Evropští poslanci si budou muset hledat nového šéfa

Když se premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie před dvěma lety dohodli na obsazení klíčových pozic v čele sedmadvacítky, stanovili mimo jiné, že v lednu 2022 dojde ke střídání stráží v čele Evropského parlamentu.

Po politikovi sociálních demokratů mělo křeslo připadnout křesťanským demokratům. Dlouho bylo považováno za hotovou věc, že ho obsadí předseda evropských křesťansko-demokratických poslanců, Němec Manfred Weber (na snímku). Pro něj osobně to měla být i náplast za to, že ho předsedové vlád nechtěli podpořit v úsilí stát se ve volbách do Evropského parlamentu z roku 2019 novým šéfem Evropské komise. Avšak 49letý Weber teď překvapivě couvl, když oznámil, že o funkci v čele parlamentu nestojí.

Tím zároveň otevřel personální balíček, nad jehož podobou strávili evropští premiéři v červnu 2019 řadu dní. Svého času získali i podporu hlavních uskupení v europarlamentu, křesťanských demokratů, liberálů a sociálních demokratů. Navíc i současný předseda europarlamentu, italský socialista David Sassoli, dával najevo, že by v čele parlamentu rád ještě zůstal. Prý proto, že v době, kdy byla jeho činnost kvůli pandemii ochromena, nevykonával mandát plnohodnotně.

Nedá se vyloučit, že Weberovo rozhodnutí je i drobnou pomstou za to, že evropští lídří, zejména francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová, jeho ambice potopili. Webera odmítli navzdory tomu, že před eurovolbami vedl kampaň napříč sedmadvacítkou s cílem získat pro nejdůležitější úřad v Unii legitimitu přímo od občanů.

Dvě funkce váží víc než jedna Nyní chce Weber zůstat v čele lidovecké poslanecké skupiny. Navíc plánuje převzít i vedení celé Evropské lidové strany (EPP) poté, co se její dosavadní šéf, Donald Tusk, rozhodl vrátit do Polska,

kde vede hlavní opoziční stranu, Občanskou platformu (PO).

Dalším důvodem může být, že Weber by si nemohl být jistý dostatečnou podporou poslanců. Podle Politica se ne všem jeho kolegům zamlouvalo, jak si počínal. Sociálním demokratům a Zeleným například vadilo, že dlouho váhal souhlasit, aby byli z klubu vyloučeni zástupci maďarské národně-konzervativní vládní strany Fidesz. Její poslanci tomu nakonec předešli, když v březnu 2021 odešli sami.

Weberovi by tato dvojjediná role dala relativně velký vliv, zejména před summity Unie, před nimiž se tradičně scházejí evropští premiéři odděleně podle stranické příslušnosti. Platí to obzvlášť pro situaci, kdy hlavně Německo čeká v nejbližší době zásadní změna v podobě odchodu křesťansko-demokratické kancléřky Angely Merkelové z politiky a kdy není jasné, kdo ji nahradí. Na těchto schůzkách by mohl někdo s Weberovými zkušenostmi hrát významnou roli.

Hledání nového předsedy Evropského parlamentu by ale mohlo odstartovat snahy na obsazení i dalších významných úřadů v Unii, včetně pozice šéfa Komise.

Podle zdrojů, které již dříve citoval Politico, už její dosavadní předsedkyně Ursula von der Leyenová odstartovala kampaň s cílem získat po příštích eurovolbách v roce 2024 druhý pětiletý mandát. Součástí její strategie například mělo být i nedávné turné po unijních metropolích, při němž si nechávala představit národní plány na čerpání prostředků z Fondu obnovy Evropské unie.

Předseda lidoveckých poslanců v Evropském parlamentu, Manfred Weber, se zřekl možnosti být jeho předsedou. Tím otevřel personální balíček, který evropští lídři horko těžko domlouvali.