V daňových rájích mizí biliony

Offshore firmy ochuzují pokladny států o obrovské částky. U nás mají adresu v některém daňovém ráji tisíce firem

Zhruba o 100 až 240 miliard dolarů, tedy 2,4 až 5,8 bilionu korun, přicházejí podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ročně vlády zemí světa na daních kvůli přesunu firem do takzvaných daňových rájů.

Podle jiných zdrojů jsou ztráty ale ještě vyšší. Česko může ročně přicházet vlivem zakládání firem v zemích s výhodnějším daňovým systémem o desítky miliard korun. Registrovat firmu do (většinou ostrovních) zemí s nízkou nebo až nulovou mírou zdanění je ale legální a stále atraktivní. Vlastníka s adresou v některém z daňových rájů má u nás oficiálně přes 11 tisíc firem.

Společnosti, založené navíc formou offshore, tedy s utajeným vlastníkem a utajovanými finančními výkazy, logicky žádná statistika ani rejstřík nevede.

Právě tato forma, do které se podle projektu Pandora Papers zapojil v roce 2009 i dnešní premiér Andrej Babiš, umožňuje řadě osob účinně skrýt své vlastnictví a investice. V některých případech i prát přes „skořápkové“firmy nezdaněné peníze. Úřady daňových rájů totiž většinou údaje o firmách neposkytují. Ani pro účely vyšetřování.

Počet společností, které mají v daňovém ráji vlastníka, ale údaje o něm netají, a lze je tedy dohledat v obchodním rejstříku, klesl u nás za posledních pět let o 2124 na 11 295. Z toho za letošní první čtvrtletí o 88. Vyplývá to z analýzy společnosti Dun & Bradstreet, světového lídra v poskytování obchodních dat a analytických řešení. Důvodem poklesu je stále složitější procedura a náklady registrace i negativní reputace, kterou sídlo v daňovém ráji na veřejnosti vyvolává. A také legislativa, která v řadě zemí nutí firmy zveřejňovat své skutečné vlastníky.

„Čeští podnikatelé ztrácí zájem o daňové ráje již zhruba pět let. V posledních měsících je významným důvodem pro změnu sídla tlak na identifikování skutečných vlastníků pomocí registrů skutečných majitelů firem v jednotlivých zemích Evropské unie, jejichž aplikování vychází ze směrnic EU v rámci zamezení praní špinavých peněz,“uvedla analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

Začaly to Panama Papers

Když před pěti lety v rámci projektu Panama Papers unikly dokumenty z jedné právní kanceláře v daňovém ráji v Panamě, informovali novináři z Českého centra pro investigativní žurnalistiku, že na seznamu adres v daňovém ráji figuruje i 283 Čechů.

Nejčastěji využívali své firmy na Seychelách, Britských Panenských ostrovech, Bahamách, Panamě nebo ostrově Samoa. Mezi nimi byli například manželé

Kellnerovi ze skupiny PPF dnes už zemřelého podnikatele Petra Kellnera, miliardář Daniel Křetínský, ale v uniklých dokumentech se objevila i jména několika majitelů a jednatelů solárních elektráren, lobbistů a aktérů privatizace z 90. let.

Oslovení se hájili, že se nejedná o případy skrývání a tajení majitele ani žádné nezákonné aktivity. Na 300 lidí a 178 offshorových firem s českým pozadím figuruje i v nynějším a rozsáhlejším projektu Pandora Papers Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, které popisuje na základě úniku dat ze 14 právních kanceláří ve světě zapojení

dalších vlivných osob do offshore firem v daňových rájích.

Jediným dosud prezentovaným českým jménem v projektu je premiér Andrej Babiš (ANO), který si přes tři skořápkové firmy a prostřednictvím sumy 15 milionů eur (zhruba 400 milionů korun) v podstatě sám sobě poskytl úvěr. A přes firmy se skrytým majitelem nakoupil rozsáhlé nemovitosti ve Francii. Také Babiš tvrdí, že neudělal nic nezákonného. A transakce začala v roce 2009, kdy ještě nebyl v politice.

„Vše bylo podle zákonů. Dělal jsem to podle toho, jak mi doporučovala realitní kancelář. Projevili jsme zájem o nemovitost. Něco jsme si vybrali. Spěchali jsme, a proto jsme tam dali půjčku,“hájil se ve čtvrteční debatě České televize Babiš. Peníze mu prý byly vráceny poté, co firma dostala úvěr.

Daňoví odborníci, kteří se k případu vyjádřili, naznačují, že by se v případě Babiše nemuselo jednat o praní špinavých peněz, respektive legalizaci nezdaněných příjmů,i když transakce se třemi propojenými offshore firmami, nastrčenými řediteli a skrytým majitelem je každopádně nestandardní.

Jako čelý politik se Babiš v minulosti vůči offshore firmám a jejich zakladatelům vymezoval

Kritika tří set ekonomů

Podle daňového experta poradenské společnosti Apogeo Martina Bortlíka vyvolává Babišův případ hodně otázek, ale prakticky žádné odpovědi. Prošetření ze strany policie nebo případně Finanční správy nebo Finančního analytického úřadu (k němuž premiér sám ve středu v ČT nepřímo vyzval) nebude snadné ani rychlé, protože úřady v daňových rájích poskytují o offshore firmách na svém území minimum informací nebo vůbec žádné.

„Nemyslím, že by hlavním účelem muselo být krácení daní, ale minimálně se jedná o zastření vlastníka. Je absolutně nestandardní protahovat peníze přes tři skořápkové firmy. Mám jen informace z médií, ale je z nich známo, že podnikatel Babiš měl 15 milionů eur, které jako půjčku poskytl nějaké entitě v offshore,“vyjádřil se pro LN Bortlík, který před loňským nástupem do společnosti Apogeo pracoval 15 let na Finanční správě a z toho pět posledních let jako šéf Specializovaného finančního úřadu, který se zaměřuje na kontrolu největších firem a institucí u nás.

„Co se týče společenského vnímání nebo etiky, tak kdo jiný by měl jít víc příkladem a vše náležitě vysvětlit než ten, kdo řídí tento stát. Tím spíš, když kritizuje, že se tu kradlo, že firmy unikaly do daňových rájů a podobně,“dodává Bortlík.

V roce 2016, kdy vypukla kauza Panama Papers, se proti daňovým rájům vymezila skupina více než 300 ekonomů z více než 30 zemí v čele s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Angusem Deatonem.

„Území, která umožňují ukrývat majetek ve skořápkových firmách nebo která podporují, aby podniky mohly vykazovat zisk tam, kde nepodnikají, deformují fungování světové ekonomiky,“napsali před pěti lety ekonomové. Z daňových rájů mají podle nich prospěch jen bohatí lidé a nadnárodní korporace, přičemž daňové ráje samy o sobě slouží ke zvyšování nerovnosti.