Práce v penzi má své výhody
Blíží se vám důchodový věk, vy byste ale rádi pracovali dál. Jenže zaměstnavatel naznačuje, že je čas uvolnit místo mladším. Rada zní: nenechte se! Právo je na vaší straně.
Zaměstnavatel vás nemůže k odchodu nutit,“vzkazuje tuzemským zaměstnancům na prahu důchodového věku Štěpán Sojka, advokátní koncipient společnosti KODAP legal.
Jinými slovy, ukončit pracovní poměr lze pouze ze zákonem daných důvodů. A mezi ty rozhodně důchodový věk nepatří.
Komu z penzistů tedy síly ještě stačí, nemusí trávit každodenní čas doma na odpočinku, ale může si vedle starobního důchodu přilepšit ještě o klasickou mzdu. Právě pracovní poměr na dobu neurčitou, případně na dobu určitou tak i v penzi zůstává nejčastější variantou. Často prostě jen lidé pokračují v práci, kterou vykonávali před tím.
A nemění se ani další práva a povinnosti. „Stejná pravidla pro zaměstnance důchodového věku tak platí třeba i v případě čerpání dovolené, která ze zákona činí čtyři týdny, v nepodnikatelské sféře pět týdnů,“říká v této souvislosti Štěpán Sojka.
Stejný režim platí, pokud jde i o daně. Měsíčně je zaměstnanci srážena zálohová daň z příjmu ve výši 15 procent. „Rovněž může (zaměstnanec) podepsat tzv. růžové prohlášení a rozhodnout se pro uplatnění slev,“doplňuje Jan Kašpar, daňový poradce společnosti KODAP legal.
Jde zejména o základní slevu na poplatníka (pro rok 2021 činí 27 840 Kč, tj. 2320 Kč měsíčně), dále například slevu na manželku, slevu na držitele průkazu ZTP/P, příp. slevu na invaliditu. Samozřejmě si mohou i penzisté uplatnit odpočty od základu daně, kam patří například i úroky z úvěrů na bydlení.
Rovněž v případě pracovních dohod platí pro starobní důchodce stejná pravidla jako pro ostatní. Na dohodu o provedení práce lze vykonat u jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin ročně. Pokud zaměstnanec uzavře více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, bude se rozsah práce počítat zvlášť u každého zaměstnavatele. To znamená, že pro každého zaměstnavatele lze konat práci na dohodu o provedení práce v rozsahu maximálně 300 hodin ročně.
„Tento typ dohody je vhodný především z pohledu sociálního a zdravotního pojištění,“zdůrazňuje daňový poradce Jan Kašpar. Pokud totiž souhrn příjmů z těchto dohod u jednoho zaměstnavatele za kalendářní měsíc nepřesáhne částku 10 tisíc korun, nebude odvedeno žádné pojistné.
„V případě, že penzista uvažuje o větším pracovním zapojení do pracovního procesu, je vhodné uzavřít dohodu o pracovní činnosti,“dodává k tomu Štěpán Sojka. Na dohodu o pracovní činnosti lze vykonávat práci maximálně 20 hodin týdně. Z pohledu zdravotního a sociálního pojištění už to ale tak výhodné být nemusí. Tyto odvody se totiž z dohody o pracovní činnosti neodvádí jen tehdy, pokud hrubý příjem z dohody nedosáhne částky 3500 Kč měsíčně. Je-li měsíční příjem vyšší než tato částka, musí sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel odvést.
Podnikání v důchodu přináší i daňové výhody
Samozřejmě je tu také možnost podnikání. Řada živnostníků po nástupu do důchodu prostě jen pokračuje ve své činnosti. Výjimkou ale nejsou ani ti, kteří si zřídí živnostenský list právě až v důchodovém věku.
Jedním z důvodů, proč se lidé do podnikání v důchodovém věku pouští, mohou být i daňové výhody. Pokud totiž člověk pobírá starobní důchod a zároveň podniká, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost. A to znamená příznivější podmínky pro platby sociálního a zdravotního pojištění.
„Z pohledu sociálního pojištění u těchto osob platí, že pokud nedosáhnou za kalendářní rok tzv. rozhodné částky, nejsou vůbec účastny důchodového pojištění,“říká k tomu daňový poradce Jan Kašpar.
Pro rok 2021 činí rozhodná částka 85 058 korun za rok. V roce zahájení tedy OSVČ nemusí hradit zálohy vůbec. Po konci příslušného roku ale musí porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji s rozhodnou částkou.
Co se týče zdravotního pojištění, pojistné se platí pouze ze skutečně dosaženého vyměřovacího základu, neboť na starobní důchodce nedopadá minimální vyměřovací základ. „To prakticky znamená, že v prvním roce podnikání nemusí být při výkonu výdělečné činnosti hrazeny žádné zálohy na pojistné, celkové pojistné bude doplaceno jednorázově až po odevzdání přehledu v příštím roce,“doplňuje Kašpar.
Z hlediska daně z příjmů ale postupují penzisté podobně jako ostatní podnikatelé. Tedy evidují příjmy a podle způsobu uplatňování výdajů i jiné položky a po skončení kalendářního roku mají povinnost ve většině případů podat daňové přiznání.
Práce v penzi navyšuje důchod
Pokračovat v práci i v důchodovém věku ale není výhodné jen proto, že má člověk jednoduše k dispozici víc peněz. Ten, kdo pobírá starobní penzi a současně pracuje na hlavní pracovní poměr, může totiž žádat o navýšení starobního důchodu.
„Zvýšení činí 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dní,“říká Štěpán Sojka. Totéž platí i pro ty, kdo při penzi podnikají, tedy pokud vykonávali činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.
Naopak se toto navýšení netýká těch, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jim nezakládají účast na důchodovém pojištění (tj. hrubý měsíční příjem u DPP nepřesahuje 10 000 Kč a hrubý měsíční příjem u DPČ nedosahuje částky 3500 Kč).