Systém selhal. Bude šišek dost?
Herec Pavel Liška už nenatočí další televizní reklamu Bohemia Energy. Ale to je ten nejmenší problém, který způsobil pád největšího českého alternativního dodavatele elektřiny a plynu. Téměř milion vyděšených zákazníků firmy miliardáře Jiřího Písaříka, jehož majetek časopis Forbes odhaduje na více než sedm miliard korun, bude muset přejít ke klasickým energetickým společnostem jako ČEZ, Innogy a další.
Kromě rozhořčených zákazníků situaci jistě řeší i banky, které Bohemia Energy úvěrovaly, protože jim nezbyde nic jiného než dluhy odepsat na čistou nulu, ledaže by byly kryty osobním majetkem miliardáře. O tom, že společnost má potíže, se hovoří již delší dobu, proslýchalo se cosi i o změně majitele, ale převzetí takové firmy by vyžadoval provozní kapitál ve výši mnoha miliard korun, což nikdo z velkých českých podnikatelských skupin asi nechtěl risknout. Konec Bohemia Energy je připisován skokovému nárůstu cen energií, avšak je otázka, zda strategie firmy počítala s vytvářením dostatečné finanční rezervy pro špatné časy. Andrej Babiš na adresu společnosti poznamenal, že její podnikání patrně vykazovalo negativní jevy a obchodní praktiky byly nekalé, klamavé a šmejdské. „Není přece možné prodávat zboží, které nemám nakoupené,“řekl Babiš. Jeho vláda se růstu cen energií snaží zabránit různými nápady, jako například zrušením či radikálním snížením DPH či zastropováním cen.
Není vyloučeno, že Brusel v otázce DPH, která vytvoří díru v příjmech státu na daních, vyjde Česku vstříc, ale horší to bude doma, Energetický regulační úřad (ERÚ) se na nápad zastropování cen netváří vstřícně. Když jsme ale u role ERÚ, ptejme se, zda regulátor ohledně pádu Bohemia Energy nezanedbal povinnosti hlídat ekonomickou situaci jednotlivých dodavatelů a předvídat vývoj na trhu. A i kdyby nová vláda uvažovala o změně ve vedení ERÚ, otázka je, zda jí to velcí hráči na trhu dovolí…
Ruské vydírání
Ale zpět k důvodům růstu cen. Začněme situací kolem zemního plynu. Letos byla dlouhá zima a zásobníky byly na jaře 2021 prázdné. V létě se obvykle doplňují, jenže ceny plynu byly relativně vysoké, takže se čekalo na pozdější dobu, že třeba zlevní. To se nestalo. Po nastartování ekonomiky, které nastalo po ústupu pandemie, poptávka po plynu narostla. Zima se blíží a meteorologové předpovídají mrazivější měsíce, než byly loni. Rusko snížilo dodávky do západní Evropy a prezident Vladimir Putin důrazně popírá, že by to bylo z politických důvodů. Rusové však také čekají tuhou zimu, proto si budovali vlastní zásoby, což asi bude pravda.
Zatím nepřiznaným důvodem ale nejspíše bude ruský tlak na Německo a EU, aby plynovod Nord Stream 2 byl provozován podle představ Moskvy. Jedná se o tzv. unbundling, tedy oddělení vlastníka od provozovatele, a aby byl garantován přístup třetích stran, které by si aukcemi mohly kupovat část kapacity plynovodu. To Rusko nechce, proto prakticky vydírá a nedodává dostatek plynu pro západní Evropu. Ceny plynu zvyšuje i masivní poptávka Číny a dalších asijských zemí. V důsledku toho roste i cena ropy, tedy také benzinu a nafty.
Situaci zhoršil i zelený plán EU s názvem Fit for 55 (snížení skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030), což letos v létě zvedlo cenu povolenek CO2. Povolenky začali nakupovat i obchodníci, přesněji řečeno spekulanti, aby na vyšší ceně v budoucnu vydělali. Vyšší ceny plynu a povolenek automaticky zdražily elektřinu. Vysoká cena proudu opět více pouští do hry uhelné elektrárny, které sice za povolenky platí více (na jednu MWh elektřiny z uhlí je potřeba dvojnásobné množství povolenek než ze zemního plynu), ale kvůli vysoké ceně plynu jsou znovu v provozu, což dále tlačí poptávku po povolenkách ještě výš. Aby toho nebylo málo, cena uhlí stoupá hlavně kvůli zvýšené poptávce v Číně. Proti tomu letos v Evropě méně foukalo a produkce elektřiny z větru byla výrazně nižší než v minulých letech, což dál podvázalo nabídku elektřiny. A mohl bych pokračovat…
Všechny tyto skutečnosti, které se vzájemně ovlivňují, v konečném důsledku vedou k bláznivému kolotoči, z něhož se běžnému spotřebiteli, který složitým procesům na trhu s energiemi v podstatě není schopen porozumět, pořádně zatočí hlava. A politici mohou jen doufat, že se situace na jaře uklidní a že občané kvůli vysokým cenám elektřiny, plynu a pohonných hmot nepůjdou před Vánocemi do ulic, ale půjdou do lesa sbírat šišky.