Nejvýhodnější je první nabídka
Dohoda o vině a trestu musí být pro pachatele zajímavá, říká pro LN nejvyšší státní zástupce Igor Stříž
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž objíždí a nabádá žalobce, aby častěji využívali institut dohody o vině a trestu. Jak upozornil v rozhovoru pro LN, zrychlí to trestní řízení a obvinění mohou počítat s tím, že vyváznou s nižším trestem. Má to ale jeden podstatný háček.
„Obviněný musí vědět, že první nabídka bude ta nejvýhodnější. V okamžiku, kdy čeká na konec vyšetřování, analýzu důkazů a zda jsou usvědčující, aby viděl, jaké má případně šance na zprošťující rozsudek, a teprve následně začne vyjednávat o dohodě, to už je pro nás pozdě,“upozornil Stříž.
LN Počty návrhů na dohodu o vině a trestu stoupají. Čím to je dané?
Loni v říjnu se novelou zákona odblokovaly formální podmínky pro uzavírání dohody o vině a trestu. Do té doby nebylo možné ji sjednat pro zvlášť závažný zločin. U každé dohody musel být přítomen obhájce. Existovaly i další administrativní překážky, které odpadly. Dnes už – stejně jako na Slovensku – můžeme iniciovat a sjednat dohodu o vině a trestu i u nejzávažnějších trestných činů.
LN Uvedl byste příklad, kde žalobci využili návrhy dohod o vině a trestu ve zvlášť závažných případech?
Viděli jsme to ve sledovaném případu Shahrama Abdullaha Zadeha (stíhaného ve skupině pro krácení daní ve výši 2,5 miliardy korun při dovozu pohonných hmot – pozn. red.). Už snaha obviněného vést dialog a umožnit schválení dohody o vině a trestu je výrazným posunem v takto zvlášť závažné kauze, kde obhajoba využívala všech svých oprávnění.
Dohodou byly vyřízené i tři vraždy, což si myslím, že je velmi efektivní cesta. Celou dobu jsem v minulosti kritizoval, proč je takzvaná prostá vražda, kdy se pachatel k činu přizná, lituje ho a všechny důkazy na něj ukazují, proč by dohodou o vině a trestu nemohl být uložen trest odnětí svobody například ve výši deseti let.
Dohoda musí být pro pachatele výhodná. Přesvědčuji také státní zástupce, aby uzavírali dohodu o vině a trestu na začátku vyšetřování, a ne až když je dokazování uzavřeno.
LN Proč?
Na konci vyšetřování to už postrádá smysl. Smyslem je rychle se na začátku vyrovnat s otázkou viny. Máme za tím účelem prohlášení o vině. Následuje dohoda o trestu. Tam by bylo na místě, aby státní zástupce obviněnému nabídl trest, který pro něj bude zajímavý.
Nejsme ale v USA, kde bychom mohli žonglovat s právní kvalifikací, aby státní zástupce řekl: Chlape, nebude to vražda, ale dáme tam neúmyslné zabití. To samozřejmě u nás nejde. Můžeme ale navrhovat tresty při nejnižší hranici. Pokud jsou pro to splněné podmínky, lze uložit i sazby pod touto hranicí.
LN Jaké to má úskalí?
Samozřejmě obviněný musí vědět, že první nabídka bude ta nejvýhodnější. V okamžiku, kdy čeká na konec vyšetřování, analýzu důkazů a zda jsou dostatečně usvědčující, aby viděl, jaké má případně šance na zprošťující rozsudek, a teprve následně začne vyjednávat o dohodě, to už je pro nás pozdě.
LN Je dohoda o vině a trestu použitelný nástroj pro všechny případy?
V podstatě to jde všude. Výjimkou jsou případy, které byly provedeny zvlášť zavrženíhodným způsobem, nebo které si zasluhují projednání před soudem kvůli případným širším následkům a poškozeným.
Faktem nicméně je, že dohoda o vině a trestu řeší i vyrovnání s poškozenými. Snažím se státní zástupce přesvědčit, aby k soudům chodili jen s případy, které nejsou doznané, důkazně jednoznačné a vyžadují projednání před soudem kvůli provedení důkazů.