Není pití bez rizika

pro muže – tedy zhruba tři půllitry piva či šest decilitrů vína denně – a 20 až 40 gramů pro ženy, v přepočtu dvě piva či vína. Za už vysoce škodlivé pití odborníci označují průměrnou denní spotřeba více než 60 gramů alkoholu u mužů a 40 gramů u žen.

Nadměrné dávky alkoholu každý týden či častěji polyká zhruba každý osmý. Vyplývá to z národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR v roce 2020, jehož výsledky zveřejnil před časem Státní zdravotní ústav.

Nejrozšířenějším

alkoholickým nápojem bylo loni v Česku pivo – nejméně jednou týdně jej pilo 57 procent mužů. Ženy preferovaly víno, týdně a častěji jej konzumovala necelá čtvrtina z nich. Destiláty každý týden požívala zhruba šestina mužů a devět procent žen.

Za dlouhodobé či celoživotní abstinenty lze dle výzkumu označit asi šestinu respondentů (15,8 procenta).

Regionální rozdíly

Nadměrné pití alkoholu bývalo obecně problémem bohatého euro-amerického prostoru, na západ od českých hranic se však situace zlepšuje či přinejmenším stagnuje. Jinak je tomu v regionu střední a východní Evropy, zejména v Lotyšsku a v Česku. Spotřeba alkoholu prudce roste také ve východní Asii – Číně, Indii či ve Vietnamu –, a to vlivem socioekonomických faktorů. Ostatně ty se výrazně propisují i do spotřeby alkoholu v tuzemsku. „Z dat je prokazatelné, že u nás existují regionální odchylky,“uvedl Miovský. Na špici ve spotřebě alkoholu se drží Ostravsko, Ústecký kraj, Valašsko

a Zlínsko. Pokud jde o souhrnnou úmrtnost spojenou s alkoholem, trudné bilanci kralují právě regiony jižní Moravy a Slezska. Vyplývá to z nejnovější studie Mapování onemocnění – Prostorové nerovnosti v předčasné úmrtnosti související s užíváním legálních návykových látek, již vypravoval Národní ústav pro duševní zdraví. Jedno ze zjištění se týká i Prahy, která má podle autorů v ženské populaci výrazně vyšší úmrtnost v souvislosti s alkoholem než ve zbytku republiky. U mužů je to naopak.