Láva a popel drtí ostrov La Palma
„Lidé tu jsou docela v klidu, nervózní jsou jen ti, kterým láva zničila obydlí. Ale tam nahoru se asi chvíli nepodíváme.“Tak podle listu El País včera zhodnotil situaci na ostrově La Palma, který je součástí španělských Kanárských ostrovů, muž, který se představil jako Alejandro. Jeden z mnoha, kteří se museli evakuovat do provizoria ve sportovním komplexu v obci El Paso.
Policejní důstojník patrolující na silnici vedoucí do výše položených oblastí La Palmy příliš optimistický nebyl. „Nahoru nemůžete, je tam nebezpečno (...) Podívejte se na moji uniformu, je celá od sopečného popela,“ukázal reportérovi El País.
Situaci na jindy poklidném ostrově již několik dní dramatizovaly otřesy, které byly předzvěstí sílící vulkanické aktivity. V neděli odpoledne začaly v sopečné zóně na jihu ostrova, která není trvale osídlená, vulkanické erupce a po svazích se začala valit žhavá láva. Úřady na nic nečekaly a v několika ohrožených lokalitách níže po svahu nařídily evakuaci, která se dosud dotkla asi 5000 lidí.
Týdny nebo i měsíce
Někteří z evakuovaných jako Alejandro našli útočiště v okolních obcích mimo nebezpečnou zónu, jiní však museli být převezeni na sousední ostrov Tenerife. Žádné oběti na životech do uzávěrky LN nebyly hlášeny.
Povrch La Palmy je extrémně hornatý; na rozloze pouhých 708 čtverečních kilometrů terén stoupá až do výšky téměř 2500 metrů nad mořem. Centrum ostrova zaujímají trosky velkého kráteru uzavírající hlubokou sníženinu, praktický veškerý povrch ostrova je tvořen sopečnými horninami. Aktuálně neklidná zóna se nachází v jižním cípu La Palmy, odkud během včerejška stoupal hustý kouř a sopečnou aktivitu doprovázelo dunění slyšitelné na mnoho kilometrů. Lávové proudy směřují z nadmořské výšky asi 700 metrů k západnímu pobřeží ostrova.
Jak dlouho bude sopečná aktivita pokračovat, by podle odborníků mělo být možné přesněji odhadnout dnes či zítra – vulkanologové odhadují, že to může být několik týdnů, ale i měsíců.
Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez kvůli dramatickému vývoji na ostrově odložil cestu do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN a v noci na pondělí dorazil na La Palmu. Včera navštívil jedno z evakuačních center a zúčastnil se jednání krizového štábu.
Neklidné souostroví
Všech sedm Kanárských ostrovů je sopečného původu a optikou geologického času je na nich vulkanická aktivita poměrně častá. Na ostrově La Palma došlo k sopečným erupcím a výlevům lávy od 15. století, kdy existují hodnověrné záznamy, několikrát. Naposledy o sobě dala vulkanická zóna na jihu ostrova vědět v roce 1971, kdy vznikl nový sopečný kužel Teneguela, k větším škodám však tehdy nedošlo.
Nejvyšší sopka Kanárských ostrovů Teide (3715 m), ležící na ostrově Tenerife, naposledy vybuchla v roce 1909. V době, z níž existují hodnověrné historické záznamy, způsobily nejhorší škody sopečné erupce na ostrově Lanzarote. Ty trvaly od roku 1730 s přestávkami po následujících téměř sto let. Vulkanismus tehdy zničil celou jižní část ostrova, většina obyvatel emigrovala.
La Palma je z Kanárských ostrovů třetí nejmenší a v porovnání s Tenerife či Gran Canarií, které jsou dominantně zaměřeny na turistický ruch, tam míří jen zlomek návštěvníků. Současné erupce by proto ekonomiku ostrova neměly výrazněji poškodit.
Vulkanické erupce a masivní výlevy lávy na kanárském ostrově La Palma si vynutily evakuaci tisíců lidí, zničeno bylo více než sto domů. Podle odborníků může sopečná aktivita pokračovat dlouhé týdny.