Dialog u večeře

Vúterý večer jsem byl požádán o tuto Lékárnu a já se rozhodl, že v ní státotvorně doporučím, koho volit. Po tomto rozhodnutí až do této chvíle, středa pozdě večer, jsem o tom přemýšlel, a to velmi usilovně, dokonce jsem dnes při večeři poprosil o radu i své malé děti, ale ani společně jsme na nic nepřišli, i když jsem k tomu přistoupil opravdu seriózně a ztratil diskusí s nimi spoustu drahocenného času, protože jsem jim vysvětloval, co že to vlastně volby jsou a k čemu jsou, jenže to nikam nevedlo, navíc mi děti nakonec řekly, že jim dnes večeře moc nechutná a že si raději půjdou hrát, k čemuž došlo poté, co jsem jim řekl, že volby jsou velikým svátkem demokracie, na který by se měl každý těšit, a ony se zeptaly, jak moc se těším já, a já jim odpověděl, že se netěším vůbec, a žena, která se do toho vložila, se zeptala, kdy má demokracie narozeniny, když volby jsou jejím svátkem, že by to ráda věděla, protože tehdy musí dostávat od našich milých spoluobčanů ta demokracie ještě mnohem víc dárků než v den obyčejného svátku, a já jí odpověděl, poněkud zvýšeným hlasem, že když s našimi dětmi něco zásadního probírám, tak že by to snad měla brát vážně, načež ona řekla, že jí večeře dneska taky nějak moc nechutná, a odešla si hrát s dětmi.

Chvíli po nepovedené debatě jsem poprosil o odpuštění, které mi bylo dáno, i když s tou podmínkou, že dětem něco přečtu. Takže jsem otevřel knihu a četl. Byly to řecké mýty a byl tam Odysseus a byla tam Skylla a Charybda, a to mě bohužel znovu přivedlo na scestí, protože jsem řekl, že jsme na tom mnohem hůř než Odysseus, protože on se musel vyhnout jen dvěma obludám, zatímco úkolem nás, voličů, je vyhnout se pokud možno úplně všem, a že jen ten, kdo to dokáže, vyhraje, a pak jsem pokračoval, spíš jsem, abych byl upřímný, plácal, co mě první z řeckých bájí napadlo, že se volby a demokracie možná mnohem spíš dají připodobnit k Medúze, z jejíž hlavy vybíhají spousty nevábných chapadel. Tím jsem u dětí vzbudil tak velké nadšení, že mi řekly, že ani čtení je se mnou dnes nijak zvlášť nebaví, a odešly se koupat a žena mi řekla, že bych se měl nad sebou hluboce zamyslet.

Od té doby až do nynější, už velmi pozdní hodiny se nad sebou, protože moje žena má pravdu, hluboce zamýšlím, a třebaže jsem kvůli tomuto zamyšlení musel nechat stranou svůj původní úmysl čili napsat článek o tom, koho by bylo dobré volit, musím ještě přece jenom říci, že jsem v jedné knize četl, jak se kdosi táže, zdali volby ve své současné podobě nezastaraly, zdali se, jak pokračuje onen autor, nedrkotáme na kozlíku drožky z osmnáctého století po přecpané dálnici současného světa.

To musím dětem říci hned, jak se probudí.

PŘEMYSL HOUDA spolupracovník LN

Řekl jsem, že jsme na tom mnohem hůř než Odysseus, protože on se musel vyhnout

jen dvěma obludám, zatímco úkolem nás, voličů, je vyhnout se pokud možno úplně všem, a že jen ten, kdo to dokáže, vyhraje