Nové evangelium

Téměř rok od premiéry měli návštěvníci Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni možnost zhlédnout film mimořádného švýcarského tvůrce Milo Raua Nové evangelium. Jako bonus bylo součástí hlavního programu jeho představení Rodina Národního divadla Gent. Zatímco inscenace posledního večera čtyřčlenné rodiny, která se v roce 2007 v Calais rozhodla spáchat společnou sebevraždu, zaujala všechny, na filmu nás sedělo jen pár.

Milo Rau se svým týmem a místními obyvateli/neherci natáčel v jihoitalské Mateře. Starobylé město proslulo v turistických průvodcích zvláště po roce 2019, kdy bylo vyhlášeno Evropským hlavním městem kultury. V jeho úžasné, a priori filmové scenérii natočil v roce 1964 film Evangelium sv. Matouše Pier Paolo Pasolini a v roce 2004 Mel Gibson Umučení Krista. Možná právě proto mířil i Milo Rau s námětem Ježíše 21. století do „Sassi di Matera“.

Nápad nevycházel jen z okouzlení místem, jež evokuje starověký Jeruzalém; vystudovaný sociolog Rau má duši dokumentaristy. V dnešní Mateře, podobně jako v mnoha jihoitalských městech, žije velká skupina migrantů z Afriky v uprchlických táborech pod úrovní jakékoli lidské důstojnosti. Afričané pracují na polích, kde ve 40stupňových vedrech sklízejí rajčata, a pro místní zemědělce jsou nepostradatelní. Přesto jejich život nemá žádnou perspektivu. Dokud nepřijde jejich „vykupitel“a nezvedne hlas na jejich obranu. Kamerunský aktivista Yvan Sagnet, bojující proti „otrockým“podmínkám černých přistěhovalců v Itálii, organizuje „Revoltu důstojnosti“a současně představuje biblického černého Ježíše. Rau přidává i třetí rovinu příběhu, dokument o samotném natáčení, film o filmu. Jako by chtěl říct, že evangelium našeho světa nelze vyprávět bez toho, aniž bychom přijali bezezbytku veškerou realitu. Jenom tak si můžeme přiznat, kde nám lidskost a soucit zcela chybí.