„Respirátory nás obraly o cestující“
České dráhy za první pololetí prodělaly 217 milionů. Ve vlacích jezdilo méně lidí, řada z nich podle dopravce přestoupila do aut
Na konci roku mají vyjet na české koleje první z 50 vozů, které se dokážou rozparádit až na rychlost 200 kilometrů v hodině. Vlaky s označením Interjet – společné dílo německého Siemensu a plzeňské Škody Transportation – je logickým pokračovatelem populárních moderních souprav Railjet, které vozí lidi z Prahy do Vídně a dále do Štýrského Hradce. Mají mimo jiné ukázat, že se České dráhy (ČD) navzdory těžkým covidovým ztrátám nebojí nemálo peněz také investovat.
Interjety nejsou samozřejmě jediné nové vlaky, které státní dopravce kupuje nebo bude kupovat, na regionálních tratích pravidelně přibývají nové či repasované soupravy, všechny o poznání pohodlnější než jejich předchůdci. Většinou jsou už vybaveny wi-fi připojením na internet. Všechny mají každopádně společný cíl: přitáhnout více lidí na dráhu. Covidová opatření totiž logicky snížila počty cestujících. Letos od ledna do konce června vyrazilo s ČD na cestu 50,3 milionu lidí, ještě méně než ve stejném období před rokem. Pro srovnání: v pololetí „normálního“roku 2019 jelo 91,6 milionu pasažérů.
Ten horší lockdown
Také po uvolnění opatření se ale covid do počtu cestujících propisuje. „To, že cestující musí mít povinně nasazený respirátor, odvede každého desátého cestujícího z veřejné dopravy do aut,“míní šéf Českých drah Ivan Bednárik.
Loni v prosinci přišel do čela ČD jako krizový manažer, který měl za úkol co nejvíce a nejrychleji snížit bobtnající ekonomickou ztrátu. Za loňský rok pokořila hranici čtyř miliard. Bednárikova opatření – tedy propuštění stovek lidí z kanceláří, úspory provozních, režijních i marketingových nákladů či změny některých smluv – pomohla čísla opravdu vylepšit. Třeba v osobní dopravě se ušetřilo za prvních šest měsíců roku proti loňsku 900 milionů korun, celková ztráta za tuto část podnikání ČD tedy činila „jen“579 milionů korun.
V porovnání s loňským prvním pololetím, které taktéž nepěkně zasáhl lockdown, to byl o 1,3 miliardy lepší výsledek. Ale tehdy ještě vedení dopravce k zásadním úsporám nesahalo, i proto byl tak velký rozdíl v hospodářských číslech osobních vlaků.
Z pohledu příjmů ČD se dá říci i tohle: loňských 67 dnů nouzového stavu, kdy se lidé obecně více báli vycházet i cestovat, bylo pořád lepších než letošní
uzavření okresů. Pokladny meziročně hlásily o více než 300 milionů korun nižší tržby, počet cestujících spadl o devět a půl milionu. Také průměrně ujetá trasa byla kratší o tři kilometry, u jednoho cestujícího činila 40 kilometrů. „Šest týdnů, kdy byly na jaře zavřené okresy, pro nás znamenalo největší výpadek příjmů i cestujících,“přitakal šéf ČD Bednárik. Na cestu vlakem se tehdy vydala sotva desetina běžného počtu pasažérů.
Budoucnost v odpadcích Výrazně rychleji než osobní doprava se probouzí provoz nákladních vlaků, které pro státního dopravce jezdí pod značkou ČD Cargo a jejích dceřiných společností. K výdělku 217 milionů korun za první pololetí firmě pomohly mimo jiné úspory ve výši zhruba půl miliardy korun, ale logicky také průmysl, který se ve většině případů vrátil k plné výrobě.
„Došlo například k výraznému oživení metalurgie, vozíme více energetické štěpky (druh biopaliva rostlinného původu – pozn. red.), začínáme také s odpadovou logistikou,“popsal Tomáš Tóth, předseda představenstva ČD Cargo. To je zboží budoucnosti. Čím dál více odpadu se totiž bude kvůli novým ekologickým normám vozit do spaloven místo na skládky.
Už nyní je jasné, že se firma musí připravit na to, že bude převážet méně hnědého uhlí, jehož spalování v elektrárnách je na ústupu. „Svými výsledky jasně dokazujeme, že umíme reagovat na měnící se skladbu přepravovaných komodit,“dodal Tóth.
Společnost ČD Cargo v poslední době platila za dceru, která výrazně vylepšovala hospodářské výsledky mateřské firmy, v níž byla zejména osobní doprava dlouhé roky ztrátová. Kladný hospodářský výsledek nyní zaznamenala po covidové odmlce znovu.