Kurz ztrácí podporu vlastních řad
Před týdnem se zdál být svět Sebastiana Kurze v pořádku. Jako kancléř reprezentoval Rakousko na neformálním unijním summitu ve Slovinsku.
I když ve stejnou dobu probíhala na jeho úřadě ve Vídni policejní razie kvůli podezření z korupce, jeho pozici v čele vlády nikdo nezpochybňoval. Ještě minulý čtvrtek se za něj postavili všichni ministři za jeho lidovou stranu (ÖVP). Krátce poté vyslovili Kurzovi důvěru i vlivní zemští hejtmani. O několik hodin později to už neplatilo a hejtmani přinutili kancléře, aby odstoupil.
„Je jasné, že všechna podezření musí být objasněna. S obrazem, který vznikl, nemůžeme být spokojeni,“prohlásila vlivná šéfka zemské vlády Dolního Rakouska Johanna Miklová-Leitnerová.
Další vlivný regionální politik ÖVP, štýrský hejtman Hermann Schützenhöfer, zašel ještě dál. V rozhovoru pro list Kleine Zeitung prohlásil, že brzký návrat bývalého kancléře do čela vlády je těžko představitelný. Stejně tak, že by mohl být lídrem pro příští parlamentní volby.
Kurz čelí podezření, že si měl před lety, když byl ještě ministrem zahraničních věcí, objednat pozitivní mediální obraz v bulvárním listu Österreich. Výměnou za to tam byly uveřejněny vládní inzeráty. Peníze, které to stálo, pocházely z rozpočtu ministerstva financí, kde celou operaci řídil Kurzův známý. Proto je podezřelý ze zpronevěry a podplácení. Kurz sám jakoukoli vinu popírá.
Nervozita zemských hejtmanů možná souvisí i s tím, že pomalu začíná být patrné, jak na nejnovější aféru reaguje rakouská veřejnost.
V minulých letech zajistil Kurz ÖVP dvě triumfální volební vítězství. Nyní ale čerstvě zveřejněné průzkumy naznačují, že lidovce postihl výrazný pokles v přízni voličů. Jak vyplývá z průzkumu agentury společnosti Market, který uveřejnil deník Der Standard, ztratili by oproti výsledku voleb z října 2019 deset procentních bodů a získali by jen 27 procent. V těsném závěsu za nimi by se umístili sociální demokraté s 25 procenty.
„Impérium“vrací úder Pozvolný odklon od Kurze, který začíná být patrný u některých lidoveckých politiků, zřejmě nebude pouze chvilkovým výkyvem nálad. Deník Die Presse nedávno označil tento vývoj jako, že „impérium vrací úder“. Impériem je míněna Rakouská lidová strana, v níž hráli až na několik výjimek odjakživa klíčovou roli šéfové regionálních vlád. Kurz, jenž si nechal po zvolení do čela strany udělit mimořádné pravomoci, jejich význam výrazně omezil a zatlačil je do druhé řady.
Vnutil jim dokonce i některé politické postoje, jež byly pro řadu z nich původně těžko stravitelné. To se například týkalo i klíčového Kurzova tématu v podobě odmítání migrace v jakékoli podobě. Nyní se pokles Kurzova vlivu projevuje právě tím, že zemští hejtmani se vůči němu otevřeně postavili.
V Rakouské lidové straně tak nastává pnutí. Nový kancléř Alexander Schallenberg, jenž vstoupil do strany teprve před více než
inzerce rokem a nemá v ÖVP žádnou mocenskou základnu, se svého předchůdce zastává na každém kroku. Během prvního vystoupení v parlamentu zpochybnil práci protikorupční prokuratury. Poslance také nadzvedla Schallenbergova slova, že „bude své kroky samozřejmě těsně koordinovat se Sebastianem Kurzem“.
Bývalý kancléř se po svém odchodu z čela vlády stal poslancem parlamentu. Využil možnosti tak zvaného „klouzavého mandátu“, kdy jedna poslankyně na své parlamentní křeslo formálně rezignovala, aby uvolnila Kurzovi místo. Lidovečtí poslanci ho následně zvolili jednomyslně předsedou klubu. Avšak reálně povede frakci ÖVP dosavadní šéf August Wöginger.
Kurz mimochodem na první schůzi parlamentu po své rezignaci chyběl. Předseda opozičních pravicových Svobodných (FPÖ) Herbert Kickl se následně svého lidoveckého kolegy Wögingera ironicky zeptal, „kde že nechal svého nového stážistu?“
Od bývalého rakouského kancléře, který musel odstoupit kvůli podezření z korupčního jednání, se začínají stále víc odvracet vlivní politici jeho vlastní lidové strany. Někteří již otevřeně hovoří o tom, že jeho návrat je vyloučený.