Prosíme, nerušit. Netopýří ráj
Na místním obecním úřadě visí cedule, která hrdě hlásá: „Náš soused je netopýr“.
V Kvítkově na Českolipsku totiž žije víc netopýrů, než kolik má obec obyvatel. Život těchto savců z řádu letounů mohou lidé sledovat přes videokamery.
Babí léto je nejspíš nenávratně pryč, venku se citelně ochladilo, je znát, že se příroda chystá na zimní spánek. Přesto to na půdě obecního úřadu v Kvítkově stále žije. Není to žádná velká párty, ostatně když sem LN zavítaly, ukazovaly hodiny deset dopoledne. V noci se ale přeci jen ještě létá. Teď tu v hroznu vyspává na padesát netopýrů velkých. Ohrožený druh se tu vyskytuje zhruba od května do září. A když je velké teplo, netopýří samice se roztáhnou po celé střeše někdejší školy.
Populace létajících savců v Kvítkově patří k těm středním. Do letního sídla pravidelně přilétá kolem čtyř až pěti stovek samic, aby tu porodily a naučily svá mláďata létat. „Letní kolonie u netopýrů vytvářejí jen samice, které sem přiletí vychovat mláďata. Samci se o to nestarají,“líčí garant netopýří lokality Daniel Horáček.
Netopýrům se v Kvítkově evidentně líbí. Pravidelně se vypravují také na půdu místního kostela, tam se však slétá jiný druh – vrápenec malý. V úhrnu je tu létajících savců mnohonásobně víc, než místních obyvatel. Těch je „pouhých“230. Za kooperaci při ochraně netopýrů dostal Kvítkov speciální ocenění od České společnosti pro ochranu netopýrů. Nese název „Náš soused netopýr“. Pozornost přitom noční letci nevyhledávají.
Vhodných půd ubývá
„To nejlepší, co pro ně asi můžeme udělat, je nechat je v klidu. Občas nahoru někoho pustíme, ale jen na chvíli. Když je chce někdo vidět, může se podívat na videopřenos,“říká starostka Kvítkova Jana Zelenková. Z Kvítkova se vysílá pravidelně. Netopýry sledují tři kamery, s online vysíláním se začalo v roce 2011. Ochranáři i místní bedlivě střeží, aby se životní prostor netopýrům příliš nenarušil; za poškození lokality hrozí pokuta až milion korun. Cokoli se na půdě dělá, musí mít souhlas ochranářů. I proto Kvítkovští nemohli střechu úřadu pořádně zateplit, jen podlahu. Pro netopýry tu také zůstávají od jara do zimy otevřená okna.
Proč si noční živočichové zvolili právě Kvítkov? „Pravděpodobně je tam pro ně vhodné klima. Funguje asi i sociální tradice, kdy jsou na místo zvyklí létat. A pravda je i to, že půd, které by byly dostatečně velké a s příznivým klimatem pro tento druh, už moc není. Různé půdní vestavby jim sebraly poslední zbytky životního prostoru. Druh je svojí existencí zcela závislý na úkrytech tohoto typu,“vysvětluje Horáček.
Netopýři tu pobývají již tři desítky let. Zatímco na jaře jich přilétne kolem pěti set, v září odlétá na zimoviště až osm stovek kusů. Každá ze samic totiž porodí jedno mládě, některá však uhynou.
Ochranáři tu okřídlené živočichy kontrolují třikrát čtyřikrát do roka. Na podzim pak musejí podstoupit dost nepříjemnou povinnost – uklízení netopýřího trusu, který pokrývá většinu půdní podlahy. Takzvané guano je sice jedním z nejlepších přírodních hnojiv, i tak jsou ale ochranáři vůbec rádi, když ho udají.
„Jde sice o nejkvalitnější hnojivo na světě, ale nejsme schopní jej zobchodovat. Jakmile to není od velkého výrobce, zabalené v krabičce s logem, lidé za to nejsou ochotní zaplatit. Jinak bychom nemuseli mít dotace na úklid trusu,“říká Horáček. Nejlepší hnojivo na světě ostatně nevyužívá ani sám Kvítkov.
Mezinárodní akce
Lokalit netopýra je na severu republiky vícero. O všechny vedle jiných pečuje i ředitel Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Zdeněk Vitáček, jehož oborem je zoologie obratlovců. Větší kolonie netopýra velkého registrují kromě Kvítkova ještě v Dubí a v Doksech. Kolonií vrápenců malých je kolem osmi.
„Máme různé projekty a jedním z nich je i sledování letních kolonií netopýrů a vrápenců. Na starosti máme i zimní sčítání,“uvádí Vitáček. Muzeum pravidelně připravuje i Mezinárodní noc pro netopýry ve Skalici.