ODS se musí poevropštit
Možní kandidáti na obsazení postu ministra zahraničních věcí
1
Onu různost vykazují partneři z předpokládané vládní pětikoalice i na půdě Evropského parlamentu, kde jsou členy hned několika odlišných frakcí: zatímco ODS má své čtyři europoslance v euroskeptické frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), TOP 09 a lidovci mají dohromady pětku zástupců v Evropské lidové straně (EPP), dva europoslanci za Piráty jsou součástí frakce Zelení / Evropská svobodná aliance – Greens/EFA. Přestupy do jedné společné frakce se údajně nechystají.
„ODS je a zůstane v ECR, změny v tomto žádné nečekám,“potvrdil LN europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Na své „frakční“židli trvá i jeho stranický kolega a nejhlasitější euroskeptik v dresu ODS Jan Zahradil, jenž od roku 2011 dokonce stojí v čele frakce. „Není důvod něco měnit. Jednak proto, že EPP viditelně ztrácí v Evropě na vlivu, a také, že stojíme o dobré vztahy ve visegrádské čtyřce (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko – pozn. red.) a o jejich pokračování, tedy zejména s Polskem,“uvedl Zahradil pro LN.
Visegrád na miskách vah
Právě V4 je dalším z možných „vosích hnízd“nově se rýsujícího kabinetu. Ze stran spojených v dvojbloku Spolu a PirSTAN hájí svazek Středoevropanů nejúporněji právě ODS. V europarlamentu udržuje vazby se stranou Právo a spravedlnost (PiS) vicepremiéra Jaroslawa Kaczyńského, jehož způsob vládnutí podrobuje Evropská komise ostré kritice, to samé v bleděmodrém platí u maďarského premiéra Viktora Orbána.
Spojenectví s evropskými potížisty naopak není zrovna po chuti zbylým zástupcům avizované pětikoalice – v souvislosti s visegrádskou čtyřkou nabádají k opatrnosti. „Spolupráci v rámci V4 nepodceňujeme, ale ani nepřeceňujeme,“řekl LN Ondřej Benešík (KDU-ČSL), lidovecký poslanec, o němž se v kuloárech mluví jako o jednom z kandidátů na post ministra zahraničí či případně místopředsedy pro evropské záležitosti. Kvalifikovaný k tomu je, v končící sněmovně šéfoval evropskému výboru.
Nicméně možnosti ovlivňovat evropskou agendu se ODS patrně nevzdá. Ze svých záloh by údajně mohla povolat právě europoslance Vondru. Ten se z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti podílel na prvním českém předsednictví Evropské unii v roce 2009, které tehdy neslavně poznamenal předčasný pád vlády Mirka Topolánka. „Další kiks a ostudu si už ODS nemůže v Evropě dovolit,“zdůraznil v té souvislosti bruselský zdroj LN.
Zdá se, že „modří“si toho jsou vědomi, proto do debat koaličníků vnášejí návrh na vznik nového ministerstva či na zřízení postu vicepremiéra pro evropské záležitosti, který by se prioritně zabýval unijní agendou; ta je nyní v kompetenci premiéra, přípravy na předsednictví proto koordinuje Úřad vlády, část spadá i pod ministerstvo zahraničí.
„O případném zřízení nového postu se teprve budeme bavit. Na stole tato možnost leží. Předsednictví chceme udělat řádně a profesionálně,“zdůraznil Vondra.
Podle lidoveckého poslance Benešíka je jasné, že musí dojít k posílení kapacit pro české předsednictví. „Třeba v rámci resortu zahraničí či Úřadu vlády. To ale ještě nemusí nutně znamenat zřízení speciální funkce,“dodal.
Sázka na sebevědomí
Poměrně jasno má v tomto směru Ondřej Kolář (TOP 09), další z možných adeptů, o kterých se mluví v souvislosti s obsazením funkce šéfa české diplomacie. „Nemyslím si, že je nutné vytvářet kvůli předsednictví nové ministerstvo. Zásadní je být na ně připravený personálně, to znamená mít dostatek diplomatů, kteří budou mít tuto agendu jako hlavní úkol, a disponovat odborně proškoleným aparátem,“sdělil LN. Proti ODS má Kolář, starosta Prahy 6 a nově zvolený poslanec, i jiný názor na V4. „Z mého pohledu je Visegrád na křižovatce, kde si vybírá, zda se vydá cestou přežití a transformace, nebo cestou postupného vyšumění. Regionální spolupráce je zásadní, ovšem k tomu, aby fungovala, potřebujete ‚like minded‘ (stejně smýšlející – pozn. red.) partnery, což bohužel v tuto chvíli ani Polsko, ani Maďarsko nejsou. Jako možná cesta se nabízí rozšířit Visegrád o další státy,“doplnil.
Kolář na sebe v minulosti upozornil zejména kritikou na adresu režimů v Rusku a v Číně, patřil k výrazným zastáncům odstranění sochy maršála Koněva, jež do dubna 2020 stála na náměstí Interbrigády na území Prahy 6 a její přesun vyvolal česko-ruskou rozmíšku; Kolář poté měl dokonce policejní ochranu.
Prioritou nové vlády má podle něho být navrácení problematiky zahraniční politiky do gesce ministerstva zahraničí. „Především té části agendy, která byla vyvedena do Kanceláře prezidenta republiky,“řekl Kolář v narážce na to, že si Hrad přisvojil udržování bilaterálních vztahů s Čínou a Ruskem. Zamrzlé vztahy s Moskvou je podle něj nutné obnovit, ovšem prý tak, že se ČR nenechá vtáhnout do hry na slabšího. „Vůči Rusku i Číně je potřeba být maximálně obezřetný a zároveň mít maximálně sebevědomý přístup,“zdůraznil.
Právě Kolářova protiruská a protičínská rétorika je podle některých zdrojů LN jeho hendikepem – pro restart bilaterálních vztahů s oběma velmocemi by mohla být překážkou. Ondřej Kolář je synem již citovaného exdiplomata Petra Koláře, sám však žádné diplomatické zkušenosti nemá.
Esence kompromisu
Ty naopak nechybějí Martinu Dvořákovi, kterého by v Černínském paláci nejradši viděli jeho domovští Starostové. Někdejší primátor Hradce Králové působil v poslední dekádě jako generální konzul v New Yorku a coby velvyslanec v Kuvajtu a v Kataru.
„Sebevědomé a zodpovědné fungování ČR v EU a NATO i v dalších organizacích považujeme za cestu, jak čelit hrozbám, které přicházejí z Východu, tedy především z Ruska a Číny. Za důležité považujeme i přehodnocení fungování a cílů V4 tak, aby se tato značka nestala symbolem zemí, které nerespektují demokratická pravidla a principy spolupráce s našimi partnery,“uvedl Dvořák, jehož šance na obsazení postu ministra zahraničí označují zdroje LN jako nemalé. „Je to ideální kompromisní kandidát. Otázkou však je, kolik křesel v nové vládě PirSTAN dostane,“podotkl diplomatický zdroj.