoli směřovaly až do uzavření kábulského letiště četné evakuační lety a v Dauhá nyní dočasně pobývají mnozí afghánští uprchlíci. O Turecku se v posledních dnech začalo mluvit v souvislosti se (zatím nekonkrétním) plánem, jehož základem by byl dočasný pobyt afghánských běženců v zemi výměnou za finanční podporu od Evropské
unie. Tedy podobný model, který již léta funguje v případě utečenců ze Sýrie.
Následující dny a týdny mohou být rozhodující pro to, kdo získá v Afghánistánu ekonomický a politický vliv. Jisté je, že rozvrácená země bude nutně potřebovat ekonomickou pomoc.
Hospodářská situace se přitom zhoršuje den za dnem: ceny některých druhů potravin vzrostly od převzetí moci Tálibánem o desítky procent, řada obchodů i služeb včetně bank zůstává zavřená. Nezávisle
na překotných událostech posledních dnů přispěly k mizerné hospodářské situaci Afghánistánu desítky let válčení i dlouhotrvající sucho.
Tálibán formuje vládu
Noví vládci Afghánistánu mezitím intenzivně jednají o složení přechodné vlády a formě nového režimu. Podle informací dostupných v době uzávěrky LN by země měla mít podobnou mocenskou strukturu jako sousední Írán: nejvyšší autoritou v zemi, nadřízenou prezidentovi i vládě, by byl takzvaný nejvyšší vůdce.
Na tuto klíčovou pozici se podle všeho chystá mulla Hajbatulláh Achúndzáda, který je od roku 2016 nejvyšším velitelem Tálibánu. Nyní 60letý vůdce se dal k Tálibánu za sovětské okupace v 80. letech a po většinu své kariéry se věnoval náboženské výchově a islámskému právu – nikdy nebyl vojenským velitelem.
Mluvčí Tálibánu v Kábulu včera oznámil, že přípravy na slavnostní ceremonii uvedení nové vlády jsou v prezidentském paláci v Kábulu „v plném proudu“a že kabinet bude představen „v řádu několika dnů“.
Složení a postoje nové afghánské vlády budou klíčové pro to, zda západní státy a některé mezinárodní organizace budou ochotné do země investovat finanční a lidské zdroje. Zůstává však otázkou, zda případné podmínky i časové zdržení neuvolní prostor pro vliv států, které se ideologií tradičně nezdržují – zejména geograficky blízké Číny a Ruska.