Mlčeti zlato

Stínový ministr může plkat, opravdový nikoli

Vlastimil Válek z TOP 09 může být dobrým ministrem zdravotnictví, bude si však muset dávat pozor na ústa. Jako zatím jediný kandidát na vedení zdravotnického resortu začal pan Válek rozdávat rozhovory a přesvědčil se na vlastní kůži, že to nebude mít snadné. Pro Prima News říkal například, že čekat šest hodin u lékaře není tak strašné, protože v jiných zemích se čeká déle, též vzkazoval voličům, že příliš často chodí do nemocnic a ať se smíří s faktem, že péče není všude stejně kvalitní a kdo chce kvalitu, musí si připlatit. Zkrátka mluvil tak, jak byl zvyklý dosud, jako opoziční kritik poměrů. Jenže, Quod licet Iovi, non licet bovi, neboli volně: Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pan skoroministr se záhy dozvěděl, že v rozhovoru na Primě to přehnal – „zabrušoval“. Nyní musí „vybrušovat“, proto hned v dalším rozhovoru vehementně popíral návrat poplatků a mluvil o zlepšování dostupnosti lékařské péče a žehral na zdravotní pojišťovny. Možná že leckoho ten kompenzační „vybrušovací“rozhovor uklidnil. Nutno však říci, že pan Válek měl v mnohém pravdu, „jen“ji formuloval krajně nešťastně a bez ohledu na zkušenosti předchozích ministrů.

Pozorné čtenáře poučil o tom, že jako nový ministr chce patrně vést válku s pojišťovnami. Ty neplní po celou dobu své existence kontrolní funkci a žádný ministr je k tomu dosud nedonutil a například VZP je státem ve státě. Druhá podstatná informace je, že nová vláda hodlá asi usilovat o možnost připlatit si v rámci zdravotního pojištění za nějaký nadstandard, což není nic špatného, jde to i v sociálním Německu. Ale lze se obávat, že to opět neprojde přes aktivistický Ústavní soud a kouzelnou větičku v ústavě o „bezplatné zdravotní péči“.

Ministr zdravotnictví nevykonává funkci krasoducha, který demonstruje svůj kritický rozum a nápady, má též politickou odpovědnost. Jsou Válkovými nápady nadšeni i koaliční partneři? Naznačoval snad něco, co už ví z programového prohlášení příští vlády? Nebo jen fantazíroval?