Nejvyšší soud otočil: Zákaz potratů v Texasu platí

Američtí konzervativci slaví, liberálové jsou v šoku. Nejvyšší soud USA se půlstoletí po legalizaci potratů nepostavil proti jejich omezení v Mexiku.

Těhotenství dostává ve Spojených státech opět politický rozměr. Nový zákon druhého největšího státu Texas stanoví, že po šesti týdnech od početí žena nesmí žádat o interrupci. Jelikož Nejvyšší soud ve Washingtonu včera odmítl tuto legislativu zablokovat, v USA se schyluje k novému kolu dlouhé války o potraty.

„Administrativa Bidena a Harrisové bude vždycky bránit právo na přístup ke zdravotní péči a právo žen rozhodovat o svém těle a vlastní budoucnosti,“uvedla včera na Twitteru demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová.

Naopak američtí konzervativci slaví. Potraty podle nich totiž jako zdravotní péči klasifikovat nelze. Po šesti týdnech již plodu tluče srdce a jeho usmrcení je pro ně „zavražděním nevinného dítěte“. Především ale dlouhodobě upozorňují na protiústavnost rozhodnutí nejvyššího soudu z roku 1973 (případ Roe vs. Wade), jež ve věci interrupcí stanovilo precedens na dalších pět desetiletí.

O jak kontroverzní téma se jedná, napovídá už rozdělení hlasů ústavních soudců. Žalobu texaských klinik, kterým vadí, že kvůli nedostatku pacientek budou možná muset zavřít, totiž soudci zamítli těsným poměrem pěti ku čtyřem. K liberálním soudcům v opozici se totiž přidal konzervativní předseda Nejvyššího soudu John Roberts.

Sporný precedens

„Rozhodnutí soudu je šokující,“píše se v disentním stanovisku z pera soudkyně Soniy Sotomayorové, kterou kdysi nominoval demokratický prezident Barack Obama. „Většina soudců se rozhodla strčit hlavu do písku před žádostí zablokovat pobuřující protiústavní zákon, jenž má ženám zakázat uplatnění ústavou chráněných práv, a vyhnout se tak justiční zodpovědnosti.“

Jenže podle konzervativních soudců bylo naopak protiústavní rozhodnutí ve věci Roe vs. Wade, na něž se Sotomayorová odvolává. Jejich hlavním argumentem není protiústavnost práva na potrat, nýbrž nezákonné zasahování Nejvyššího soudu do legislativy státu Texas. Jinými slovy, pokud si demokraticky zvolení texaští zákonodárci odhlasují, že nechtějí potraty po šesti týdnech, mají na to právo a zasahovat do něj není v pravomoci Nejvyššího soudu.

Argument americkou ústavou je pak podle právních odborníků přinejmenším problematický. Ve slavném dokumentu se totiž o potratech neříká ani slovo. Liberální většina ústavního soudu použila v roce 1973 jako argument formulaci o „svobodě“ze 14. dodatku ústavy (1868), jež však byla původně zamýšlena jako ochrana bývalých černých otroků, nikoli budoucích matek.

Další státy na řadě

Ať už je to z právního hlediska jakkoli, nikdo nepochybuje o tom, že Nejvyšší soud svým včerejším rozhodnutím mění dosavadní diskurz. Po pět desetiletí se totiž všichni právníci i aktivisté v USA odvolávali na výrok z roku 1973, jenž je nyní de facto vyvrácen. Hned několik států se v tomto období snažilo zavést restriktivní potratové zákony, Nejvyšší soud je však vždy zablokoval.

Již brzy se uvidí, jak tomu bude do budoucna. Hned po Texasu se totiž velmi podobný případ bude řešit také v Mississippi, kde potraty chtějí zakázat po 15. týdnu těhotenství.

Podle liberálních komentátorů se tak otevírá Pandořina skříňka restriktivních zákonů. Zodpovědní jsou za ni údajně republikáni, kteří v minulém prezidentském období na nejvyšší soud dosadili tři nové soudce: Neila Gorsuche, Bretta Kavanaugha a Amy Coney Barrettovou.

Podle konzervativců se ovšem jedná jen o bouři ve sklenici vody. Včerejším rozhodnutím byla pouze napravena stará křivda a politický humbuk má demokratickému prezidentovi Joeu Bidenovi sloužit především k tomu, aby odvedl pozornost od fiaska v Afghánistánu.